Komentáře

Jako bych měl nějakého soukromého G-mana, ale Half-Life mě vždy zastihne přesně v tu chvíli, ve kterou má. V roce 2004 jsem šel na střední a ponořil se do čtení knihy 1984. Ve stejnou chvíli dorazil HL2 a já si jeho Orwellovský svět, ve spojení se sci-fi a na tu dobu dokonalým technickým zpracováním, okamžitě zamiloval.

Teď to bylo vlastně podobné, protože druhý díl před pár týdny oslavil 20 let (wow, jsem starej) od svého vydání. K této příležitosti vyšel dokument o vývoji, který jsem slupnul, jak malinu. Zároveň jsem zkouknul všechny filmečky z YT kanálu Parry God jehož Patient Zero patří k tomu nejlepšímu, co fan-base vytvořila. A přesně ve chvíli, kdy jsem byl po letech opět v tom největším Half-Life moodu, mi dospívající synovec (wow, jsem fakt starej) nabídl k zapůjčení Meta Quest 2 s Half-Life: Alyx. Já mu na oplátku nabídl značně malou finanční odměnu a deal byl na světě. Mohl jsem se opět ponořit do svého oblíbeného utopického světa.

Původně jsem o Alyx zas takový zájem nejevil, protože jsem se bál, že Valve "flexí" kolik mají peněz, že můžou riskovat a oproti konkurenci vyvíjet na platformu, kde je cílovka x násobně menší než na klasických konzolích či PC. Po prvním zapnutí se ale všechny obavy rozplynuly, protože jsem pochopil, že stejně jako v roce 2004 chtějí posunout technologické možnosti zase o kus dál. Hned jsem si vybavil Gaba Newella, jak mluvil o faktu, že nechtěl pokračovat v EP3 jen proto, aby posunul příběh (zdroj - výše zmíněný dokument). Ten chlap prostě potřebuje výzvy.

Pro mě, jakožto milovníka série a stylizace City 17, jsem prvních pár hodin jen chodil, koukal kolem sebe, bral vše do rukou a zkrátka interagoval s okolím. Pro všechny fanoušky se jedná o zhmotněný sen! Musím ale přiznat, že mě trochu mrzelo, že jsem si typického City 17 a jeho utlačovaných obyvatel neužil víc. Hra vás velmi brzy po startu zavede do karanténí zóny, kde téměř nepotkáte přátelskou bytost. Celkový dojem následujících pár hodin připomíná spíš crossover Stranger Things a Half-Life.

I když jste VRkem prakticky nepolíbení, ovládání brzy dostanete do ruky. Doslova. Strašně se mi líbily herní mechaniky jako například sahání za záda, přičemž se mi prakticky nikdy nestalo, že by systém nefungoval nebo nějak bugoval. Velká přidaná hodnota VRka je schovávání za rohy, či krčení se za všemožné předměty. Při přestřelkách s Combine to byla nutnost a boje se díky tomu stávaly skutečně intenzivní a především zábavné. A tím se dostávám k druhé výtce, kterou ke hře mám. Přestřelky s Combine vojáky mě neskutečně bavili, bohužel jich hra nabídne, na můj vkus, po čertech málo. Určitá diverzita nepřátel ve hře je, potkáme i několik nepřátel, které jsme v rámci HL univerza ještě neviděli, ale většinu hry jsem měl pocit, že fajtím především "zombine", což byla po chvilce trochu nuda, která úplně nevyužívá potenciál VRka.

Příběh hry je víceméně přímočarý. Snažíte se dostat z bodu A do bodu B. Ale jak to u této série bývá, výprava pomalu získává na intenzitě, která zde končí kulervoucím finálem. A teď si trochu zaspekulujeme. Takže všichni, kdo jste hru nedohráli, neopovažujte se rozkliknout následující text. Někomu bystřejšímu dojde, že to, za čím se honíte je Freeman. Nám ostatním je to prozrazeno zhruba ve třech čtvrtinách hry. Od té doby jsem si myslel, že jde o čistočistý prequel druhého dílu. Vysvětlovala by to i scéna právě z druhého dílu, kdy Alyx poprvé potká Freemana se slovy: Dr. Freeman, předpokládám". Jakoby ho už znala, nebo aspoň očekávala. No jo, jenže ten, kdo se nakonec ve Vaultu ukrývá je G-man, aby všechno zase překroutil. Vymění Alyx za smrt jejího otce a bere jí do služby. Mění tím tedy události z druhého dílu, kdy Alyx o budoucí smrti svého otce ještě neví? Protože jinak by vědomě šla této skutečnosti naproti s vědomím, že nakonec bude vyměněna. Což ale asi nebude pravda, takže to bylo tak, že se v původní časové lince nic z HLA neodehrálo a až po smrti Eli Vance si G-man řek, že toho využije, aby dostal Alyx kam potřebuje a protože z jeho pohledu není čas lineární, tak je vlastně Half-Life: Alyx chronologicky (zatím) poslední díl? Doufám, že mi následující díl, který očividně (potitulková scéna) bude opět VR, přinese odpovědi. Ale už jen to, že mi po tolika letech tahle série opět zamotala hlavu si neskutečně užívám!

Schválně jsem vynechal herní mechaniky a popisování, jak hra funguje. Pro lidi, které nemají takové zkušenosti s VR je tohle celkem next level gaming a přiznám se, že jsem prvních pár hodin byl celkem odrovnanej, jak hra skvěle vypadá a funguje. A do teď nechápu, jak to může být již 4 roky starý titul. Následovalo menší vystřízlivění přičemž celkový dojem ze hry zůstal stále nadstandardní až do úplného finále, které je jako vždy ve znamení "Valve nailed It!"