Klasika mezi plošinovkami. Ve své době mě tato hra připoutala k monitoru a já hrál a hrál a hrál. Poté jsem inteligentně ztratil přístupové kódy a tak jsem hrál od začátku a hru si užíval úplně stejně. Úrovně jako když jsem seděl v aréně a všude okolo mě zuřil boj a já musel najít tu správnou kombinaci tlačítek na panelu, abych se vystřelil ven, nebo když jsem utíkal, za mnou hromada stráží a puštěných zvířat a najednou konec chodby, propadnutí panice a následně se otevřivší poklop ve stropě a natáhnutá ruka mého parťáka, či válení sudů v potrubí, kde unikala pára, takové věci se nezapomínají. Hra si svým koncem vyložene říkala o pokračování, ale co vím, nevzniklo, Flashback do toho nepočítám.