Na hry ze série Capcom Beat 'Em Up Bundle jsem se těšil, protože jsem si žánr arkádových mlátiček v poslední době celkem oblíbil. Až je mi líto, že mě v dřívějších dobách snad s čestnou výjimkou jménem Golden Axe míjel.
Příběh je takové typické klišé jak z devadesátkových hollywoodských akčních filmů, které jsem rád sledovával v době dospívání. Tedy nic nad čím je potřeba nějak přemýšlet, takže se stačí soustředit čistě jen na akci. Postupně jsem si vyzkoušel hru za všechny tři postavy, ale nakonec jsem si nejvíce oblíbil taťku starostu, bývalého wrestlera, se kterým jsem se nakonec promlátil celou hrou. No, promlátil není úplně výstižné slovo, protože jsem po své cestě dostával neskutečně co proto a někdy kolem 10. smrti jsem ty continues už přestal počítat.
Ovládání postav je celkem jednoduché a jednotlivé postavy umí jen několik pohybů, které je potřeba vhodně a opakovaně aplikovat. Dost mi však chyběly nějaké obranné pohyby nebo úskoky, takže se mi často stávalo, že jsem se dostal do nějakého comba nepřítele, ze kterého jsem se už nedokázal dostat a můj plný ukazatel života se během chvilky obvykle zcela vyprázdnil. Dokud byli nepřátelé jen na jedné straně, tak se to ještě dalo celkem ukočírovat, ale dost často po mně šli z obou stran a to jsem dřív nebo později schytával nepříjemné rány. Jsou zde i zbraně, které souboje trochu ulehčují, ale jejich použití mělo u mě spíš kratšího trvání, protože jsem o ně často rychle zase přišel.
Na konci každé úrovně pak dojde na souboj s bossem, který je obvykle jen odolnější a silnější variantou běžných nepřátel. Nepřátel obecně je ve hře jen několik druhů a v průběhu hraní se neustále opakují, což po čase nudí.
Graficky hra vypadá dobře, zde nemám moc co vytknout. Zaujala mě blikající šipka s nápisem go, která mi i se svým specifickým zvukem připomínala tu z Golden Axe.
Celkově mám ze hry rozporuplné pocity. Na jednu stranu je to fajn mlátička, na stranu druhou je ovládání až moc těžkopádné a toho umírání bylo zbytečně moc. Něco mi říká, že kdybych tu hru hrál na skutečném automatu, tak tam projedu půlku výplaty.
Příběh je takové typické klišé jak z devadesátkových hollywoodských akčních filmů, které jsem rád sledovával v době dospívání. Tedy nic nad čím je potřeba nějak přemýšlet, takže se stačí soustředit čistě jen na akci. Postupně jsem si vyzkoušel hru za všechny tři postavy, ale nakonec jsem si nejvíce oblíbil taťku starostu, bývalého wrestlera, se kterým jsem se nakonec promlátil celou hrou. No, promlátil není úplně výstižné slovo, protože jsem po své cestě dostával neskutečně co proto a někdy kolem 10. smrti jsem ty continues už přestal počítat.
Ovládání postav je celkem jednoduché a jednotlivé postavy umí jen několik pohybů, které je potřeba vhodně a opakovaně aplikovat. Dost mi však chyběly nějaké obranné pohyby nebo úskoky, takže se mi často stávalo, že jsem se dostal do nějakého comba nepřítele, ze kterého jsem se už nedokázal dostat a můj plný ukazatel života se během chvilky obvykle zcela vyprázdnil. Dokud byli nepřátelé jen na jedné straně, tak se to ještě dalo celkem ukočírovat, ale dost často po mně šli z obou stran a to jsem dřív nebo později schytával nepříjemné rány. Jsou zde i zbraně, které souboje trochu ulehčují, ale jejich použití mělo u mě spíš kratšího trvání, protože jsem o ně často rychle zase přišel.
Na konci každé úrovně pak dojde na souboj s bossem, který je obvykle jen odolnější a silnější variantou běžných nepřátel. Nepřátel obecně je ve hře jen několik druhů a v průběhu hraní se neustále opakují, což po čase nudí.
Graficky hra vypadá dobře, zde nemám moc co vytknout. Zaujala mě blikající šipka s nápisem go, která mi i se svým specifickým zvukem připomínala tu z Golden Axe.
Celkově mám ze hry rozporuplné pocity. Na jednu stranu je to fajn mlátička, na stranu druhou je ovládání až moc těžkopádné a toho umírání bylo zbytečně moc. Něco mi říká, že kdybych tu hru hrál na skutečném automatu, tak tam projedu půlku výplaty.
