První komentář zde..na co jiného, než na jeden z nejlepších sci-fi zážitků, jež se mi poštěstilo si prožít?
SOMA začíná zcela nevinně. Jsem po nehodě ve svém bytě, pak jedu metrem do nějaké laboratoře, tam usednu do křesla kvůli nějakému oskenování mozku ...a najednou se probouzím někde zcela jinde, okolo mne chladné, nepříjemné prostředí neznámé základny. Jde se prozkoumávat a zjišťovat, co se stalo..
SOMA brilantně kombinuje strach z neznámého s až filozofickým příběhem. Ten se zajímavě zajímá o podstatu lidství a otázku co by se stalo, kdybychom mohli kopírovat své vědomí? Byli bychom to stále my? Závěr je tak vypointován, že ho pravděpodobně nikdy z hlavy nedostanu. A kdokoliv skládal soundtrack by zasloužil vyznamenat.
Od Frictional jsem nikdy nic nehrál, ale po tomto díle si od nich koupím cokoliv.