Mám ve zvyku psát slohovky. Zde udělám vám i hře službu a zkrátím to.

Tohle není recenze zážitků z VR obecně. Což jsou samy o sobě zcela kouzelné momenty. Tohle je čistě o Half-Life: Alyx, hře z Half-Life univerza od fanouška Half-Life série s velkými očekáváními.

Zcela jednoduše: Half – Life Alyx je pravděpodobně nejsilnější herní zážitek od doby, kdy jsem začal před dvaceti lety hrát hry.

Pamatujete si ty kouzelné herní momenty, na které nostalgicky vzpomínáte a které byly možné kvůli tomu, že vše bylo vlastně nové a neokoukané? Ty momenty, které jste tak nějak smutně tušili, že už jsou navždy pryč? Tak Alyx je (nejenom díky VR) vrací zpět.

Díky Alyx jsem znovu zažíval typy a intenzitu pocitů, které jsem měl naposledy v dětství.

A ty bláho, VR ne VR, ono je to příběhově, hratelně i vším okolo zcela plnohodnotný člen HL univerza. A že to příběhově předčilo má očekávání.

A jen tak na okraj, mě už sice pár her rozbrečelo, ale VR headset jsem si teda slzami plnil poprvé.

Díky Valve.