Komentáře
Při vytváření vlastního studia jsem si mohl zvolit jeho název a znak, a následně přichází to hlavní. Stavba filmového komplexu, najímání herců a především psaní scénářů. Natočím svůj první němý černobílý film se zvedáním činky, a pak už mám volné ruce.
V budovatelských strategiích mám rád vše na maximum. Než vyrazím do akce, musím mít všechna možná vylepšení, všechny dostupné budovy a všechny jednotky, které existují. V The Movies to bohužel nejde. Doba postupuje tak rychle, že než natočím film s veškerými momentálně dostupnými kulisami a rekvizitami, už jsou k dispozici další.
Za svá díla jsem od všech kritiků sklízel převážně negativní recenze, a i když byl jeden z mých projektů, do kterého jsem vkládal největší naděje a využil u něj asi dvacet různých scén, vyhodnocen jako nejlepší film, který se mi kdy podařilo natočit, dostal jsem se asi na dvě a půl hvězdičky z pěti.
Rozhovory si hra vypůjčila z The Sims a stejné je to i s pečováním o herce včetně oblékání. Možností, jak točit jednotlivé filmy, je taková spousta, že jsem se v nich místy ztrácel. Hra přišla s dobrým nápadem, ale dle mého názoru plně nevyužila svůj potenciál a výsledek působí přinejmenším značně zmateným dojmem.
Prošel jsem celou historii Hollywoodu a hra mě ani na konci nepřestala bavit, za což může kromě originality námětu a profesionálního zpracování i povedený motivační systém (žebříčky, udílení cen, za něž lze získat zajímavé bonusy apod.).
Už na první pohled na The Movies zaujme grafické provedení. Studio není příliš velké, ale v pokročilé fázi hry je opravdu nacpané věcmi a lidmi; filmy se v něm natáčejí v reálném čase, takže je kdykoli možné zazoomovat si až do pohledu „vlastních očí“ a sledovat totéž, co uvidí diváci na plátně. Do toho kolem pobíhají techničtí pracovníci, herci natáčející film přes ulici, nudící se komparzisté... Všechno žije, je to barevné a detailní a vypadá úžasně!
Spornější je samotná tvorba filmů. Probíhá jednoduše skládáním krátkých záběrů za sebe a jejich množství je úctyhodné, čítá snad na stovky šablon, orientace v nich je ale špatná. V hlavě se mi odehrává scéna, jak bych ji chtěl vidět na plátně, žel najít v záplavě možností právě „tu svou“ scénu není vůbec jednoduché. A i kdyby bylo, tvorbu filmu považuji za svou povahou kreativnější proces než lepení předrenderovaných animací za sebe. Spousta nádherných kulis situaci nezachrání. Nenapadá mě lepší, snadno naprogramovatelné řešení, ale tohle zdaleka není optimální. Natočil jsem si dva filmy a zbytek už nechal na počítači; naštěstí je samotná strategická část natolik silná, že vystačí pro hru sama o sobě. I když na stovky hodin, jako to svede např. Pharao, někoho zabaví stěží.
Pro: originální námět; inovativní ovládání; široké možnosti; grafika; rádio (obzvláště po 2. světové válce)
Proti: kostrbatá tvorba vlastního filmu; na ovládání si je třeba zvyknout (nejlépe s návodem v ruce)
Pro: zřejmě nejlépe zvládnutý simulátor filmového studia
Proti: po chvíli stereotyp, málo invence
Nejpve je nutné se naučit hru ovládat. Mě osobně přišlo ovládání lehce netradiční, ale zvyknout se na něj dá. Začněte stavět studia: administrativní budovy, budovy pro casting, pro scénáristy, údržbáře a mnoho dalších. K tomu přistavte samotná natáčecí studia a další lokace. Najměte správné lidi a můžete začít točit filmy.
Škoda je, že ty filmy vypadají tak nějak... no... podivně. Rozhodně nehledejte v automaticky vygenerovaných filmech nějakou logiku - to i Lynchův Mulholland Drive je snad pochopitelnější. Máte sice možnost, vytvořit si film dle vlastního gusta, tato operace je ovšem poměrně složitá a krajně nepohodlná. Navíc jsem osobně nedokázal poskládat film, který by měl ten záměr, který jsem od něj zamýšlel - jestli to neumím já, nebo systém hry mi není doposud jasné, každopádně žádné velké scénáristické kreace nečekejte.
A tak ve výsledku je to poměrně originální - trocha toho stavění, do toho starání se o lidičky a natáčení filmů. Po čase mě to celé však omrzelo, namyšlené herecké hvězdy mě začaly vytáčet, studia se začala rozpadat a údržbáři nestačili opravovat, režiséři se ze stresu začali ožírat a já je musel dávat na odvykací kůru,… a nějak jsem prostě ztratil touhu natočit ten nejlepší film ohodnocený kritikou maximálním počtem hvězdiček.
Pro: Originální, možnost natočit vlastní
Proti: Natočené filmy jsou často nezajímavé a nelogické, po čase nuda a stereotyp, otravní režiséři a hvězdy, nepohodlné vytváření vlastních scénářů
Ve skutečnosti jsou The Movies docela zábavnou mainstreamovou hříčkou. Tomu odpovídá i obří rozsah v detailech (miliony použitelných rekvizit, kostýmů atd), díky kterému se ledasjaký piplal může vyblbnout při tvorbě vlastních scénářů. Většina z toho ale nemá žádný vliv na výsledek práce a je opravdu jen k tvůrčímu vyžití. Silně to kontrastuje s minimálním důrazem na strategickou část.
Než tedy člověka znudí stereotypnost (mě to dostihlo kolem roku 1950, po dvou odpolednech) a než mu dojde, jak zajímavá hra by to byla, kdyby..., je tvorba filmů, piplání hvězdiček, čtení recenzí a hon za "Oscary" docela bžunda.
Pro: zábavnost, hračičkovost, jakés takés rpg prvky:-), jakés také prvky atmosféry
Proti: hříčkovitá jednoduchost (způsobená zřejmě zákeřným zaměřením na mainstreamové publikum), možnost tvořit jen pět žánrů, předvídatelnost, nemožnost osobitého postupu, absence hráčských výzev
Pro: vytvoření vlastního filmového studia, spousta možností natáčení filmů, počáteční fáze
Proti: vše se vyvíjí až moc rychle, negativní reakce kritiků, hra působí zmateným dojmem