S hodnocením adventur od Sierry obvykle nemám problém, ale Gold Rush je pověstnou výjimkou potvrzující pravidlo. Většina toho, proč jsou podobné hry super, je stále na svém místě. Moc pěkná EGA grafika, ovládání parserem a pohyb na numerické klávesnici stále funguje. Příběh je zasazen do reality, konkrétně období kalifornské zlaté horečky a je celkem povedený. Navíc potěší jeho civilnost. Ponoření do zlatokopecké atmosféry navíc krásně podporuje přiložená knížka. Hádanky a jednotlivé úkony mají většinou smysl a z tohoto hlediska patří Gold Rush mezi ty plynulejší tituly. Hraní je rozděleno na tři části, přičemž prostřední lze absolvovat více způsoby. To je super nápad, který zvyšuje znovu-hratelnost. Grafika je pěkná, lokace mají svou atmosféru. Nejvíce oceňuji hned úvod v Brooklynu a pak přírodu ke konci.
Takhle hra vypadá velmi dobře, ale bohužel obsahuje i nějaké problémy. Během hraní totiž reálně plyne čas, což je prvek dost rozporuplný a je těžké ho dobře zpracovat. První část před cestou do Kalifornie se ještě nechá. Stačí si vše v klidu projít, zjistit co a jak, a následně vše už bez zádrhelů stihnout. Podobný způsob je ale i před koncem a to už je trochu zbytečné. Na některých místech je také třeba vyčkat na konkrétní událost, což nemusí být hned jasné. Některé části (získávání zlata) jsou zbytečně repetitivní, opravdu není zábava psát dva příkazy třicetkrát. Rozhodně také doporučuji často ukládat a to do více pozic. Snadno lze hru pokazit, navíc ne vždy jen chybou, ale třeba zásekem o strom.
Gold Rush jsem nyní dohrál poprvé, ale mám i starší zkušenost, kdy mě zasekla hned samotná cesta na jih. Řeší se to i v dalších komentářích a diskuzi - velká četnost náhodné smrti. Aktuálně jsem hrál pod ScummVM s daty ze Steam verze Gold Rush! Classic (běží v DosBoxu) a cesta proběhla bez potíží na první pokus. Po dohrání jsem vyzkoušel ještě asi čtyřikrát plavbu Panamou a vždy úspěch. Něco z toho tedy zřejmě upravilo šance. Celkově hra nebyla špatná, ale s odstraněním nebo zmírněním časových limitů by bylo hraní zábavnější. Hraní ale rozhodně nelituji a fanoušci parserovek by hře měli dát šanci.
Takhle hra vypadá velmi dobře, ale bohužel obsahuje i nějaké problémy. Během hraní totiž reálně plyne čas, což je prvek dost rozporuplný a je těžké ho dobře zpracovat. První část před cestou do Kalifornie se ještě nechá. Stačí si vše v klidu projít, zjistit co a jak, a následně vše už bez zádrhelů stihnout. Podobný způsob je ale i před koncem a to už je trochu zbytečné. Na některých místech je také třeba vyčkat na konkrétní událost, což nemusí být hned jasné. Některé části (získávání zlata) jsou zbytečně repetitivní, opravdu není zábava psát dva příkazy třicetkrát. Rozhodně také doporučuji často ukládat a to do více pozic. Snadno lze hru pokazit, navíc ne vždy jen chybou, ale třeba zásekem o strom.
Gold Rush jsem nyní dohrál poprvé, ale mám i starší zkušenost, kdy mě zasekla hned samotná cesta na jih. Řeší se to i v dalších komentářích a diskuzi - velká četnost náhodné smrti. Aktuálně jsem hrál pod ScummVM s daty ze Steam verze Gold Rush! Classic (běží v DosBoxu) a cesta proběhla bez potíží na první pokus. Po dohrání jsem vyzkoušel ještě asi čtyřikrát plavbu Panamou a vždy úspěch. Něco z toho tedy zřejmě upravilo šance. Celkově hra nebyla špatná, ale s odstraněním nebo zmírněním časových limitů by bylo hraní zábavnější. Hraní ale rozhodně nelituji a fanoušci parserovek by hře měli dát šanci.
Pro: Tři cesty ke stejnému cíli, bez humoru, standardní Sierrovka své doby.
Proti: Standardní Sierrovka své doby, žebříky, ke konci dost tuhé.