Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 40
Hlavní problém NAM je v tom, že jsem ho dohrál až po World War II GI od stejného týmu, která se tváří jako poměrně profesionálně odvedená práce. NAM oproti tomu působí jako prostý mod Duke Nukem 3D a ne jako plně komerční hra. Když jsem u komentáře k WW2GI psal, že jsem hrál horší hry na buildu, toto je bezpochyby jedna z nich. Úvodem musím zmínit, že mám problém s morálním zasazením hry. Nevadí mi čistit Evropu od německých Národních Socialistů, ale příčí se mi střílet Vietnamce ve Vietnamu. Mám při tom pocit, jako kdybych si současné ukrajinské tažení střihl za Rusko. Nic moc příjemného pro středoevropského pacifistu.

Hra nemá žádné intro, motto, nic, prostě se po spuštění proženou všemožná loga a můžeme dát new game. Hra je na easy poměrně těžká, ne však nehratelná. Mapy jsou hustě osídleny domorodci, kteří se amerického výsadkáře pokoušejí odeslat do věčných lovišť. V některých mapách se vyskytují spolubojovníci, ale oproti WW2GI tu není ani byť jen pokus o skripty, takže spolubojovníci jen postávají/zmateně pobíhají po okolí a na nepřítele neútočí. Občas se nás chvíli pokoušejí následovat, hned v prvním levelu mne takto dvakrát spolubojovník zasekl v úzké chodbě á la Ian z Fallout a následoval pokaždé loading. AI protivníků není o moc lepší. Jednoho ostřelovače s bazukou (ti se trefují obzvlášť blbě) jsem odrovnal tak, že jsem přišel až pod jeho vyvýšeninu a on ve snaze mne trefit třikrát trefil římsu před sebou, čímž dobrovolně opustil toto slzavé údolí. Jinak potvrzuji vše dříve řečené - hráče kromě nepřátel ohrožuje množství min a spojenecké nálety (friendly fire není zase až tak friendly). Ale není to nic, s čím by se hráč nevyrovnal.

Cílem levelu je téměř vždy někam dojít. Jedna jediná výjimka je level, jehož cílem je stisknout tři tlačítka z Duke 3D (ehm) a vrátit se zpět na start. Je to právě ten level obsahující zákeřnou díru, kterou jsem ani já nenašel. Prostě prohledávání zaminovaných tmavých koutů mapy není mé hobby. Celkově vzato jsem levely příliš nezkoumal a šel přímo vpřed. Munici dostaneme většinou jen na začátku levelu, později je jí poskrovnu (z padlých nepřátel nepadá) a ani hledání secretů nemotivuje. Opět jich je asi kolem pěti, ale tentokrát jsem nenašel ani jeden jediný. Největší problém jsou snajpři, u kterých mnohdy nejsme schopni zjistit, odkud střílejí. Hráč se tak zachová naprosto realisticky a než by hledal lokalizaci snajpra, radši se odplíží pryč. Stejně jako u WW2GI mám pocit, že každou epizodu dělal jiný autor. Druhá epizoda je opět lepší než první a obsahuje i jediný zapamatovatelný level zmíněný v zajímavostech. Celkově jsou ale levely placaté a ničím nezaujmou. Tím se dostáváme k...

...technickému provedení. Graficky je to slabota i na build. Nepřátelé celkem ujdou, spolubojovníci jsou ohavní. Džungle je bitmapa a ty stromy... bože ty stromy. Ke hře hraje několik odrhovaček, které mi až na jednu výjimku k Vietnamu také nesedí. Tady je Shadow Warrior ne o třídu, ale o celou dálnici lepší. Po dohrání vidíme jednu obrazovku gratulace s rozplizlým obrázkem.

NAM je dohratelná hra. Jedná se o amatérský pokus pár lidí poprat se s buildem. Ten nakonec slušně ovládli až ve WW2GI, ale v roce 1999 už bylo pozdě. Vlastně pozdě bylo už v době vydání NAMu. Hru odkládám a pravděpodobnost, že bych se k jejím 15 levelům ještě vrátil, konverguje k nule, a to odspodu.

Pro: Druhá epizoda mě celkem bavila.

Proti: Působí jako amatérský pokus, zaměnitelné levely, graficky i hudebně slabé, AI je opět jednou zkratkou pro Artifical Idiot.

+14
  • PC 40
Celkově se snažím na hrách hledat spíše ta dobré věci. Nemyslím si, že bych patřil k lidem, kteří hru zahodí na první dobrou, když se jim nelíbí. V případě hry NAM je jeho největší štěstí v tom, že jeho utrpení není tak dlouhé. Do dneška se jako příklad hodně obtížných FPS her skloňují jména jako Project I.G.I. nebo Aliens versus Predator. Tyhle hry ale měli pěknou přehlednou grafiku a design úrovní, který se dal po pár pokusech naučit. NAM je jen čirá frustrace. Nikdy nevíte, co vás zepředu nebo zezadu zastřelí, no co šlápnete nebo co na vás spadne. Navíc hlavní hrdina vydrží tak dva tři zásahy a padne. Proč se jako symbol obtížnosti neskloňovalo tohle? Asi se to nikomu nechtělo hrát.

Hratelnost ve stylu: Zastřelím vojáčka, uložím. Šlápnu na minu, načtu. Zastřelím vojáčka, uložím. Spadne na mě bomba, načtu. Zastřelím vojáčka, uložím. Někdo mě odněkud zastřelí, načtu.. A takhle to chodí celou hru. Navíc je prostředí graficky strašně ošklivé a nepřehledné. Vrcholem jsou noční mise, kde ještě k tomu není nic vidět. Noktovizor máte k dispozici snad jen v jedné misi. Ne, takhle si nepředstavuji zábavu.

Celou hru jsem používal dvě zbraně. Kulomet a když do něj došly náboje, tak samopal. Párkrát jsem ještě na tank vystřelil raketometem. Pocit ze střelby je tragický. Co se ale autorům povedlo byla má chuť střílet naslepo do jungle. Úplně jako ve filmech z Vietnamu. Díky použitému enginu nemusela být muška stoprocentní a často někdo neviditelný v křoví zařval. Vietnam byl asi hustý, ale já jsem zařval tolikrát jako snad všichni američtí vojáci za celý rok války.

Naštěstí je design hry přímočarý, bez sbírání klíčů. V tom celkovém marastu vypadá překvapivě moderně. Je to snad první hra podobného ražení z vietnamské války. Hra která se zcela vážně snaží ukázat její krutost. K tomu se snaží využívat i zvukový doprovod. Bohužel jen jednostrannou krutost. Nepřátelé jsou jen hnusné pobíhající sprity. Text tu není žádný, ale fakt žádný. Ve hře jde jen o přežití a Build engine na tuhle tématiku nestačí a nestačil ani ve své době. Válečný (vlastní) zmar je s toho cítit, ale zábava to není.

Pokud nefajfkujete dohrané hry, nehrajte to. Pokud nemáte nic lepšího než vylepšenou 486, tak by to možná ještě jako poslední hru, před upgradem, šlo hrát.

Pro: atmosféra Vietnamské války bylo něco nového, jen 15 misí, absence hledání klíčů a minimum bloudění

Proti: válečný zmar na vlastní kůži, frustrace na každém kroku, hnusná a nepřehledná grafika, stále stejní a nudní nepřátelé, podivný pocit ze střelby, save, load, save, load po každém kroku po celou hru

+17
  • PC 45
Většinou se na hrách, které jsem měl možnost hrát. snažím vždycky najít něco pozitivního. Vždyť i u těch největších propadáků se jejich autoři v absolutní většině případů snaží do hry vložit co nejvíce své duše a tvůrčího úsilí. Ale v případě 3D akce Nam, kterou jsem v rámci historického exkursu a snahy poznat co nejvíce her na enginu Build využil také do letošní DH herní výzvy, toho mnoho dobrého nenacházím.

Přitom pozadí vývoje je mi docela sympatické. Tři úspěšní autoři totální konverze pro Duke Nukem 3D jménem Platoon, byli angažováni major firmou GT Interactive, aby pro ně vytvořili plnohodnotnou hru. Bohužel na shodném enginu Build, v době vydání již za zenitem. Cílem hry bylo vytvořit realistický herní zážitek války ve Vietnamu. I z tohoto důvodu byl nejspíše angažován armádní specialista seržant Dan Snyder, tvůrce armádního výcvikového simulátoru na Doom enginu, Marine Doom.

Pomiňme zastaralé technické zpracování, v rámci možností byly vybudovány docela slušně vypadající lokace i na poměry Buildu, i když je pravdou, že některé starší hry používající shodný engine jsou na tom vizuálně lépe, třeba Shadow Warrior či série Redneck Rampage. Autoři si navíc ulehčili práci a převzali Dukovo hekání a HUD z původní hry, což by se u komerční hry rozhodně stávat nemělo. Ale atmosféra vietnamských bojů je docela reálná, prostředí džungle zahrnuje nejen široké travnaté pláně pokryté vegetací, ale i tenké stezičky mezi stromy a křovinami, vodopády a skalisté vrchy. Nechybí ani urbanistické prostředí města a také kultovní, z Vietnamu známé podzemní chodby.

Design je poměrně lineární, úrovně jsou plošně relativně rozsáhlé a nechybí rozlehlejší volné plochy, k cílovému místu vede často více možných cest, ale bloudění naštěstí nehrozí. Jen jednou jsem musel vyhledat pomoc YouTube, když průchod do podzemí v podobě úzké šachty byl poměrně zákeřně schován.

Předchozí hry na Build enginu byly plny humoru, různých easter eggů a jejich atmosféra přinášela odlehčenost a zábavu. Hlavním problémem Namu je bohužel jeho realističnost a vážnost, což s sebou přináší obtížnost a frustraci. Je mi jasné, že Vietnamská džungle byla pro obě zainteresované strany žhavým a brutálním peklem. Bohužel na hráče čekají nástrahy na každém kroku i ve hře. Nevím jak je tomu ve známějším a úspěšnějším Vietcongu, který jsem zatím nehrál. Ale v Namu je hráč každou chvíli krůček od brutální smrti.

Přesná muška protivníků, nepřehlednost terénu pokrytého vegetací. ve které se příslušníci Vietcongu nedají zpozorovat. Vy je nevidíte, ale oni vás ano a přivítají vás sprškou kulek. Zákeřní a lstiví vojáci, kteří vypadají jako mrtví a zhmotní se často až před vámi a nepomůže ani preventivní střelba do těl, pokud je zaregistrujete včas. Neustálý a nepředvídatelný respawn vietnamčíků nejlépe přímo za vašimi zády vám nedá chvíli klidu, a tak si nejste jisti ani tam, kde jste provedli důkladnou čistku. Zákeřné miny, které se objevují podle Murphyho zákonů tam, kde je nečekáte, zejména při šmejdění v zastrčených koutech. Ano, jsou na zemi vidět, ale exploze nastane zrovna tehdy, pokud se váš pohled stočí někam výše od země. Dokonce se stává, že vám na hlavu nasypou bomby spřátelené tryskáče.

Hra se tak díky těmto překážkám neskutečně táhne a chybí dynamika a dobrý pocit z vykonané akce, Je to spíše trápení a postup kousek po kousku, s neustálými loadingy, a tak zanedlouho se alespoň u mě dostavila nuda. A nepomohla ani snaha autorů o změny prostředí. Je třeba adekvátně volit obtížnost. První epizodu jsem se sebezapřením dohrál na druhý stupeň, ale v té druhé jsem zbaběle hrál na tu nejlehčí. Pokud bych si hru nezvolil do Herní výzvy, asi by zůstala nedohrána.

Zbývá ještě pochválit spolehlivou funkčnost Steam verze, která zachovává originální vzhled i ovládání, a funguje na DosBoxu bez problémů pod Windows 10. Pokud si vyextrahujete potřebné zdrojové soubory, lze vizuálně vylepšenou verzi provozovat i pod portem EDuke32, se kterým by měla být plně kompatibilní.

Nam je vhodný pouze jako exkurs do herní historie, ale pokud chcete zábavnou akci, rozhodně vyzkoušejte spíše starší tituly na Build enginu. Je jich dost a třeba Blood se dá v modifikované verzi hrát i zdarma. Jako další dílo autorského týmu vyšla ještě podobně laděná hra World War II GI, ale po zkušenostech s buildovským zpracováním války ve Vietnamu váhám, jestli ji mám vůbec zkoušet...

Pro: Pestrá prostředí, spolehlivá funkčnost

Proti: Pomalá dynamika akce, přehnaná obtížnost, frustrující zákeřné pasti a nástrahy

+39
  • PC 60
Tahle hra se hodnotí obtížně. Z dnešního pohledu je technické zpracování na velice nízké úrovni, ale bohužel tomu tak bylo i v době vydání. NAM vyšel v roce 1998 stejně jako Unreal, Half-Life nebo Turok 2: Seeds of Evil. Všechny tyto hry i mnohé starší mají lepší grafické zpracování. NAM využívá engine Build, ale nevyužívá ho tak dobře jako například Shadow Warrior nebo Redneck Rampage, které jsou starší.

Ve své době hra zaujala zasazením do Vietnamu. Dnes je už k dispozici řada lepších FPS s touto tématikou například český Vietcong. Hra obsahuje dvě kampaně po 7 misích. Některé jsou zpracované poměrně slušně a zábavně, většina je spíše průměr. Hratelnost není špatná a většinu poměrně krátké hrací doby jsem se bavil. NAM obsahuje i multiplayer, který jsem ale nikdy nezkoušel, ale nečekal bych od něj nic závratného. Pro fanoušky starších FPS nejde o špatnou volbu a jde o seznámení s tehdejší průměrnou produkcí. Pokud jste fanoušci modernější hratelnosti NAM raději ani nezkoušejte. Pokud by hra vyšla o nějaké 2-3 roky dříve mohla se dočkat i úspěchu.
+25
  • PC 5
NAM je totální trapas. Mám pocit, že psaním tohohle komentáře jsem strávil víc času, než strávili autoři při tvorbě této hry.
+5 +9 −4
  • PC 50
Súdruhovia toto sa vám nepodarilo. Grafika a engine tejto hry boli v roku 1998 pasé. V dobách kedy sa dostala na trh kultová hra Half life a rok predtým Quake s novodobým premakaným engineom sa NAM vyjíma ako jasne technicky zaostalá záležitosť. Možno aj to je jeden z dôvodov prečo v svojej dobe u hráčov absolútne prepadla. Nepriatelia či vaši vlastní vojaci tu vyzerajú jak igráčci. Vojenská technika vrátane tankov, džípov, helikoptér či obrneného transportéru M 113 zasa vyzerajú jak vystrihovánky z ábíčka. Otravná synťáková hudba, a plno všelijakých bugov. Pripadá mi to že túto hru narýchlo spichol nejaký Vietnamec za 2 dni. Človeka tu aj ubíja neustály respawn nepriateľov, ktorí sa tu zjavujú ako duchovia a keď si myslíte že ste vyčistili celú oblasť, tak práve vtedy už za vami stojí 5 vietcongov. Jediným kladom tak zostávajú zbrane, aj keď M 16 tu má účinok asi ako vzduchovka, tak tu máte k dispozícii starú dobrú M 60, granátomet M 79, brokovnicu, odstreľovačskú pušku či protitankovú strelu LAW 72. Malým atribútom je snad len to, že sa tu objavujú vaši "spolubojovníci" v podobe medica, radistu či ženistu. K prospechu vám je tu však len medic, ktorý vás môže ošetriť čo je veľká výhoda. Tým sa dostávam k ďalšiemu záporu - aj keď hrajete na najmenšiu obtiažnosť, tak tu nájdete len málo lékarničiek. Ďalším takým atribútom je že tu môžete sadnúť za guľomet M 2 browning či M 60 v helikoptére, avšak musíte zobrať muníciu z bedne a ked od gulometu odskočíte, už zaň znovu sadnúť nemôžete. Totálny trapas je tu potom mínomet, ktorý má dostrel max. 3 metre. Čaká tu na vás 14 misií a 2 multiplayerové levely, ktoré sú však rovnaké. Už po dvoch leveloch sa však už hra zdá jednotvárna a máte chuť ju vypnúť. Áno keď som mal svoj prvý počítač v 9 rokoch, tak som túto hru hrával s chuťou, dnes už ale zostalo len znechutenie z tejto totálnej odfláknutej FPS a predpotopného enginu.

Pro: Zbrane

Proti: Hudba, engine, grafika, nelogičnosti, bugy, celková predpotopnosť a technická zaostalosť

+10
  • PC 60
Na tuhle hru si dnes vzpomínám už jen matně, ale při pomyšlení na ní si matně vybavuji vcelku dobrý dojem, jaký na mě hra v době, kdy jsem se k ní dostal, udělala. S odstupem času a se zkušenostmi a přehledem, jaký dnes mám mi přijde, že jsem snad jen nebyl dostatečně informovaný o zbytku tehdejší videoherní produkce, ale už jen to, že mě hra dokázala nějakým způsobem bavit, o lecčems vypovídá. Minimálně to plus za prostředí Vietnamu bych jí dal.
+5 +8 −3
  • PC 65
Aj cez predpotopný a navyše odfláknutý (ohavné spritové tanky!) Build Engine a malý arzenál celkom príjemne hratelné FPS-ko. Z pohľadu dnešných Call of Duty a spol. je NAM trápne nič, ale v slepých časoch bol aj jednooký kráľom. Hodnotím skôr z nostalgie a ako fanúšik Ramba (dvojky).
+6 +7 −1