V úvodu si na mě tenhle remake přichystal mnohá překvapení, která tuhle "dvojku" posunují o pěkný kus dále. Pestřejší grafika je základ a místy ve mě hra vyvolávala příjemný Mass Effect vibe. Nejvíce mě ale dostaly naprosto boží předrenderované cutscény jak od Blizzardu, které posouvají celé vyprávění o úroveň výše.

Žel, ani tentokrát mě příběh hry vyloženě neohromil a nebyl jsem schopen se do něj naplno ponořit. Zejména asi kvůli jazykové bariéře, protože ve hře absentují jakékoli titulky (až na cutscény a i tam jsou opožděné), takže jsem všem těm znetvořeným emzáckým hlasům a ještě často k tomu v bitevních vřavách příliš nerozuměl.

Hratelnost se výrazně nemění. Level typu The Library tu naštěstí nenajdeme a ubylo mnoho toho do očí bijícího copy-paste, ale přesto jsem měl často pocit, že je design až absurdně primitivní a schematický. Interiéry jsou vizuálně úplně stejná nuda jako minule, zato v exteriérech jsem se bavil náramně a mise ve vozidlech patří mezi to nejzábavnější na celé hře. V druhé polovině mě zase začala otravovat obtížnost. I na normal Halo 2 nic nedaruje a kombinace tuhých a ve velkých počtech se spawnujících nepřátel, občas nešťastně rozmístěných zbraní, naprosto nečekaných instakillů a podivně se chovajících checkpointů umí být i pěkně frustrující. Nedokážu si představit, jak bych některé sekvence ustřílel na gamepadu, protože i na myši a klávesnici jsem často zuřivě pálil na všechny strany a ještě častěji zbaběle prchal doufaje, že to stihnu za nejbližší sloup.

Každopádně je na dvojce určitý posun vidět a to nejen v designu, který si hra přebírá z původní hry, ale také v remakované části, která umí vykouzlit moc pěkné scenérie. Zastřílel jsem si slušně, ale zároveň se nemohl zbavit dojmu, že to stále není ještě úplně ono.