Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 100
Nejlepší hra? Možná. Nejlepší hra minulého desetiletí? Jednoznačně! Ač by se mohlo zdát, že přechodem do 3D mistři z Black Isle, později Troika Games, jen těžko dokáží navázat na své izometrické klenoty, opak je pravdou. Bloodlines vyvrátí předsudky i tomu největšímu skeptikovi.

Atmosféra pohltí tak, jako se to vede snad jen System Shocku. Temné zákoutí Santa Monicy plná prostitutek a žebráků, čínská čtvrť, muzeum s kostry dinosaurů... to je jen malý výčet míst, kam se s upírem z jednoho ze sedmi klanů vydáte. Cestou narazíte na úkoly zajímavé (hotel Ocean) i méně zajímavé (katakomby pod LA) a nesčetně detailů, které dodávají hře dnes už kultovní status. Do toho všeho přimíchejte povedený dabing s dialogy a fantastickou hudbu - Downtown, Moldy Old World a o výsledku tak není žádný pochyb. Misky vah tak může nepatrně naklonit snad jen vliv bugů nebo nedokonalosti použitého enginu.

První hra zasazená do pravidel World of Darkness od Nihilistů naznačila možnosti tématu, ale až Bloodlines je do poslední části naplnila a darovala hráčům neopakovatelný zážitek.

Pro: atmosféra, detaily, questy, audivizuální zpracování, příběh

Proti: pro někoho možná bugy

+43
  • PC 100
Brian Mitsoda by mal zvyšok svojho života stráviť už len písanim diálogov a postáv k akýmkoľvek hrám či filmom o upírskej tematike. Tejto role sa v Troike zhostil dokonale. Dialógy a postavy sú jednoducho... a, ... ever. Superlatíva si dosaďte sami. Mňa momentálne napadajú iba slová ako fanfarózne, intergalatické, nadnárodné...

Rovnakú pochvalu si zaslúži filmová cast voice direktorka Margaret Tang, ktorá mala na starosti voice aktérov a dabing ako taký. Dodnes, ani vysokoropočtové hry ako Mass Effect neprekonali brilantnosť V:tM Bloodlines dabingu. K tomu samozrejme treba spomenúť hudobný soundtrack, ktorý sa vyrobil v režií Al Jourgensena z Ministry, kde okrem svojej pesničky Bloodlines exceluje aj napríklad taký Isolated od Chiasm.

V:tM Bloodlines je môj splnený sen zo začiatku deväťdesiatich rokov keď som prvý krat dostal do rúk pravidlá World of Darkness od White Wolf a spoznal do najmenších detailov rozpracovanú upirsku spoločnosť podľa Reina Hagena. Fungujúci politický system, a hlavne precízne rozpracované všetky historické udalosti ako sa udiali z pohľadu temnej spoločnosti. Bloodlines to má všetko v sebe a všímajúci hráč má možnosť preniknúť do tohto sveta pomocou množstva postranných, nepovinných informácii. Rovnako výborne je spracovaná aj konverzia pen and paper pravidiel.

Vďaka ti Troika za Bloodlines, Hallelujah!. Napriek tomu, že upírska tematika je posledné roky terčom infantilných filmových pokusov si krásu a atmosféru tejto hry nenechám nikdy pokaziť.
+46
  • PC 70
VtMB je velice rozporupná hra. Jsem si jist, že se mnou mnoho lidí bude nesouhlasit, ale pro mě osobně je prototypem odfláknutého projektu. Pokusím se osvětit, proč to tak vidím.

Pokud bychom se na VtMB podívali z dálky, viděli bychom slibnou upírskou variaci na Deus Ex. FPS/TPS/RPG/STEALTH zní velmi lákavě, že? Hráč začíná jako upírský zelenáč v realisticky designovaném lidském světě. Upíři jsou vlivní a bohatě zastoupení ve společnosti, lidé však o jejich existenci nemají ani potuchy. Pozadí je tedy velmi slibné, avšak hra samotná za ním značně klopýtá.

Příběh zde nebudu zbytečně rozpitvávat, stačí jen říci, že jde o pátrání po jednom ztraceném sarkofágu lemované hromadou vedlejších questů. Celkově není hlavní příběh ničím, kvůli čemu by se VtMB mělo hrát. Není nijak extrémně špatný, ale že bych z něj byl odvázaný, to vůbec ne. Bohužel nevystupuje z mizerného RPG průměru.

Tato hra bývá často přirovnávána k Deus Ex a není to vůbec náhoda. Ona totiž v zásadě nabízí podobný typ hratelnosti. Jedná se o fps/rpg a i na stealth prvky se občas dostane. Na papíře to zní skvěle, ale v praxi člověk narazí na několik zcela zásadních zádrhelů, které tuto hru posílají hluboko do herního průměru:

1) Hra se snaží působit neakčně a konverzačně, tak by k sakru ty konverzace mohly být trochu propracovanější. Všechny rozhovory jsou v zásadě lineární, člověk má na výběr pouze pár možností, které stejně vedou ke stejnému závěru. To je dovedeno do takového extrému, že NPC klidně reaguje stejně na jakoukoli ze tří možností, jaké má člověk na výběr.

2) Hra díky krkolomnosti používání střelných zbraní tlačí na používání zbraní na blízko. Ale ani to není bez obtíží. Pohled se automaticky přepíná do třetí osoby, míření je velmi problematické a celkově boj působí velmi těžkopádně.

Stejně jako dva body zmíněné body, i všechny ostatní herní mechanismy působí neuvěřitelně nedotaženě a odfláknutě. Možná je chyba, že jsem VtMB poprvé rozehrál několik dní po druhém dojetí Deus Ex, ale každou chvíli mě uhodilo do očí, o kolik tato hra za zmíněnou legendou zaostává. VtMB zůstalo někde na půl cesty vývoje a bohužel nenabízí ani kvalitní boje, ani kvalitní konverzační rpg, ani nic jiného. O to víc to zamrzí, když je v pozadí vidět opravdu kvalitní a zajímavý svět, který by si zasloužil o několi tříd lepší hru.

Pro: Atmosféra, svět v pozadí

Proti: Téměř všechny herní mechanismy

+25 +33 −8
  • PC 100
Hra VtMB, a jelikož napsat zkratku je snad delší než samotný název hry-tak dále jen Vampire, se ke mě dostala hned po tom co vyšla, bohužel má znalost angličtiny byla hrozně špatná, byly to ty doby co jsem neměl rád filmy s titulky (teď už neztrácím čas ani stahováním titulků) a hru jsem si tudíž nevychutnával, CZ trvala nekřesťansky dlouho a jednu dobu se dala tuším hrát i s nějakými 70% češtinou. Z té doby si ale opravdu nic nepamatuji a pravá euforie začíná až když si koupím SCORE s právě přiloženou hrou . Pche.. místo hry Gun. Myslím že místo omluv za neuvedení Gunu bychom měli my děkovat SCORE za Vampire.

Hra Vampire je opravdu umělecké dílo. Od začátku vás pomalu seznamuje se světem kde se na česnek,vodu a kříž nehraje. Upíři jsou mezi námi a jen pár zasvěcených ví o jejich přítomnosti. Tahle fikce upírů působí asi nejlépe. "Nemůžu vejít do domu do kterého jsem nebyl pozván" ."Na slunci zezlátnu" a podobné sračky ať si nechají. Na začátku proběhne soud vašeho stvořitele který vás opravdu neměl proměňovat, dodnes sice nechápu proč to vůbec dělal/a ale trest je jednoduchý..SMRT. A to možná i pro vás nebýt "vůdce" Anarchů Ninese(v úvozovkách protože Anarchové nemají vůdce) který zasáhne do vašeho soudu a princovi nezbývá než vás ušetřit. Pokud budete věřit Ninesovi že by vás princ zabil nebo princovi že to opravdu neměl v plánu hra opravdu nechá na vás. A to vesměs všechny věci. Hodně důležitých věcí se dozvíte třeba s věštby která v každé druhé hře byla prostě klišovitá a byl to blábol,ale tady to suprovně funguje protože vše se opravdu vyplní. Ale dost už k příběhu. Po tom co vás princ seznámí s pravidly alias nedělej bordel nebo tě někdo z nás sejme se dostanete do světa. Nebo alespoň před budovu kde na vás čeká další suprovně udělaná postava Jack. Rovněž Anarch který vás zasvětí do věcí trochu praktičtěji než těch pár princových keců.

Už tady lze ale pozorovat problémy. Plížení je divné a moc nefunguje. Proto možná budete plížící tutorial párkrát opakovat nebo jednoduše použijete schopnost tranz. Nehledě na to že postava se jen trochu přikrčí takže plížení v šachtách je prováděno hlavou ve stropě. Boj taky nevypadá kdovíjak dobře ale aspoň v praxi funguje a třeba S a levé tlačítko způsobí že vaše postava po nepříteli vyskočí. A střelba ? Ta je úplně nejhorší a při tutoriálu máte problém trefit 4 flašky z 1 metru. Aspoň ale hra dává najevo že je RPG. Po tomhle tutoriálu kterým vás provede vtipkující Jack se vydáte do první oblasti.

Santa Monica je zpracována suprovně. Ihned vás pohltí soundtrack a parádní noir atmosféra. A co teprve křik ženy v Downtownu (jen zvuk , nikdy jsem nikoho nenašel). Poprvé jsem se v nějaké hře setkal s tak suprovou interakcí. Doma máte laptop s mailem, rádio, televizi a vlastní schránku. V té době jsem fakt čuměl.

Hlavní úkoly jsou kvalitní a jak už jsem řekl hodně věcí si prostě musíte zařídit sami. Máte se proplížit na loď a nemáte dobré přesvědčování ? Ani plížení ? A co takhle hackování ? Taky ne ?? A aspoň lockpicking ?? TAKY NE!! No pánové, v takovém případě jste pěkně v prdeli. Rovněž vedlejší úkoly jsou parádní a nostalgicky vzpomínám na pátrání po Lily v SM nebo na takovou menší bokovku "nafocení pár fotek s protézami u místního chirurga". A když už chcete být aspoň nějak zlí když vás všudepřítomná maškaráda sere. Co takhle hacknout se do mailu místního doktora, zjistit že má románek a pak ho hezky vydírat. Nebo prodat chudákovi kolík co jste našli opodál a tři balíčky krve se slovy že má šanci na záchranu když zabije vrchního upíra taky nemá chybu a ač ztratíte bod lidskosti tenhle úkol se finančně opravdu vyplatí. Ano chudák je schopný dát za záchranu vše a vy ho pošlete na prince, nebo třeba prezidenta se slovy "je to on". Tohle opravdu NEMÁ CHYBU!! A usmíření dvou sester tak že dodnes lidi neví jaký je na to přesný postup a Q sahá až k počátku kdy jednu z nich potkáte.. ach ty vzpomínky, i když co to kecám xD hrál jsem to včera :)

Taky záleží na tom jaký klan si vyberete. Máme tu umělecky založené Toreadory kteří mají nejblíž k člověku. Obávané a tím pádem i nenávidéné mágy, z řad upírů, Tremery. Debily (rozuměj bijce) Brujahy. Zvířecí gangrely kteří si libují v přeměnách a bestie uvnitř je náchylnější k vypuštění (každý komentář má nejdebilnější větu- ulehčím vám námahu, tohle je ona! xD) . Magory Malkaviany kteří jsou nejzajímavější klan vůbec. A jsou schopní hádat se s dopravní značkou STOP a s místním reportérem zpráv v televizi, na druhou stranu mají vysoké vnímání a jen málo z "tvorstva" je dokáže oblbnout. No a někde na vrcholku jsou Ventury kterým je trochu blivno z krve spodiny a jsou prostě ti typičtí charismatičtí blbci (taky nechápu proč vypadají tak divně, skin podobný princovi by byl lepší) . A jako poslední tu máme nosferaty. Obludy které se musí plížit kanály protože jsou tak hnusné ale na druhou stranu se schopnostmi převyšující ostatní klan.. Tak za koho pojedete vy? Hodně klanů má jiné dialogy tak rozhodujte moudře a někteří mají přístup k ultimátním disciplínám. Vrchol všecho (ega?) Venture třeba ovlivňuje mysl postav už při rozhovorech a může tak snadno a bez charismatu donutit oběť přistoupit na jeho podmínky. Nebo takový Tremere může kolem sebe vyvolat hromadné zvracení krve.

Vampire nabízí kromě vlastních schopností jak střelné zbraně (a ty jsou 99,99% hry k hovnu) tak zbraně na blízko které jsou hlavně zpočátku pokud nejste gangrel (ti si vystačí s drápkama) hodně účiné a rozhodně se do nich vyplatí investovat. Jsou tu obyčejné předměty jako katana nebo ujeté předměty jako utrhlá ruka. A někde u konce se dostanete k plamenometu který je prostě nejlepší zbraní ze hry ale je do ní míň munice než měl Bruce Willis ve finále na střeše budovy nakatomi ve smrtonosné pasti 1.

A tohle je jen začátek. Postupně jak odhalujete politiku upírů a setkáváte se s dalšími postavami a názory a celkově se rozhodujete ke komu se na konci přidáte. A hra dostává ty pravé grády a nepustí vás dokud jí nedohrajete.

Tohle je opravdu jediná hra u které mě opravdu mrzí že nemá pokračování a nikdy mít nebude přestože je to geniální dílo. A celkově.. proč není víc her s upírama ? Tenhle fakt nepochopím.. snad časem něco podobného bude :/

Pro: Atmosféra, soundtrack, úkoly, postavy, různorodné možnosti, grafika (ať si říká kdo chce co chce ale s res patchem to vypadá pořád luxusně), JACK alias Bender!!

Proti: jak od toho někdo může čekat akci s pokročilou fyzikou? , no a bugy které jsou dnes už snad z většiny vychytány ale něco prosté spravit nejde

+19 +21 −2
  • PC 90
Pamätám sa, ako som prvý raz o tejto hre čítal v novinkách v časopise Level - vtedy išlo o jedinú informáciu: "firma Troika si licencovala engine pripravovaného HL2 na vývoj RPG z prostredia sveta Vampire: the masquerade." Neskôr som si koncom roku 2004 prečítal v Leveli recenziu Petra Bulířa, ktorá ma neskutočne navnadilo, bombastický opis prepracovaného temného fantasy sveta v súčastnosi, navyše s hodnotením 9,7, sa len tak nevidí. K samotnej hre som sa dostal asi týždeň pred vianocami toho roku a jednoducho som bol uchvátený.
Goticky temné, ale súčasné Los Angeles, v prvom rade prostredníctvom štvrte Santa Monica, neskôr Downtown, Hollywood a Chinatown na mňa dýchalo skutočne nepoznanou atmosférou. Animácia tvárí postáv im vkladalo spolu s rozvetvenými, zaujímavými dialógmi toľko osobnosti, že som sa normálne miestami bál, čo sa stane, ak si to u nich pokašlem. Bloodlines je práve jednou z tých hier, kde sa naozaj nedá zavďačiť každému, možno to vo výsledku nedajú až tak moc najavo (hlavne v prípade hlavného príbehu) a možno sa vás pokúsia zabiť, no charaktery a kreatúry, ktoré postretávate počas hrania nie sú len nejakými plytkými zadávateľmi questov. Jednoducho sú súčasťou mozaiky, ktorá tvorí vcelku silne prepletený príbeh plný intríg.
To možno odradí príležitostných hráčov, alebo ľudí, ktorí sú radi, keď majú vo všetkom jasno a práve Bloodlines je jednou z tých hier, kde človeku po prvom dohratí všetko jasné nie je. Replayabilitu našťastie podporuje aj výber z niekoľkých upírských klanov, ktorí sa líšia určitými upírskými disciplínami, ale zvyšok rozdielov je iba kozmetického charakteru, aj keď drobné (v prípade Nosferatu a Malkavianov aj väčšie)rozdiely pri samotnom hraní sú príjemným spestrením.
Lokácie možno nie sú rozľahlé, ale myslím si, že to je nahradené ich vcelku pestrým výberom a hlavne vyššie spomínanou atmosférou. S tým prichádza aj zážitok, na ktorý nedám dopustiť: quest v strašidelnom dome na pobreží, hutnosť tohto zážitku ma v dobe prvého hrania skutočne vystrašila, čo sa asi naozaj nepodarilo žiadnej hre (A nešlo o žiadne tie infarktové BAF! efekty). Za zmienku stoja aj iné lokácie múzeum, loď, Grouchov dom aj keď trebárs kanalizácia je zbytočne zdĺhavá.
Čo sa týka pomeru akčnej zložky, neprišlo mi, že by nejak extrémne vyčnievala nad zvyšok, skôr prvá polovica hry je oveľa viac "diplomatická" a akčnosť narastá časom, pričom plne sa prejaví až v závere. Tam mi vadil chrám, ale Ventrue mrakodrap som si rozhodne vychutnal. Čo je možno škoda je fakt, že strelné zbrane nie sú až tak efektívne ako boj na blízko (čo som priveľmi neriešil, pretože som väčšinu hry hral práve na chladné zbrane), stealth sa dal občas efektívne využiť na ušetrenie času alebo silent kill. AI mi nejak nevadila napriek tomu, že občas pôsobila smiešne (plížim sa nepriateľovi za chrbtom a on nič), veď aj tak išlo väčšinou času len o efektívne prevetranie svojej zbrane a odreagovanie sa pomocou upírskych disciplín.
Čo som si ako mínus uvedomil až pri druhom hraní boli bugy. Paradoxne pri tom prvom, v neopatchovanej verzii sa nijak neprejavili, pri druhom hraní som však hru, kvôli bugom takmer nedohral. Celkovo však VtMB patrí rozhodne k najzaujímavejším a najatmosferickejším počinom, aké som mal šancu si zahrať.

Pro: príbeh a setting, atmosféra!, postavy, hudba, disciplíny, niektoré prostredia

Proti: bugy, niektoré prostredia

+38
  • PC 95
Toto lahůdkové RPG s parádní atmosférou se mě dostalo na harddisk až po dlouhých pěti letech od vydání i s neoficiálním patchem a češtinou. Tudíž se dalo očekávat, že se mě ty větší bugy vyhnou a já budu moci nerušeně hrát. Nicméně ihned po nainstalování jsem byl nemile překvapen - nešli mě otevírat žádné zavřené dveře, i když jsem měl kartu či klíče. Naštěstí stačilo hru přeinstalovat...no na třetí pokus se to povedlo a já jsem se mohl konečně ponořit do světa upírů plném intrik a mnoha frakcí. A ona událost s instalací byla díky bohu posledním vážnějším problémem se hrou.

Úžasná atmosféra nočního LA na mě dýchla ihned co jsem vylezl z mého bytu v Santa Monice a spolu s vynikajícími vedlejšími questy byla hlavním hnacím motorem Bloodlines. Ono ne že by byly hlavní úkoly o moc horší, třeba takový Ocean Hotel či Groutův zámeček patří mezi ty nejlepší mise ze hry, ale vedlejšáky mě prostě chytly o něco víc. Příběh celkově je pak odvyprávěný výborně a hlavně úplný konec mě dostal do kolen :)

K tomu se váže i kvalita NPC. Jeanette a Therese, Velvet Valour, Damsel, Pisha a Jack, Mercurio, Nines Rodriguez. Ty všechny jsem si okamžitě zamiloval, jejich povahy jsou zajímavé a třeba u takové Velvet mě mrzelo, že si s ní nemohu pokecat víc. Ostatní postavy nejsou také moc pozadu a krásně dokreslují onu zmíněnou atmosféru hry. Fajn je i grafika a architektura jednotlivých čtvrtí.

RPG systém je dostačující a přestože by mohl být teoreticky propracovanější, neměl jsem s ním jediný problém. (Nevím jak moc se drží pravidel deskových her Vampire: The Masquerade).

Kladů je hodně, bohužel hra obsahuje i nějaké nedostatky. Tím největším byl zbytečný respawn v některých misích. Člověk někde zapomene sebrat kartu a musí se vracet přes hordy nových nepřátel, kterých je ještě víc než když tudy procházel poprvé.
Dalším záporem je jakoby narychlo spíchlý závěr. Veškerý pohyb se omezí na pouhou cestu taxíkem. Postava taxikáře je fajn, ale technicky je tato část hry odfláklá - vypadávaly mě textury, hra se mírně škubala, při načítání další mise jsem viděl jen jedoucí podvozek. V závěrečné části hry se policisté rádi při bitce schovávali "do zdi" a během finálního souboje s princovým šerifem na střeše, kdy už se přeměnil v přerostlého netopýra, se mě při použití jedné z jeho schopností začala hra posekávat a trefit létavce byl velký problém. Naštěstí se po vypršení efektu opět hra vrátila do normálu.
Další věcí která mě zamrzela jsou místy divné animace chůze či běhu, nejčastěji u hlavní postavy.

A přeci jen - nemohu se zbavit dojmu, že toho mohlo být i víc. Zamrzí také fakt, že pokračování v podobném duchu se asi nikdy nedočkáme.

To však nic nemění na tom, že Bloodlines patří mezi to nejlepší, co jsem kdy hrál a jistojistě se k němu ještě vrátím.

Pro: Atmosféra, příběh, NPC, pěkná grafika, questy, klany

Proti: Závěrečná pasáž, respawn, i přes neof. patch pár menších bugů

+62
  • PC 100
Tahle hra mi připomněla Deus Ex. A to velmi silně. K tomu jsem snad poprvé hrál upíří hru, kde byl svět upírů zpodobněn velmi reálně a uvěřitelně.

Hra má docela originální příběh, originální úkoly (jako prosim, ale "sestry" vedoucí noční klub, to bylo žrádlo) a skvělou atmosféru.

RPG prvky vás pořád ženou dopředu a taky vás žene dopředu vaše zvídavost a komplexnost celého světa.

Hru jsem hrál pouze jednou, neskutečně se mi trhala, ale fakt neskutečně. Nebýt bullet timu (který je zde hodně vychytaný, zvlášť na nejvyšším levelu), nikdy bych to nedohrál. Takže to neznám tak nazpaměť jako Deus Ex, ale pamatuji si mnoho momentů, které byly naprosto unášející.

Slavná zabugovanost mě minula. Vůbec žádnou chybu jsem tam neměl, a už vůbec ne nějakou zásadní.

Je paradoxní, že kvůli tomuhle klenotu Troika zbankrotovala...a proč? Protože si dovolila nevyužít celý "potenciál" Scource enginu a vydala hru ve stejný rok jako Half Life 2, což se ukázalo jako velká chyba - protože hráči očividně řadši házejí plechovky s barvou na zombíky, než aby se ponořili do světa plného upírů, krásných holek v tangách, intrikujících rodů a anarchistických rebelů.

Jediné mírně zklamání byl pro mě závěr - příliš tradiční. Na rozdíl od Deus Ex...ale nebýt Deus Ex, Vampíři by byly na prvním místě mého pomyslného žebříčku...takhle se o něj dělí s DE.

A na závěr - čeština je skvělá, až na pár moravských výrazů (ztama apod.), ale na to, že to prakticky dělal jeden člověk...klobouk dolů.

Pro: příběh, atmosféra, délka, originalita, upíří svět, úkoly, rpg prvky, bullet time, možnosti volby

Proti: zezačátku těžkopádné, škoda, že Jack je jediný, kdo na vás při dialogu vycení zuby :), dlouhý dungeon ve stokách

+27 +28 −1
  • PC 100
Temné dobrodružství plné upírů. Úžasná noir atmosféra říznutá místy do parádního hororu. Akční scény možná nepůsobí nejlépe (místy lehce zmatené, nevyvážené či snadné), ale o tom tahle hra vůbec není. Tahle hra je o atmosféře temnoty, která by se dala krájet.

Lokace neoslní svojí rozlohou, ale zpracováním, které dokonale dokresluje upíří téma. Noční život jaký nikdo nezná, války znepřátelených upířích klanů, vyžizování účtů, to všechno a mnohem víc si háč vyzkouší a hra ho nepustí, dokud ji nedohraje. Nebo dokud mu nespadne.

Tím se dostáváme k jediné slabině hry. Tou je technická nedokonalost. Neříkám, že je to tragické. Já to hrál zcela bez patchů a taky se to dalo. :-) Jen občas nějaký ten bug trošku zamrzí.

Pro: atmosféra, atmosféra, atmosféra, a pak taky všechno ostatní

Proti: sem tam bug ;-)

+17
  • PC 100
K téhle hře jsem se dostal celkem pozdě. Zakoupil jsem ji jako přílohu jednoho nejmenovaného herního magazínu.
Na druhou stranu nemusím litovat, poněvadž neznám zabugovanost téhle pecky. Hru mám krásně ošetřenou, opatchovanou a navíc s výtečnou češtinou. Rýpalové sice namítají, že onen překlad je hrozný, ale já si prostě anglickou verzi jakékoliv hry neužiju pořádně, a to rozumím anglicky docela obstojně.
U té češtiny bych se ještě pozastavil. Ono je totiž věc, né moc vídaná, přeložit ve hře všechno. I textury. Veškeré nápisy a vůbec všechno ve hře je česky. Paráda. Navíc čeština funguje i jako patch.
Ke hře. Ta je naprosto úžasná. Nápadité lokace, skvělá hudba, dabing, prostě dobře se to poslochá i kouká.
Jistě, jsou tu jisté hnusy, třeba postavy, které do příběhu nijak nezasáhnou, jsou opravdu hnusné. Graficky by se hodily tak do Deus ex, ale to je taky o pár let starší. Dále postavy jsou divné. Třeba když hrajete za ženskou a vezmete nějakou těžkou ruční zbraň, tak se zlomí v pase :-D
Designu, zpracování a grafice úrovní se nedá nic vytknout. Třeba Hotel s duchem je úchvatný level. Taky již níže zmíněná Gimblova ordinace:) Zbraně jsou taky hezky vymodelované. Mimika postav je věc nevídaná i když sem tam se zatváří fakt pitomě.
Zvuky, hudba a dabing jsou prostě stoprocentní. Hudba např. od Ministry se do hry skvěle hodí. A dabing? Stačí si poslechnout charismatického Jacka, nafoukaného La Croixe, nebo ujetého Gimbla. Jedním slovem, megasupergigantickápastvaprouši.
Hratelnost je na vysoké úrovni. Bohužel u hry je zmiňován žánr FPS. Není to tak úplně pravda, protože střelné zbraně jsou ve hře téměř k ničemu. Já osobně jsem je sem tam použil na nějakého bosse, když se mi s ním nechtělo moc párat. Celá hra se dá v pohodě přejet s katanou a disciplínami. Takže s tím FPS to není zas tak žhavé. Nicméně střelné zbraně jsou dobře vyvážené, krásně se s nima střílí, takže pokud je někdo používat chce, není problém. Není to ovšem potřeba.
RPG? No, jak se to vezme. Nejužitečnější jsou bojové dovednosti, páčení, hackování, a některá z přesvědčovacích metod. A samozřejmě vylepšování disciplín. Jinak ty body není kam dávat.
Disciplíny jsou parádní věc a nebojte se jich využívat.
Další věc jsou charaktery. Máte na výběr ze sedmi klanů, muž a žena, to je dohromady 14 herních postav. A vězte, že za každou, z těch 14 postav je hra malinko jiná. Třeba jenom to, že upíři ze stejného klanu se k vám chovají jinak. Nejzábavnější je hra za Malkaviány a Nosferatu. Při hře za tyto klany, si užijete spoustu bezvadných hlášek. Hlavně když chce Nosferatu balit ženskou :-DD
Pro začátečníky doporučuju klan Gangrel. Ze začátku jsou silní a mají silné a dobré disciplíny. Naopak největší sráčové jsou Ventrue. Jejich jediná světlá stránka je disciplína Dominance, která se dá využívat i při rozhovorech.
Další kapitola sama o sobě je příběh, který je plný intrik a ojebů. Líbil se mi. Mafie + Deus ex + VTMB=nejlepší herní příběhy.
Na hru existují i mody, které do hry přidávají spoustu věcí, jako další klany, disciplíny, aj.
Celková atmosféra a dojem ze hry 10/10

Pro: Příběh,vizuálně hezké, spousta detailů, úrovně jsou skvělé, disciplíny.

Proti: Zasekávání ve dveřích. Narychlo spíchnuté konce, které se od sebe ani moc neliší.

+15 +16 −1
  • PC 90
Odvrácenou stranu kvalit této hry žel netvoří jedna dvě připomínky, ale slušný seznam nezanedbatelných nedostatků. Bloodlines působí nedodělaně, nevyváženě, dokonce by podle mnohých aspektů člověk řekl, že je to spíše hra nadšenců než profesionálů. O špatné programové stránce už toho bylo napsáno dost a i v tomto ohledu tak nese hra podpis autorů prvního Fallouta (naštěstí mě zde nic podobného typu pádu hry každých 20 vteřin nepotkalo). Hrál jsem s neoficiálním patchem, takže většina těch "drobnějších" chyb už ve hře naštěstí nebyla. Větší problém je celková neoptimalizovanost, kdy hra rozhodně není tak pěkná, aby si žádala takový hardware a v jedné lokaci mi pak dokonce vypadávaly textury. Ale dá se přes to ještě docela přenést, když tu však začnou vyplouvat na povrch mnohá další negativa.

Modely a animace jsou někdy velice špatné. Mimika při rozhovorech je fajn, ovšem celkově působí modely lidských postav dost nepřirozeně - některé jsou moc úzké, jiné zase příliš široké, taktéž některé (ty běžné) obličeje nevypadají zrovna reálně a ještě horší je to s animací. Špatná je především v cutscénách, ale ani mimo ně to někdy není sláva (konkrétní příklady za všechny: kráčející lovkyně upírů, tanečnice v klubu Vesuvius...). Vzhledem ke své vizuální povaze byla tahle nekvalita vidět po celou dobu hry a to musím podotknout, že si běžně takových věcí skoro vůbec nevšímám, jenže zde je to opravdu nad rámec toho, nad čím bych mávnul rukou jako nad drobným detailem.

Postup hrou je příliš lineární. Můžete sice některé úkoly řešit různě (nebo spíše zdánlivě různě), ale stejně budete až téměř do samotného konce poslíčkovat LaCroixovi, ať už si o něm myslíte či říkáte cokoli - prostě to nemá na průběh hry nejmenší viditelný vliv. Pokud mu snad zkusíte odporovat, použije na vás dominate a nakonec se tak do dalšího úkolu stejně budete muset pustit (anebo ukázka mistrovského designu, kterak dát hráči iluzi nelinearity...). Pominu teď, že jaksi chybí vysvětlení, proč mu tento trik nevyšel na samotném konci, protože konec je špatný sám o sobě. Jakýkoli RP zmizí a pokud jste snad dosud bláhově modelovali nebojový charakter, máte prostě smůlu, protože hru pravděpodobně nedohrajete.

Samotný RPG systém mi už při druhém hraní opravdu vadil - je velice neférový. Hra vám je tak schopna předhodit příručku zvedající permanentně nějakou dovednost pár okamžiků po té, co jste si trpělivě šetřené body právě do této dovednosti investovali (příručky mají definovaný rozsah, tj. zvednou třeba ze 3 na 4, jinak ne) - toto je zvláště patrné například u computers, kde vám čtvrtý bod přidělí Nosferatu Bertram a pátý dodá příručka, úplně zadarmo. Pokud jste snad tuto schopnost zvedli už předtím, smůla, hra vám to nijak kompenzovat nebude. Hromadu dovedností (seduction, persuasion) nemá cenu zvyšovat nějak vysoko, protože ve hře nenajdou jediné (příp. maximálně jediné a to je málo) smysluplné využití, a v tom vidím celkem zásadní problém. D&D či d20 se sice často vyčítá určitá netransparentnost nebo zbytečná komplikovanost, co jsem však zatím viděl jejich CRPG implementaci, vždy alespoň dobře fungovaly, což se o systému Bloodlines nedá říct ni náhodou.

Taktéž hratelnost místy nemálo pokulhává. Akční složka příznivce FPS/TPS sotva uspokojí, ale dá se. Stealth části jsou pak vyloženě trapné. Finesy toho typu, že si strážný nevšimne rozbitého okna, bych ještě pominul, pokud ale mrtvoly samy od sebe mizí, tak se nedá o nějakém seriózním systému vůbec mluvit. Problematická je v těchto okamžicích hlavně AI - někdy se hlídači proplížíte doslova před nosem (v osvětlené místnosti, mimochodem), jindy je schopný vás uslyšet i přes několik zdí a dveří. K tomu se stealth mise obvykle odehrávají v těch nejhůře navržených lokacích, které hra nabízí; viz hromada prázdných místností v Elizabeth Dane anebo naopak dlouhé chodby bez místností v muzeu (to je asi úplně nejhorší lokací ve hře, tedy společně s kanalizací pod Hollywoodem - to bloudění si autoři fakt mohli odpustit).

Naproti tomu jiné lokace jsou (ve spojení s úkoly) přinejmenším pozoruhodné; oblíbil jsem si především Gimble's Prosthetics či lidskými těly dekorované doupě vůdce Sabbat. Potěšilo mě i sídlo Malkaviana Alistaira Grouta, které nebylo prvoplánově zběsile šílené, ale pouze decentně zvláštní. Ze čtyř hlavních částí LA platí za nejnádhernější zcela jistě Chinatown, povedený je i Hollywood (naproti tomu roztahanost Downtownu mi občas pila krev). Jednoznačný klad představují vedlejší úkoly - není jich sice závratně mnoho, ale přesto je jejich počet dostačující. Nejsou ani nijak zvlášť originální či propracované (viz například Carnival of Death, kde zkrátka přecházíte od jedné stopy ke druhé), ale do potemnělé nálady hry velice dobře zapadají a některé jsou opravdu výtečné, viz zmíněný a řádně bizarní Gimble či především Plaguebearer, atmosférou jeden z mých nejoblíbenějších ve hře vůbec.

Ruku v ruce s tím jdou i postavy a to jak ty výraznější/důležitější (Jeanette, Velvet, Maximillian Strauss, Gary), tak i ty vedlejší, zvláště na první pohled nedůležité setkání se Samanthou považuji za jeden z nejlepších momentů ve hře. Při celkové kvalitně NPC ještě více zamrzí ta linearita - převážná většina na vás totiž bude reagovat vždy stejně, není zde žádné politikaření, kdy by bylo pouze na vás, koho si spřátelíte a koho ne, průběh je prostě autory předem jasně dán. A dokonce i jejich reakce na klan vašeho avatara jsou minimální.

K tomu, abych mohl považovat Vampire: The Masquerade - Bloodlines za špičkové RPG hodné příček nejvyšších, tak znatelný úsek chybí. Na jeden odpuštěný prohřešek připadnou dva další, což není zrovna dobrá bilance a jde o chyby prožitek ze hry nemálo kazící a znepříjemňující. S nadsázkou řečeno se hra možným kvalitám ani nepřiblížila - tolik je zde prázdných míst k dodělání, zlepšení a přepracování.

Za zahrání - a ne jedno - Bloodlines rozhodně stojí (už jen proto, že některé chyby si uvědomíte až při dalším průchodu), atmosféra je totiž spolu s hudbou báječná a dokáže se postarat o to, aby vás do hry vtáhla na dlouhé hodiny a ještě delší noci.
+26 +30 −4
  • PC 90
Hned po Falloutech je to moje nejoblíbenější hra.

O hře jsem se dozvěděl víceméně od kamaráda náhodou, tak jsem si hru sehnal, zkusila a... vida, ona je to jedna z nejlepších her všech dob.

Hned jak vás hra vykopne na ulici, už na vás dýchá naprosto neopakovatelná atmosféra, která na vás nepřestane dýchat až do konce hry (které dost napomáhá goth rock / metalová, industrialová a dark ambientní hudba). Okamžitě mě dostal Smiling Jack, který vás ve hře uvítá, jehož nadaboval sám John DiMaggio (Bender z Futuramy), dostane vás svým humorem a přístupem k věci. Rychle zjistítě, že cokoliv jste ve hře udělali, dalo se udělat ještě jinak. Způsobů je většinou hodně, i když dojde i na situace, kdy na výběr moc nemáte. Uvedu příklad, je to hned první hlavní quest ve hře: Máte získat Astrolite (podomácku vyrobená výbušnina několikrát silnější než TNT) od gangu surfařů, žijících na útesu nad Santa Monickou pláží. Můžete je samozřejmě všechny pobít, ani nemrknou. Můžete jim taky vypnout proud a Astrolite tajně ukrást. Nebo jim odpojit proud a pobít je ve tmě. Nebo prostě a jednoduše přesvědčit namakance u vchodu aby vás pustil dovnitř. Nebo mu tu myšlenku vnutit...

Za každou postavu budete mít pravděpodobně uplně jiný průběh hry a pak taky konec. Každá lokace vás neopakovatelně poznamená (obvzlášť často opěvovaný opuštěný hotel Ocean House (často označovaný za nejstrašidelnější herní moment všech dob), ale takových míst je po celé hře víc :) a každý quest se vám zaryje do paměti. Ano, questy jsou často skutečně originální a díky nim hra slušně odsípá. Nakonec hru dohrajete ani nevíte jak.

Hodně lidí často hře vytýká slabší grafiku. Ano, grafika není zrovna na špičce tehdejší doby, ale mám zato, že byla schválně vykreslena v takovém komiksovém pojetí, nicméně si nemyslím, že nemohla být udělaná líp (sklamání zažijou obvzlášt ti, kteří hrajou za klan Gangrel, jejichž poslední forma přeměny (Protean) vypadá jako kombinace opelichané myši a netopýra :).

A ano, bugy. Často můžou zkazit hru a jejich tam hodně. Naštěstí existuje neoficiální patch (nejvyšší ofic. patch: 1.2; nejvyšší neofic. patch: 5.2 :), který toto řeší a přidává do hry původně plánované, ale nepoužité věci. Použit tenhle patch je prakticky nutnost.

Ve hře snad není jediné hluché místo a budete se bavit od začátku do konce, obvzlášt pokud jste fandové horrorů.

Pro: !ATMOSFÉRA!, questy, svět, příběh, lokace, znovuhratelnost, jedinečnost různých postav, !ATMOSFÉRA!

Proti: S neoficiálním patchem pár bezvýznamných bugů...

+10 +12 −2
  • PC 90
Hra která semo tamo naštve. Obsahuje hloupé lokace, kde obstarává "zábavu" jen respawn. V mnoha ohledech nedodělané. Ale má to sakra atmosféru. Pěkný příběh a především questy pohybující se od lehkých parodií až k hlubinám lidské (i jiné) zvrhlosti.
Největším plusem jsou velké kontrasty. Z luxusní čtvrti je to do slumu hned za roh. I ti somráci a prostitutky se po ulicích mísí s lidskou smetánkou. Nicméně všichni jsou jen potravou a oběťmi manipulací tvorů skrytých a nepoměrně silnějších.

Pro: Slušná grafika, nápadité questy, prima hudba, celková atmosféra.

Proti: Respawn, místy příliš akční, nedodělané.

+22 +23 −1
  • PC 100
Nikdy sem nezažil tolik emocí s jednou hrou jako je tato. Když jsem ji poprvé hrál tak mě to hrozitánsky nebavilo, nemohl jsem jí přijít na chuť, pořád dokolečka jsem opakoval počáteční úroveň a hledal jsem co dělám špatně, za který klan mám vůbec hrát, a jak vůbec pokračovat. Tak jsem ji dal k ledu a doufal jsem že zmoudřím. Po delší době sem se k ní vrátil a začal znovu. Vše odsýpalo a já se do téhle hry ponořoval čím dál tím víc. Po prozření že tato hra je v jádru úplně božská jsem už nevěděl že vůbec existujou i jiné hry a to co se mnou provedla bylo neskutečné. Jak jen bych mohl popsat tuto hru, aby ste věděli co pro mě znamená je nadlidský úkon. Dokonalé vzpomínky na prohledávání zašlé nemocnice, kde se úkrývala děsivá upírka, souboj s vlkodlaky v parku, kdy jsem musel čekat na lanovku, návštěva strašidelného domu, kde jsem se bál otevřít každé dveře, ale i normální procházení se po městech, v kterých panoval neviditelný útlak lidí upírama a kde zábava byla prohnilá až k morku kostí. Dobře propleskněte mě radši nebo se začnu hnusit i sobě. Musím uznat že počáteční nezdary byli způsobeny hromadou bugů a celkově slabšího začátku. Ale to nic nemění na tom že se jedná pro mě jednu z her s nejvíce nadupanou atmosférou, kde kapka krve znamená více než cákanec na zdi.

Pro: Charisma, opravdu hutná atmosféra, pach krve :-E , úkoly, grafika, hudba, příběh, prostě vše krom bugů, které jsou už dnes celkem dobře opraveny hráčskou komunitou.

Proti: Pár bugů, ale když je člověk nehledá tak jako kdyby nebyly.

+13 +14 −1
  • PC 95
Krásná ukázka vítězství obsahu nad formou.

Pro: skvělý design npc, atmosféra nočního města, vývoj postavy

Proti: bugy, hodně akční závěr

  • PC 95
Asi jsem divný, ale pokaždé, když jsem v tomhle světě plném démonů, upírů a kouzel, tak se mi vybaví seriál Buffy. :) Nejvíc ale musím na Vampírech vyzdvihnout atmosféru. Především v misi, kdy vyzvedáváte šperk z hotelu, ve kterém straší. Žánrově je hra především RPG, ale u této konkrétní mise jsem se bál víc, než v celém Silent Hillu dohromady. Postup hrou zavisí na tom, kam investujete body ze zkušeností a u každé ze 7mi postav je můžete investovat jinam/jinak.

Na hře mi vadilo velké množství bugů a akční pasáže mohly být taky vyřešeny lépe. To však nestačilo k tomu, abych nebyl tímto skvělým vampírským světem naprosto pohlcen.

Pro: rozhovory, atmosféra, černý humor, znovuhratelnost

Proti: !!!BUGY!!!

+14
  • PC 100
Inspirujte se Deus Ex, tedy asi nejlepší hrou vůbec a cyberpunk nahraďte upíry. Vylepšete už tak dokonalou atmosféru a stylové prostředí nahraďte prostředím ještě stylovějším. Přidejte kopu černého humoru a nahraďte skvělý soundtrack neméně stylovou hudbou. Dostanete hru, která nesedne možná každému, ale milovníci RPG Vám utrhnou ruce. Jediné co hru strašně ve své době sráželo byla neuvěřitelná zabugovanost. Tedy ne až tak neuvěřitelná... spíš neuvěřitelně zákeřná. Na mnoha sestavách i po aplikace posledního oficiálního patche hra nešla dohrát. To je naštěstí už díky skvělé komunitě minulost a nikomu nic nebrání v aplikaci neoficiálního patche.

Pro: Deus Ex zasazený do upírského kabátu, dialogy, Malkavians, soundtrack, stylovost

Proti: Bez aplikace neoficiálního patche velice často nemožné dohrát

+5 +8 −3
  • PC 60
Zklamání. První čast hry je skvělá. Máme tu kochání se hezkou grafikou, upírama, holkama, hezkejma postavama, základaní nový postavy. Pak sem si nainstaloval češtinu (tahle hra má podle mě těžkou angličtinu) a bylo to ještě vo něco lepší, protože sem tomu sice rozuměl, ale některý překlady se mi prostě nelíbily. Je tu hodně težký si vybrat za jakou postavu hrát, protože je tu hodně věcí jinak. Trvalo hodně dlouho než mi to sedlo. Jakmile skončí první město tak skončí asi všechno dobré... opustila mě atmosféra, moje nejmilejší jeanette, kterou vystřídá ten pitomej slizák kterej vám cpe jeden stupidní úkol za druhym. Sou tu různý frakce, který vám kromě keců moc nedaj, když k nim zrovna nepatříte. Příběh se točí okolo záhadnýho sarkofágu, kterej si každej jinak mysticky vysvětluje až z něho vypadne nakonec suchý zakončení. Nejvíc mi vadí, že hra neni dle mého rpg gusta. Řešení sou tu max dvě: boj nebo stealth... pokud neinvestujete ani do jednoho, tak se ve hře nepohnete nikam, navíc zkušenosti nedosáváte za boj, kterýho je tady nadbytek a je hodně nepřijemnej a protahovanej, ale jen za splněný ukoly. Rozhovory sou tady ukecaný, ale neni to žádnej planescape tornment.

Pro: Grafika, upíří téma, jeanette a další charaktery, výběr postav

Proti: souboje, stealth, žádné jiné možnosti řešení, bugy, frustrace

+1 +11 −10
  • PC 95
Tohle RPG mě potěšilo svojí ukecaností a orginálním pojetím. V zásadě se jedná o detektivku z upírského prostředí, která disponuje moc hezky ztvárněnými lokacemi, bohatými rozhovory a možností volby přístupu. Lokace a potažmo hra samotná jsou poněkud kompaktnější, než třeba už zmiňovaný Deus Ex, rozhodně to ale není na škodu, spíš naopak. Bloodlines jsou výtečnou hrou, kterou by neměl pohrdnout žádný fanda RPG.
Bohužel ale má i svoje chyby - některé bojové pasáže jsou nepříjemně dlouhé a repetetivní (vzpomínám si na nějaké kanalizace), engine není úplně vyladěný a hra obsahuje nemalou řádku bugů, kdy některé můžou docela pocuchat nervy.

Pro: příběh, dialogy, postavy, volnost při vývoji postavy

Proti: bugy, bugy, bugy. a neodladěný engine. čtvrt roku betatestu navíc dával bych dost možná stovku.

+17
  • PC 70
Ukrutně moc moc rád bych sem napařil nějakých 9/10 s tím, že pánové z Troiky konečně překonali sami sebe, Fallouta etc., ale nestalo se tak. Mimo jiné kvůli nešikovně řešenému boji (není to ani akční, ani RPGózní, prostě takové rádoby smířlivé nic) a na áčkové RPG příliš nevyrovnané kvalitě misí mimo LA. Co naopak stojí za opření kola jsou dialogy, animace ksichtíků a interakce s človíčky/upíry obecně.

Mezi moderními RPG jde ale samozřejmě pořád o VELKÝ nadstandard. A pěkně to smrdí noirem.
+2 +9 −7
  • PC 100
Geniální RPG ve všech směrech, které mi svou hratelností připomnělo Deus Ex. Také se zde dá všechno řešit několika způsoby, taky to má úžasnou atmosféru a příběh...Upíři mě nikdy moc nebrali, ale tahle hra mě do sebe vtáhla jako bych je miloval od narození:).Jednoznačně 10/10.

Pro: Skvěle zachycený upírský svět, design světa, dialogy, Malkaviáni..

Proti: Nepříjemné bugy, ale nic co by mi bránilo tu hru čtyřikrát dohrát

+14