Od prvního dílu je tu cítit silně výrazné zlepšení. Level design je silně zajímavější a různorodější něž v jedničce. Sice to pořad nebylo na takové úrovní na jaké by to potencionálně mohlo být, ale obrovský posun je tu znát. Podobně je na tom příběh, který není úplně hitparáda, ale zase oproti jedničce tu je opět výrazný progres. Navíc u anniversary edice jsou cutsceny předělaný do cinematických filmečků a kouká se na to moc pěkně. Je škoda že autoři nepřidali více nových zbraní. Stejně i rozmanitost nepřátel je hodně slabá. Velice se mi líbila možnost držet v každé ruce jednu zbraň. Ano, sice to v rámci takových stříleček to není úplně nic nového, ale i tak pěkné osvěžení gameplaye. Jednička mě vysloveně zklamala, dvojka už je výrazně lepší i přesto, že prostoru pro zlepšení je tu hodně, tak jsem druhý díl příjemně užil.
Komentáře
Původní Halo 2 jsem rozehrával dvakrát, ale snaha se do toho ponořit nikdy neměla dlouhého trvání. Kromě toho, že to vypadalo jako psí prdel (v porovnání se zbytkem tehdejší FPS produkce) byl celý port taxtrašně nezvládnutý, že se to ani nedalo pořádně ovládat. V záchvatu zoufalosti jsem vytáhl dokonce gamepad, což byl snad můj první pokus ovládat FPS na ovladači... následky si nesu dodnes.
Anniversary už dělá z druhého dílu použitelnou střílečku a kromě refreshované grafiky přináší i úplně nově zrežírované CGI animace. V původní hře byly v enginu hry, tady jsou to luxusní filmečky, které by si nic nezadaly s produkcí Blizzardu. A to si mezi starými a novými animacemi můžu ještě volně přepínat v reálném čase! Velkou úpravou prošla i hudba, vycházející sice z původních skladeb, ale nově nahraná a zremixovaná. Je jedno, o jakou kombinaci se jedná - symfonické orchestry s klavírními sóly, chorály nebo kytarové rify - výsledek je vždy naprosto boží.
Obtížnost obrovsky narostla a i přes četnější checkpointy se mi málokdy podařilo projít k dalšímu bodu uložení bez škobrtnutí. A to jsem hrál "jen" na druhou nejtěžší obtížnost. O neférovosti Legendary obtížnosti už se rozpovídali jiní. Halo 2 rozhodně patří k těm těžším střílečkám a je potřeba s tím počítat při výběru obtížnosti. Zůstala skvělá umělá inteligence, která se nejenže nikam nežene na porážku a chytře vyčkává v úkrytu, ale zároveň je schopná koncentrovat palbu do místa posledního výskytu hráče. Při některých fajtech s elitními Covenanty jsem měl pocit, že bojuju s boty.
Parasitická rasa Flood už není zastoupena v tak obrovských počtech, na druhou stranu dostali možnost oživovat mrtvé. V druhé části se mlátí všechny rasy mezi sebou a Master Chiefovi, resp. Arbiterovi, tak nezbude nic jiného, než si počkat a vyčistit zbytek nebo to prostě proběhnout. Zamrzelo mě znásilnění brokovnice, která byla v jedničce snad nejlepší zbraní na boj pro krátkou vzdálenost a tady je to takové neškodné pšoukátko s mega rozptylem. Na druhou stranu přibyla možnost dual wieldu jednoručních zbraní, díky čemuž je možno rychle sundat štíty nepřátelům pomocí energetické zbraně a palbou z druhého kvéru je dorazit olovem.
Stereotypní level-design se tady částečně stále vyskytuje, už to ale není taková tragédie, jako v jedničce. Bohužel zklamaly části s vozidly, které narostly do epičtějších rozměrů a jejich používání už je nezbytné a né úplně zábavné. Především letecké části s Banshee mi dávaly hodně zabrat.
Na střílečku si autoři přichystali nebývale mnoho krátkých animací, vysvětlující pozadí a motivace jednotlivých ras. Minimálně osud planety Gruntů a jejich tragická rebelie ukazuje tyhle malé vřeštící vopičáky v trochu jiném světle.
Ve srovnání s tehdejší FPS produkcí bylo Halo 2 v roce 2007 zastaralé a špatně portované, kucí z Majkrosoftu ho ještě vzali klackem po hlavě spojením s exkluzivitou na Vistu a na zemi dokopali nutnou službou GFWL. Když si člověk odmyslí militantní skript festy jako Call of Duty nebo ty tuny boomershooterů, střílečky jsou dnes mrtvý žánr. H2A přináší trochu té klasické FPS hratelnosti a dokáže nejen zahnat hlad, ale ještě k tomu slušně nakrmit všechny ty, kteří si ho tenkrát nechali ujít.
Hodnocení: ✰✰✰
Herní doba: 13hod 15min (HEROIC)
Anniversary už dělá z druhého dílu použitelnou střílečku a kromě refreshované grafiky přináší i úplně nově zrežírované CGI animace. V původní hře byly v enginu hry, tady jsou to luxusní filmečky, které by si nic nezadaly s produkcí Blizzardu. A to si mezi starými a novými animacemi můžu ještě volně přepínat v reálném čase! Velkou úpravou prošla i hudba, vycházející sice z původních skladeb, ale nově nahraná a zremixovaná. Je jedno, o jakou kombinaci se jedná - symfonické orchestry s klavírními sóly, chorály nebo kytarové rify - výsledek je vždy naprosto boží.
Obtížnost obrovsky narostla a i přes četnější checkpointy se mi málokdy podařilo projít k dalšímu bodu uložení bez škobrtnutí. A to jsem hrál "jen" na druhou nejtěžší obtížnost. O neférovosti Legendary obtížnosti už se rozpovídali jiní. Halo 2 rozhodně patří k těm těžším střílečkám a je potřeba s tím počítat při výběru obtížnosti. Zůstala skvělá umělá inteligence, která se nejenže nikam nežene na porážku a chytře vyčkává v úkrytu, ale zároveň je schopná koncentrovat palbu do místa posledního výskytu hráče. Při některých fajtech s elitními Covenanty jsem měl pocit, že bojuju s boty.
Parasitická rasa Flood už není zastoupena v tak obrovských počtech, na druhou stranu dostali možnost oživovat mrtvé. V druhé části se mlátí všechny rasy mezi sebou a Master Chiefovi, resp. Arbiterovi, tak nezbude nic jiného, než si počkat a vyčistit zbytek nebo to prostě proběhnout. Zamrzelo mě znásilnění brokovnice, která byla v jedničce snad nejlepší zbraní na boj pro krátkou vzdálenost a tady je to takové neškodné pšoukátko s mega rozptylem. Na druhou stranu přibyla možnost dual wieldu jednoručních zbraní, díky čemuž je možno rychle sundat štíty nepřátelům pomocí energetické zbraně a palbou z druhého kvéru je dorazit olovem.
Stereotypní level-design se tady částečně stále vyskytuje, už to ale není taková tragédie, jako v jedničce. Bohužel zklamaly části s vozidly, které narostly do epičtějších rozměrů a jejich používání už je nezbytné a né úplně zábavné. Především letecké části s Banshee mi dávaly hodně zabrat.
Na střílečku si autoři přichystali nebývale mnoho krátkých animací, vysvětlující pozadí a motivace jednotlivých ras. Minimálně osud planety Gruntů a jejich tragická rebelie ukazuje tyhle malé vřeštící vopičáky v trochu jiném světle.
Ve srovnání s tehdejší FPS produkcí bylo Halo 2 v roce 2007 zastaralé a špatně portované, kucí z Majkrosoftu ho ještě vzali klackem po hlavě spojením s exkluzivitou na Vistu a na zemi dokopali nutnou službou GFWL. Když si člověk odmyslí militantní skript festy jako Call of Duty nebo ty tuny boomershooterů, střílečky jsou dnes mrtvý žánr. H2A přináší trochu té klasické FPS hratelnosti a dokáže nejen zahnat hlad, ale ještě k tomu slušně nakrmit všechny ty, kteří si ho tenkrát nechali ujít.
Hodnocení: ✰✰✰
Herní doba: 13hod 15min (HEROIC)
Po brutálně generické pičičandě zvané Halo, přichází mnohem lepší hra a zásadně kvalitnější remaster. Stále kvalitní mjúzik se super orchestrálními opusy, a občasnými chytlavými kytarovými rify, je vskutku špičková záležitost. A AI je stále více než dobrá.
Co se změnilo k lepšímu jest onen Xboxáky proklamovaný gunplay, který fakt doznal zlepšení, přibylo více zbraní a možnost třímat 2 bouchačky naráz je někdy pěkně OP ale zato pěkná prča.
Level design je daleko méně autistický, hlavně tedy interiéry, které se stále sice opakují, ale jsou krapet členitější a vertikálnější. Mapy venkovní jsou rozsáhlejší i variabilnější a dávají větší prostor manipulace s vehikly a vznášedly. Solid stuff. Dokud tedy opět nedojde na The flood"Flod'áci" a hra se rázem změní ve špatnou kopírku Serious Sama.
Co je stále tak trochu debilní je "příběh" který, sice prezentován předělanými nesmírně kvalitními CGI cutscénámi, je naprosto prostý a tupý stejně jako jeho protagonisté. Hlavně tedy hlavní duo - Cuntána a Master Bland. Vyjímkou jsou však Covenanti a další Protagonista - Arbiter "Arbí" druhá hratelná postava, která se hratelností nijak neliší od Master Dicka, krom toho, že místo svítilny se umí na krátkou dobu zneviditelnit, ale na rozdíl od toho plechového gumáka má jakési charisma a charakter, stejně jako celá rasa, která je jakýmsi mixem mezi krogany a Turiany z Mass Effectu. Mimo to solidně rozšiřují lore a jejich design zaujme oko.
Celkově vzato je Halo 2 stále tupá, ale poměrně zábavná střílečka, která má pár cool momentů. Příběh je ale plytký, nudný a potenciálně zajímavý lore, který tu ale je ,bohužel, jen jakési galaktické křoví na pozadí psudo epické střílečky bez mozku.
Co se změnilo k lepšímu jest onen Xboxáky proklamovaný gunplay, který fakt doznal zlepšení, přibylo více zbraní a možnost třímat 2 bouchačky naráz je někdy pěkně OP ale zato pěkná prča.
Level design je daleko méně autistický, hlavně tedy interiéry, které se stále sice opakují, ale jsou krapet členitější a vertikálnější. Mapy venkovní jsou rozsáhlejší i variabilnější a dávají větší prostor manipulace s vehikly a vznášedly. Solid stuff. Dokud tedy opět nedojde na The flood"Flod'áci" a hra se rázem změní ve špatnou kopírku Serious Sama.
Co je stále tak trochu debilní je "příběh" který, sice prezentován předělanými nesmírně kvalitními CGI cutscénámi, je naprosto prostý a tupý stejně jako jeho protagonisté. Hlavně tedy hlavní duo - Cuntána a Master Bland. Vyjímkou jsou však Covenanti a další Protagonista - Arbiter "Arbí" druhá hratelná postava, která se hratelností nijak neliší od Master Dicka, krom toho, že místo svítilny se umí na krátkou dobu zneviditelnit, ale na rozdíl od toho plechového gumáka má jakési charisma a charakter, stejně jako celá rasa, která je jakýmsi mixem mezi krogany a Turiany z Mass Effectu. Mimo to solidně rozšiřují lore a jejich design zaujme oko.
Celkově vzato je Halo 2 stále tupá, ale poměrně zábavná střílečka, která má pár cool momentů. Příběh je ale plytký, nudný a potenciálně zajímavý lore, který tu ale je ,bohužel, jen jakési galaktické křoví na pozadí psudo epické střílečky bez mozku.
Pro: Lepší gunplay, předělané cuscény, venkovní level design, vozidla a vznášedla, hudba, Covenanti.
Proti: Příběh, nudný lidi, The flood.
V úvodu si na mě tenhle remake přichystal mnohá překvapení, která tuhle "dvojku" posunují o pěkný kus dále. Pestřejší grafika je základ a místy ve mě hra vyvolávala příjemný Mass Effect vibe. Nejvíce mě ale dostaly naprosto boží předrenderované cutscény jak od Blizzardu, které posouvají celé vyprávění o úroveň výše.
Žel, ani tentokrát mě příběh hry vyloženě neohromil a nebyl jsem schopen se do něj naplno ponořit. Zejména asi kvůli jazykové bariéře, protože ve hře absentují jakékoli titulky (až na cutscény a i tam jsou opožděné), takže jsem všem těm znetvořeným emzáckým hlasům a ještě často k tomu v bitevních vřavách příliš nerozuměl.
Hratelnost se výrazně nemění. Level typu The Library tu naštěstí nenajdeme a ubylo mnoho toho do očí bijícího copy-paste, ale přesto jsem měl často pocit, že je design až absurdně primitivní a schematický. Interiéry jsou vizuálně úplně stejná nuda jako minule, zato v exteriérech jsem se bavil náramně a mise ve vozidlech patří mezi to nejzábavnější na celé hře. V druhé polovině mě zase začala otravovat obtížnost. I na normal Halo 2 nic nedaruje a kombinace tuhých a ve velkých počtech se spawnujících nepřátel, občas nešťastně rozmístěných zbraní, naprosto nečekaných instakillů a podivně se chovajících checkpointů umí být i pěkně frustrující. Nedokážu si představit, jak bych některé sekvence ustřílel na gamepadu, protože i na myši a klávesnici jsem často zuřivě pálil na všechny strany a ještě častěji zbaběle prchal doufaje, že to stihnu za nejbližší sloup.
Každopádně je na dvojce určitý posun vidět a to nejen v designu, který si hra přebírá z původní hry, ale také v remakované části, která umí vykouzlit moc pěkné scenérie. Zastřílel jsem si slušně, ale zároveň se nemohl zbavit dojmu, že to stále není ještě úplně ono.
Žel, ani tentokrát mě příběh hry vyloženě neohromil a nebyl jsem schopen se do něj naplno ponořit. Zejména asi kvůli jazykové bariéře, protože ve hře absentují jakékoli titulky (až na cutscény a i tam jsou opožděné), takže jsem všem těm znetvořeným emzáckým hlasům a ještě často k tomu v bitevních vřavách příliš nerozuměl.
Hratelnost se výrazně nemění. Level typu The Library tu naštěstí nenajdeme a ubylo mnoho toho do očí bijícího copy-paste, ale přesto jsem měl často pocit, že je design až absurdně primitivní a schematický. Interiéry jsou vizuálně úplně stejná nuda jako minule, zato v exteriérech jsem se bavil náramně a mise ve vozidlech patří mezi to nejzábavnější na celé hře. V druhé polovině mě zase začala otravovat obtížnost. I na normal Halo 2 nic nedaruje a kombinace tuhých a ve velkých počtech se spawnujících nepřátel, občas nešťastně rozmístěných zbraní, naprosto nečekaných instakillů a podivně se chovajících checkpointů umí být i pěkně frustrující. Nedokážu si představit, jak bych některé sekvence ustřílel na gamepadu, protože i na myši a klávesnici jsem často zuřivě pálil na všechny strany a ještě častěji zbaběle prchal doufaje, že to stihnu za nejbližší sloup.
Každopádně je na dvojce určitý posun vidět a to nejen v designu, který si hra přebírá z původní hry, ale také v remakované části, která umí vykouzlit moc pěkné scenérie. Zastřílel jsem si slušně, ale zároveň se nemohl zbavit dojmu, že to stále není ještě úplně ono.
Pro: vylepšená grafika, rozšiřující se lore, solidní hratelnost, dobrá AI, luxusní cutscény, zábavné exteriéry a mise ve vozidlech
Proti: absence titulků a z toho pramenící občasná zmatenost v příběhu, přehnané počty a tuhost nepřátel, nudné interiéry a obecně stále spíše slabší level-design
Pro: Dvě hratelné postavy, vizuál, systém držení dvou zbraní, nádherné filmečky, architektura budov a staveb, svět, lepší level design a příběh než v jedničce....
Proti: .....přesto by level design i příběh mohl být výraznější, málo nových zbraní, rozmanitost nepřátel