Lze hru zdarma hodnotit negativně? Samozřejmě, že lze. Lze ji dokonce uplně rozcupovat :) Hra je dobrá nebo špatná nehledě na cenu. To druhé naštěstí není případ Captain Spirit.
Rukopis tvůrců Life is Strange jde zde silně cítit. A to ne jen kvůli stejnému grafickému stylu a indie hudbě, ale právě kvůli důrazu na postavy a interaktivní hratelnost, kde především prozkoumáváte svět a krotíte nitky osudu světa, jehož se cítíte se být součástí.
Dané téma na mě působilo silně, byť jsem ho zažil jen velice částečně. Jako novodobý otec jsem jsem z postavy Chrisova otce cítil nekompromisní odpor. Já naprosto vědomě chápu, že každá postava, každý člověk, má svůj příběh a historii a vše je nutné brát v jejich kontextu, ale pokud jde o dítě, to má vždy nejvyšší prioritu.
Umřela ti žena? Tragické, soucítím, ale vzchop se, máš tu syna, o kterého se musíš postarat.
Nevyšla ti sportovní kariéra? Smutné, smiř se s tím, jdi dál, jeden klučina tě tu potřebuje.
Máš problémy s alkoholem? Vyhledej pomoc, máš tu Chrisovy prarodiče. Netahej to sviňstvo domů.
Ztratil jsi práci? Tak přestaň chlastat a konečně se vzchop. Ty seš tady ten dospělej, ty si dej svoje sračky do pořádku a dej se do kupy. Ještě jednou sáhneš na svoje dítě, tak já přijdu za tebou do virtuálního světa a strčím ti petardu, co jsem našel v garáži ve skříni, do zadele. Herní konzole k vánocům, neherní konzole k vánocům.
Hezky vyměníš vysedávání u zápasů a litování se za kvalitní čas strávenej se svým klukem a víc se o tom nebudem bavit. Ať má kluk dětství, na který může vzpomínat!
A jestli ne, tak vemu Max Caulfield, vrátím se v čase, svedu tvou ženu, aby takhle zpropadená linka nikdy nenastala.
Pokud měl Captain Spirit nalákat na druhý díl, u mě se to rozhodně povedlo. Přestože se těším na ústřední dvojici, moje prvotní motivace bude dozvědět se něco více z osudu Chrise.
Rukopis tvůrců Life is Strange jde zde silně cítit. A to ne jen kvůli stejnému grafickému stylu a indie hudbě, ale právě kvůli důrazu na postavy a interaktivní hratelnost, kde především prozkoumáváte svět a krotíte nitky osudu světa, jehož se cítíte se být součástí.
Dané téma na mě působilo silně, byť jsem ho zažil jen velice částečně. Jako novodobý otec jsem jsem z postavy Chrisova otce cítil nekompromisní odpor. Já naprosto vědomě chápu, že každá postava, každý člověk, má svůj příběh a historii a vše je nutné brát v jejich kontextu, ale pokud jde o dítě, to má vždy nejvyšší prioritu.
Umřela ti žena? Tragické, soucítím, ale vzchop se, máš tu syna, o kterého se musíš postarat.
Nevyšla ti sportovní kariéra? Smutné, smiř se s tím, jdi dál, jeden klučina tě tu potřebuje.
Máš problémy s alkoholem? Vyhledej pomoc, máš tu Chrisovy prarodiče. Netahej to sviňstvo domů.
Ztratil jsi práci? Tak přestaň chlastat a konečně se vzchop. Ty seš tady ten dospělej, ty si dej svoje sračky do pořádku a dej se do kupy. Ještě jednou sáhneš na svoje dítě, tak já přijdu za tebou do virtuálního světa a strčím ti petardu, co jsem našel v garáži ve skříni, do zadele. Herní konzole k vánocům, neherní konzole k vánocům.
Hezky vyměníš vysedávání u zápasů a litování se za kvalitní čas strávenej se svým klukem a víc se o tom nebudem bavit. Ať má kluk dětství, na který může vzpomínat!
A jestli ne, tak vemu Max Caulfield, vrátím se v čase, svedu tvou ženu, aby takhle zpropadená linka nikdy nenastala.
Pokud měl Captain Spirit nalákat na druhý díl, u mě se to rozhodně povedlo. Přestože se těším na ústřední dvojici, moje prvotní motivace bude dozvědět se něco více z osudu Chrise.
Pro: Příjemná stylová grafika; krásný, pro mě známý, soundtrack; téma, zdarma
Proti: Ocenil bych větší délku; Neoptimalizované pro vyšší rozlišení (náročnější jak Witcher 3) - propady fps pod 60,50 i 45 fps na silné kartě