Diskuze

@SilentWolf (09.05.2018 16:15): Tak u toho Amberu jsem se vyloženě zasnil, IMHO jedno z nejlepších fantasy všech dob. Reputace, imaginace (a z ní plynoucí vytváření světů, odlišných od našeho), boje, intriky, procházení Vzoru a Logru ...).

Zatím nám holt bude muset stačit Angband a Nine Princess in Amber, ale plnohodnotné RPG ze světa Amberu by to chtělo jako sůl (nevím ani o modu pro jakékoli RPG).

@AlieN (09.05.2018 15:04): Neřekl bych, že jsou taková (rubačky, motivující k pobíjení všeho živého) všechna RPG ... ale je jich hodně, řekl bych i většina. Je to logické, protože to většině lidí bude vyhovovat díky "rychlosti hry" (místo čtení dlouhého textu nebo studování pravidel prostě "uklikám několik panáčků"), více možností řešení klade větší nároky na designéry atd.

VtM:B se pokračování nedočkalo, ale řekl bych z jiných důvodů než možná naznačuješ. Jakkoli šlo o atmosférický počin, tak byla hra při vydání nedodělaná a zabugovaná jaxvině. Troika takto přes všechnu inovativnost na trh vrhla všechny tři hry, které za dobu své existence vyrobila, VtM:B určitě nepomohl ani Source engine (jakkoli kvalitní, tak s ním celkem zápolili a tuším, že Valve jim také dvakrát nepomáhalo).

Planescape byl výjimka i na tehdejší poměry (divný svět, filosofická zápletka), takže důvod vydání pokračování po tak dlouhé době bych asi viděl také jinde než v herních mechanikách.

Deus Ex jednička je stejně jako trojka a čtverka RPG (spíše asi immersive sim s RPG prvky), System Shock je RPG až od druhého dílu (a také bych jej označil spíše ze immersive sim s RPG prvky) a Prey za RPG asi nepovažuji, ale je pravda, že se zase mechanicky stran rozvoje postavy od System Shocku 2 neliší, takže asi začnu :-))

"Vývoj postavy v rámci příběhu ..." asi ukazuje rozdíl mezi tím, čemu každý z nás dává přednost. Mě zajímají herní mechanismy, nikoli příběh, Ty to máš spíše naopak. Takže Tobě nedává z hlediska vývoje příběhu smysl dostávat zkušenosti za opakované boje (protože příběh to nikam neposouvá), mně naproti tomu nedává z hlediska herních mechanik smysl za boje zkušenosti nedostávat (protože je to jako v životě, opakovanou činností se v ní stávám lepším ... a tak mám vyšší sílu, učím se komba, snáz zvládnu někoho ukecat atd).

Witcher 3 byl stran bojů a vývoje postavy podle mého celkem rozbitý a to byl hlavní důvod, proč jsem nešel s hodnocením výše. Ale zase to asi bude Tobě dávat z hlediska "příběhového náhledu" na hry smysl.

@M.a.t.t. (09.05.2018 14:08): V nových Deus Ex je základ všechno prolézt a současně všechno vyomračovat :-) Já to tak sice většinou hraju, ale faktem je, že hra neupřednostňuje nějaký jeden konkrétní styl hraní a má smysl ji hrát třeba i stylem "ghost". Druhá věc je, že v Deus Ex není možné grindovat (neexistuje respawn nepřátel) a současně v žádném dílu není nic co bych označil za těžký boj (holt je to immersive sim a ne strategické RPG).

Ještě jsem si uvědomil, že první Deus Ex nebo druhý díl System Shocku také hráče neodměňuje zkušenostmi za boje, ale tam mi to nijak nevadilo (možná je to tím, že boje nejsou nijak složité, v Deus Ex neexistuje respawn nepřátel s výjimkou pár speciálních zařízení a v System Shocku se respawnuje i hráč).

@M.a.t.t. (09.05.2018 12:26): Asi tak. Čistý roleplay (myšleno dle P&P RPG, ze kterých se CRPG vyvinula) by znamenal, že za hodinu absolvuji jednotky soubojů, když hodně. Stav, kdy mě hra nutí do kvant soubojů (obecná úvaha, Pillars jsem hrál asi půl hodiny) a současně mi za ně dává mizerné/žádné XP, poněkud popírá jeden ze smyslů RPG (postavy, zlepšující se pomocí vykonávaných činností jako bojového tak nebojového charakteru). Nejsem nekritický příznivec nekonečného grindu, ale přístup alá Vampire: The Masquerade - Bloodlines nebo třeba série Realms of Arkania mi už přišel moc na druhou stranu. Když to trochu přeženu, tak žádné XP za boje znamenají, že tam ty boje vůbec nemusejí být, jelikož za ně není žádná odměna. A určitě bych nedával na stejnou úroveň grind v některých JRPG, bez kterého se zkrátka nedostanete dál (protože bez něj narazíte na příliš silného bosse), a "grind" třeba ve Wizardry 8, kde člověk prozkoumává novou mapu, na které jej integrálně přepadávají nepřátelé.

Velmi dobře (stran blízkosti P&P RPG) to bylo uděláno třeba v prvních dvou dílech série Fallout, první díl šel projít bez absolvování jediného boje a celkově oba obsahují proti všem ostatním složkám hry bojů poměrně málo (a boje mají jednoduchá pravidla). Přístup série Fallout není rozhodně pravidlem ani v subžánru isometrických RPG a proto jej často hráli jedinci, kteří RPG normálně moc nemusí (může to být pochopitelně i tím, že jej hráli jedinci, kteří dříve nehráli RPG díky odporu k fantasy).

@AlieN (09.05.2018 12:41): Ta myšlenka diskriminace alternativních přístupů stylu Speech/Stealth je zajímavá, takto jsem se na to nedíval. Faktem je, že v nemálo hrách je možné grindovat pomocí soubojů, ale už ne opakováním ukecávání, plížení nebo odhalování pastí. Ale to jsme asi zase na začátku, problém, kdy CRPG jsou z podstaty věci více zaměřeny na boj než P&P, protože jinak by Dungeon Mastera musela dělat UI.