Diskuze

Hele, Last jedi, dal jsem ti u Morrowindu kladný bod k příspěvku, to by ti mohlo stačit. ;-) Oblivion je zřejmě podobný nepochopený případ. Problém je v tom, že když si chci zahrát, chci se bavit, ne se něco snažit složitě chápat. Původně jsem sem taky chtěl napsat komentář, jenže je velmi těžké vymyslet něco, co by to vystihlo líp, než to popsal Memphis.
Na Oblivionu mi asi nejvíc vadí ona opěvovaná realističnost - realistická grafika, realistický svět (u nás v lese taky nic nepotkáš), realistický inventář (sám přece taky neuneseš 200 kg zátěže), realistické tohle a tamhleto. Nehraju hry, abych se cítil realisticky. Realismus mi stačí v reálném životě. Mít reálné fantasy mi přijde hodně zcestné - to je mi mnohem sympatičtější onen Gothic, kde vymlátíš městečko a nabereš do jednoho inventáře vše, co měli všichni orci u sebe - proč ne, je to hra, ne? Oblivion jsem navnaděn slogany, že můžeš hrát za co chceš rozehrál za svou typickou postavu - lovec spojený s průzkumníkem a bylinkářem. Velice mne rozladilo, když jsem zjistil, že nemůžu prozkoumávat lesy, protože tam nejsou, nemůžu nic lovit, protože to tam buď není nebo to hned uteče a základní alchymistické vybavení zabere 90% oné skvělé nosnosti inventáře. To by se mi v Gothicu nestalo. Proto jsem z toho byl tak znechucený.
A mimochodem, jsem přesvědčen o tom, že vývojáři Oblivionu (narozdíl od těch Gothicových) v životě klasickou středověkou vesnici neviděli - vše, k čemu dojdeš, je nechutně velkolepé a monumentální - tedy nic, kde by ses mohl cítit jako doma...

5 minut to sice nebylo, ale na druhou stranu, přece nebudu dávat 45 % hře, která mne bavila hrát týden! Náhodou, první dungeon byl pěkný - připomínal mi celkem Arx Fatalis. Až pak to stálo za houby. :-)