Po Pokemon Ranger jsem si říkal že bych si mohl dát hlavní hru z tohoto univerza, jelikož mě tento spin off docela nadchnul. No, udělal jsem chybu.

Pokémony načež ještě tento díl zná skoro každý hráč, který si bude chtít přečíst můj koment, takže nebudu tu popisovat herní mechaniky, ale zůstanu u toho, proč mě to naprosto minulo...

Asi největší problém tkví v tom, že nemám žádnou citovou vazbu k této sérii, jako malý jsem radši koukal na Život s Louiem na Fox Kids a pokémoni mi byli naprosto ukradení. Navíc pak v dospělosti jsem si zahrál Yokai Watch, což je hra, která principy staví na poměrně stejném základu, ale formulku, která je už několik let u Pokémonů zatuchlá, tu poměrně upravují. Yokaiové mají více charakteru, mluví a dají se ještě lépe označit za plnohodnotné parťáky. Také hra dává i jistou výzvu starším hráčům co se týká soubojům, a navíc nabízí i zábavnější aktivity.

Ano nehrál jsem krom Fire Redu další hlavní Pokémon hry, ale když jsem se zeptal kámoše: "Doporučil bys mi Pokémon hru, co by mě mohla více bavit?" Mi odpověděl: "Asi žádná, je to to samý a krom děcek a mě asi není jiný magor co by to tak hltal :)" Takže to beru podle toho :D

Každopádně co mi tu nejvíce vadilo, tak to byl stereotyp. Tady je totiž velice jednoduché se přeexpit – pokud jedete jen jednoho pokeše – což pak jen znamená že chodíte celou hru a dáváte si všechny na jednu ránu. Nemluvě o tom, že celá herní náplň se skládá jen z: JDI DO MĚSTA, PORAŽ GYM, JDI DO DALŠÍHO A PO CESTE PORAZ TRENERY, PORAŽ DALŠÍ GYM a takhle furt dokola. Takže jsem pak hru hrál jen zrychleně a souboje jen automaticky odklikával. A jelikož fighty s trenéry je jedna z hlavnějších náplní hry, tak jsem se už od půlky začal solidně nudit.

Další aspekt, který na mě vůbec nefungoval jsou samotní Pokémoni, nebavili mě, nepřišli mi zajímavý a já je vůbec neměl chuť lovit. Spíš mě to lovení otravovalo a myšlenka na to že bych pak měl ještě některé z nich vyexpit mi vyloženě naháněla hrůzu... Takže jsem celou hru projížděl jen se Squirtlem a stačilo to.

Co ale musím pochválit, tak je na GBA skvělá grafika a výborná atmosféra. Většina městeček či lokací spolu s hudbou byli jako balzám na duši a vyslýchání obyvatel či prozkoumávání různých zákoutí či budov mě dost bavilo. Hlavně když díky tomu často narazíte na nějaký bonus, odměnu či speciální útok apod. Tohle mi přišlo na hře velice fajn. Sice tu příběh absentuje – s čímž jsem počítal-, ale ocenil jsem občas temnější podtóny, které se týkají Týmu Rocket apod. To bylo docela fajn.

I přes to ale kvůli absenci nosnější linky mě u hry nemělo co držet. Úplně chápu hráče, kteří to mají jako odpočinek a pokešové jim přijdou kjůt a nunu tutu, ona to není ve výsledku špatná hra, jen to prostě není hra pro mě. Je možné že kdybych nehrál Rangera či Yokaie předtím, tak mě to bude bavit více, ale oboje hry jsou prostě superior. Ranger nejenže měl více zábavnou a vtipnou příběhovou linku ale i více pestřejší herní náplň což tady chybí. 

Očekávám mínusy, ale i tak jsem chtěl ukázat i jinou stranu mince.