Komentáře

Dal jsem na místní pochvalné recenzce a vzhledem k tomu, že jsem hororovku už nějaký čas nedal, padla volba na Somu. Příběhově a prostředím je to zajímavé, nápadité a přímočaré a možná je to ten největší klad celé hry, protože herně mě to až tolik nenadchlo.

Ve valné většině postupného odkrývání tajenky se především plížíte kolem kovových monster a jste nuceni se raději nepouštět do konfrontace – i když vlastně Vás rozzlobení androidi víceméně jen pocuchají a dá se obratem vyléčit, tudíž cesta je vlastně stále volná, po čase si najdete způsob, jak se z různými monstry vypořádat. Většinu herního času hrdina Simon tráví v hlubokomořském těžebním komplexu, kdy při procházkách po ztemnělém mořském dně narážíte na chuchvalce řas nebo na robotickou lákačku, která se červeným světýlkem snaží vábit.

Při bádání pomáhá hlas Catherine, pro vyznění a pochopení příběhu je nutné sledovat a poslouchat zvukové nahrávky nebo jiná papírová vodítka, chyběla mi možnost zaznamenávání si aktuálního úkolu a dost mě zarazila možnost vzít do končetin každou ptákovinku, která se ocitne v dosahu. Když si vzpomenu a srovnám se  žánrovkou Alien Isolation, musím objektivně přiznat, že Soma je v několika parametrech o kus zpátky, takže ve výsledku dávám lehký nadprůměr – 70 %