Matthias
Stray pro mě bylo docela příjemné překvapení. Já moc nesleduji herní novinky a jsem spíše retro-hráč, nicméně mi spoustu lidí říkalo, že Stray je fajn a musím si ho zahrát. Nejdříve jsem byl trochu skeptický, ale pak si ho koupil můj kamarád, se kterým společně sdílíme knihovnu na PS4 a protože sharing is caring, rozhodl jsem si to zahrát.
Přiznám se, že kočky obecně moc nemám rád. Já vím, teď jsem asi naštval pár lidí. Já proti kočkám nic nemám, ale zkrátka nepatří mezi moje nejoblíbenější zvířata. U téhle hry jsem měl však občas pocit, že svůj vztah ke kočkám snad i přehodnotím.
To, že se tu hraje za úplně obyčejnou kočku je hrozně zajímavé. Protože je celá hra vlastně postapo a odehrává se v budoucnosti, kdy vymřelo lidstvo a po světě chodí jen roboti, člověk by tak nějak očekával, že to bude nějaká robotická kočka nebo super kočka nebo bůhvíco, ale ne - je úplně obyčejná a normální kočka. Paradoxně díky tomu, jak moc obyčejná je působí v daném prostředí jako nějaká anomálie, jako něco, co tam nepatří.
Hraní za kočku je strašně fajn. Bylo zajímavé vnímat prostředí kočičím způsobem. Kočka se pohybuje s takovou lehkostí, skáče velice přesně, je mrštná, dovede projít různými úzkými průchody - např. mříží - a tak dále. Tvůrci šli dokonce tak daleko, že třeba nemáte možnost otvírat dveře a musíte na ně začít škrábat, aby vám je někdo otevřel. Nebo se můžete schoulit do klubíčka a zdřímnout si.
Celá hra je poměrně krátká a dohrál jsem ji asi za šest hodin. Většina hry je spíše relaxační, kdy jen chodíte, řešíte drobné logická hádanky - např. musíte něco shodit do větráku v šachtě, aby se to zaseklo mezi lopatkami a vy jste mohli projít. Pak jsou tu různé adventurní kapitoly, kde dostane takový menší open-world a tam plníte různé úkoly. Ty jsem si užil ze všeho nejvíce.
Trochu méně jsem si užil různé drobné stealth mise. Ty sice dávají smysl, protože která jiná hra by měla mít stealth, než ta, kde hrajete za kočku, he? Nicméně stále nejsem úplně fanda tohohle herního mechanismu a též jsem moc nemusel ty akční pasáže, kde je úkolem utíkat před Zurkama. Nic z toho mě však nezaseklo na dlouho, takže pohoda.
Největší radost mi udělal příběh, který je většinu hry zahalen tajemstvím, ale nekonec je v něm určitá, řekněme, antiutopická a antitotalitní myšlenka. Fakt moc povedené, tleskám.
Je trochu škoda, že se na Stray malinko pozapomnělo. To je vlastně důvod, proč jsem se rozhodl sepsat review až teď. Čekal jsem, jak dlouho bude kolem hry hype a jak dlouho si bude držet pozornost. Přišlo mi, že se to vytratilo docela brzy - uběhl rok od vydání a o Stray už se vůbec nikde nemluví. Do jisté míry je to pochopitelné, protože Stray je taková jednohubka a nemá žádný vedlejší obsah, jako jsou nepovinné úkoly či nějaké DLC nebo něco takového.
No, každopádně jsem si Stray užil a jsem rád, že jsem mu dal šanci.
Přiznám se, že kočky obecně moc nemám rád. Já vím, teď jsem asi naštval pár lidí. Já proti kočkám nic nemám, ale zkrátka nepatří mezi moje nejoblíbenější zvířata. U téhle hry jsem měl však občas pocit, že svůj vztah ke kočkám snad i přehodnotím.
To, že se tu hraje za úplně obyčejnou kočku je hrozně zajímavé. Protože je celá hra vlastně postapo a odehrává se v budoucnosti, kdy vymřelo lidstvo a po světě chodí jen roboti, člověk by tak nějak očekával, že to bude nějaká robotická kočka nebo super kočka nebo bůhvíco, ale ne - je úplně obyčejná a normální kočka. Paradoxně díky tomu, jak moc obyčejná je působí v daném prostředí jako nějaká anomálie, jako něco, co tam nepatří.
Hraní za kočku je strašně fajn. Bylo zajímavé vnímat prostředí kočičím způsobem. Kočka se pohybuje s takovou lehkostí, skáče velice přesně, je mrštná, dovede projít různými úzkými průchody - např. mříží - a tak dále. Tvůrci šli dokonce tak daleko, že třeba nemáte možnost otvírat dveře a musíte na ně začít škrábat, aby vám je někdo otevřel. Nebo se můžete schoulit do klubíčka a zdřímnout si.
Celá hra je poměrně krátká a dohrál jsem ji asi za šest hodin. Většina hry je spíše relaxační, kdy jen chodíte, řešíte drobné logická hádanky - např. musíte něco shodit do větráku v šachtě, aby se to zaseklo mezi lopatkami a vy jste mohli projít. Pak jsou tu různé adventurní kapitoly, kde dostane takový menší open-world a tam plníte různé úkoly. Ty jsem si užil ze všeho nejvíce.
Trochu méně jsem si užil různé drobné stealth mise. Ty sice dávají smysl, protože která jiná hra by měla mít stealth, než ta, kde hrajete za kočku, he? Nicméně stále nejsem úplně fanda tohohle herního mechanismu a též jsem moc nemusel ty akční pasáže, kde je úkolem utíkat před Zurkama. Nic z toho mě však nezaseklo na dlouho, takže pohoda.
Největší radost mi udělal příběh, který je většinu hry zahalen tajemstvím, ale nekonec je v něm určitá, řekněme, antiutopická a antitotalitní myšlenka. Fakt moc povedené, tleskám.
Je trochu škoda, že se na Stray malinko pozapomnělo. To je vlastně důvod, proč jsem se rozhodl sepsat review až teď. Čekal jsem, jak dlouho bude kolem hry hype a jak dlouho si bude držet pozornost. Přišlo mi, že se to vytratilo docela brzy - uběhl rok od vydání a o Stray už se vůbec nikde nemluví. Do jisté míry je to pochopitelné, protože Stray je taková jednohubka a nemá žádný vedlejší obsah, jako jsou nepovinné úkoly či nějaké DLC nebo něco takového.
No, každopádně jsem si Stray užil a jsem rád, že jsem mu dal šanci.
Walome
poz3n
Korbitch
Gadonwa
Mexx
pajmič
DS
Pro: hudba, grafika, vizuál, level design, příběh (po delší době mě příběh skutečně zajímal), impozantní konec
Proti: sem tam bug, ale ne fatální