Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • GBA 55
Po Pokemon Ranger jsem si říkal že bych si mohl dát hlavní hru z tohoto univerza, jelikož mě tento spin off docela nadchnul. No, udělal jsem chybu.

Pokémony načež ještě tento díl zná skoro každý hráč, který si bude chtít přečíst můj koment, takže nebudu tu popisovat herní mechaniky, ale zůstanu u toho, proč mě to naprosto minulo...

Asi největší problém tkví v tom, že nemám žádnou citovou vazbu k této sérii, jako malý jsem radši koukal na Život s Louiem na Fox Kids a pokémoni mi byli naprosto ukradení. Navíc pak v dospělosti jsem si zahrál Yokai Watch, což je hra, která principy staví na poměrně stejném základu, ale formulku, která je už několik let u Pokémonů zatuchlá, tu poměrně upravují. Yokaiové mají více charakteru, mluví a dají se ještě lépe označit za plnohodnotné parťáky. Také hra dává i jistou výzvu starším hráčům co se týká soubojům, a navíc nabízí i zábavnější aktivity.

Ano nehrál jsem krom Fire Redu další hlavní Pokémon hry, ale když jsem se zeptal kámoše: "Doporučil bys mi Pokémon hru, co by mě mohla více bavit?" Mi odpověděl: "Asi žádná, je to to samý a krom děcek a mě asi není jiný magor co by to tak hltal :)" Takže to beru podle toho :D

Každopádně co mi tu nejvíce vadilo, tak to byl stereotyp. Tady je totiž velice jednoduché se přeexpit – pokud jedete jen jednoho pokeše – což pak jen znamená že chodíte celou hru a dáváte si všechny na jednu ránu. Nemluvě o tom, že celá herní náplň se skládá jen z: JDI DO MĚSTA, PORAŽ GYM, JDI DO DALŠÍHO A PO CESTE PORAZ TRENERY, PORAŽ DALŠÍ GYM a takhle furt dokola. Takže jsem pak hru hrál jen zrychleně a souboje jen automaticky odklikával. A jelikož fighty s trenéry je jedna z hlavnějších náplní hry, tak jsem se už od půlky začal solidně nudit.

Další aspekt, který na mě vůbec nefungoval jsou samotní Pokémoni, nebavili mě, nepřišli mi zajímavý a já je vůbec neměl chuť lovit. Spíš mě to lovení otravovalo a myšlenka na to že bych pak měl ještě některé z nich vyexpit mi vyloženě naháněla hrůzu... Takže jsem celou hru projížděl jen se Squirtlem a stačilo to.

Co ale musím pochválit, tak je na GBA skvělá grafika a výborná atmosféra. Většina městeček či lokací spolu s hudbou byli jako balzám na duši a vyslýchání obyvatel či prozkoumávání různých zákoutí či budov mě dost bavilo. Hlavně když díky tomu často narazíte na nějaký bonus, odměnu či speciální útok apod. Tohle mi přišlo na hře velice fajn. Sice tu příběh absentuje – s čímž jsem počítal-, ale ocenil jsem občas temnější podtóny, které se týkají Týmu Rocket apod. To bylo docela fajn.

I přes to ale kvůli absenci nosnější linky mě u hry nemělo co držet. Úplně chápu hráče, kteří to mají jako odpočinek a pokešové jim přijdou kjůt a nunu tutu, ona to není ve výsledku špatná hra, jen to prostě není hra pro mě. Je možné že kdybych nehrál Rangera či Yokaie předtím, tak mě to bude bavit více, ale oboje hry jsou prostě superior. Ranger nejenže měl více zábavnou a vtipnou příběhovou linku ale i více pestřejší herní náplň což tady chybí. 

Očekávám mínusy, ale i tak jsem chtěl ukázat i jinou stranu mince.

Pro: Prostředí, soundtrack, kecy obyvatel, odměňující průzkum okolí

Proti: Celková náplň hry, stereotyp, nevypilované a rozbité mechaniky

+10 +11 −1
  • GBA 80
Jako poslední dvojici her z retro série o nejznámějších příšerkách mi zbývá ohodnotit FireRed a LeafGreen z doby třetí generace, relativně oblíbené remaky první generace v regionu Kanto. Vyšly v roce 2004, dva roky po Ruby a Sapphire a půl roku před Emerald. A zatímco Ruby a Sapphire se staly nejprodávanějším titulem na GBA, FireRed a LeafGreen je následovaly hned na druhém místě. Na jejich úspěchu se zřejmě podepsala čerstvá vizáž, Pokémoni z druhé i třetí generace a nové unikátní ostrovní lokace, které se objevily pouze zde.

Příběh je vlastně stejný jako v původních hrách. Začínáte jako Red nebo (konečně) Green v Pallet Town, od profesora Oaka dostanete jednoho z oblíbených startérů Bulbasaur, Charmander nebo Squirtle a vydáváte se na cestu stát se mistrem Pokémonů. Vaším rivalem samozřejmě není nikdo jiný než Blue, vnuk profesora Oaka. Příběh jsem více nastínil v Yellow, které je v zásadě příběhově stejné (akorát Pikachu chybí a Pokémona nemůžete mít venku), ale po poražení velké čtyřky se hráčům odemkne další lokace, rozlehlé souostroví Sevii Islands.

Sevii Islands je souostroví rozkládající se daleko na jihu od Kanto a dostalo svůj název podle sedmi největších ostrovů One Island až Seven Island (název je kombinací Seven a římské VII), ačkoliv ve skutečnosti jich je devět. Ostrovy Naval Rock a Birth Island se sice objevily i v následujícím titulu Emerald, hráč se k nim však ve FireRed a LeafGreen dostane pouze se speciálními eventovými vstupenkami MysticTicket a AuroraTicket (event je dnes bohužel již neaktivní). Mezi ostrovy hráč cestuje trajektem; pouze na některé z nich může surfovat.

Pokédex hráč musí také upgradovat. Teprve když dohraje hru a chytí alespoň 60 Pokémonů, tak mu profesor Oak věnuje national dex, konečně rozšiřující jeho lovecké možnosti až na 386 čísel. Reálně jde však ve hře chytit pouze několik málo Pokémonů z druhé i třetí generace; a to právě na Sevii Islands. Všechny ostatní je potřeba přetáhnout z Ruby, Sapphire a Emerald. Výměny jsou tady ale poněkud složitější. S onou trojicí lze měnit za použití Game Link Cable (kabel fyzicky propojující konzole GB, GBC a GBA). V rámci ostatních her FireRed, LeafGreen, ale nově i Emerald, je možné použít GBA Wireless Adapter, externí přípojku nahrazující kabel, přes kterou lze na krátkou vzdálenost přetahovat příšerky bezdrátově.

A jak je to tedy s nejvzácnějšími Pokémony ve hře? Articuno a Zapdos se dají chytit na známých místech, ale Moltres se nyní přestěhoval na Island One. Mewtwo si opět sedí ve své jamce v Cerulean Cave. Jelikož jsem již zmiňoval Naval Rock a Birth Island s eventovými tickety, tak bych měl doplnit, že MysticTicket zpřístupňuje ostrov s Lugiou a Ho-ohem, druhý AuroraTicket potom dokonce Deoxyse (v oficiální hře již obojí není přístupno, ale na emulátoru si ještě můžete pomoct podvůdkem). Trochu obtížné je dostat se k psímu triu. Ve hře totiž musíte nejprve Sevii Islands zbavit rakeťácké tyranie, po níž se odemkne jeden ze psího tria podle toho, jakého jste si vybrali startéra: Bulbasaur - Entei, Charmander - Suicune, Squirtle - Raikou. Onen potížista se rozběhne do světa a potkat ho můžete pouze náhodným soubojem, ze kterého ovšem rychle uteče, proto se doporučuje nachystat si na něj masterball. A to je vše k legendárním Pokémonům chytitelným ve hře. Z dnešního pohledu výběr není moc veliký. Navíc s přihlédnutím k neaktivním eventům se dá téměř mluvit o podpásovce. Co se dá dělat.

Celá hra je nicméně zabalena do uhlazeného pixelartu, hrají k tomu známé melodie brnkající na nostalgické receptory, samo se to hraje a obtížnost patří k těm opravdu lehkým. Ostatně celá pokémoní série působí zcela odpočinkovým dojmem a zrovna FireRed a LeafGreen není výjimkou. Hru dohrajete cca za 2-3 odpoledne. Sevii Islands navíc docela vkusně doplňují herní svět o další místa, takže ani o exkluzivní prvek není nouze. Herní mechaniky a vychytávky odpovídají hrám třetí generace; třeba Vs Seeker umožňuje znovu vyhledat a bojovat s trenéry venku). Párové remaky zde prostě trefily do černého a já jim celkem nemám co vyčítat, osobně je považuji za lepší průměr (po nich už přišel zatím jediný opravdový remake na Switch, a to Let’s Go Pikachu / Eevee, z nichž mám zhruba podobný dojem). Rozhodně si ale tyto hry víc užijí ti, kdo ještě do regionu Kanto nikdy předtím nezavítali.
---
Zajímavosti a detailní historii o vydání prvních Pokémonů najdete v mém komentáři k Pokémon Green.

Pro: Původní kánonický příběh i nové lokace Sevii Islands; rozšířený pokédex; grafika; plynulost hry; známé melodie; rozumná obtížnost.

Proti: Občas zdlouhavá místa s mnoha trenéry a rakeťáky; neaktivní eventy; málo chytitelných Pokémonů z 2. a 3. generace; too much water.

+20
  • GBA 80
Herní výzva 2019-10. Barevný svět

Myslím že už jsem někde psal, že Pokemoni byli mé rané dětství a tak když jsem dostal tu možnost si zahrát tuhle hru v rámci Herní výzvy nemohl jsem odmítnout.

Hrajete za desetiletého chlapce Reda (pokud si ho nepojmenujete jinak), který vyráží na svou první cestu stát se pokémoním trenérem. Aby toho dosáhl musí chytat různou havěť, trénovat ji a porazit osm gym leaderů, což mu zajistí možnost utkat se s elitní čtyřkou a stát se tak mistrem regionu Kanto.

Překvapilo mne jak dobře se tato patnáct let stará hra pořád hraje. Hra je klasické RPG ve kterém vylepšujete své nestvůrky pomocí levelování po soubojích. Souboje jso rovněž jako z klasického RPG, tahové.

Pro: Hudba, Charaktery, Celkově velmi důstojný remake

Proti: Trochu kostrbaté ovládání a lehká obtížnost

+10