Ke konci devadesátých let se zrodila jedna z nejlepších herních sérií všech dob. První dva díly sice neexcelovaly po grafické stránce, ale ta tehdy nebyla tak důležitá a dbalo se především na hratelnost, které GTA nabízelo přebytek. V té době si hráči dovedli asi stěží představit něco takového v trojrozměrném podání. Rok 2001 byl pro sérii GTA zlomový. Převod do 3D se velmi povedl, trojka si vzala od svých předchůdců to nejlepší a nabídla mnoho zajímavých novinek typu létat letadýlkem, plout na vlnách pomocí tří typů lodí či plnit unikátní skoky. Ve trojce se také poprvé objevil příběh. Další díl jménem Vice City by se dal nazvat takovým rozsáhlým datadiskem trojky. Přinesl s sebou mnoho zdařilých novinek jako například kupování nemovitostí, jízdu na motocyklu, létání ve vrtulnících či možnost změnit oblečení. Co jsem na tomto dílu tolik miloval, a zejména zásluhou tohoto je mou nejoblíbenější hrou této série, je jeho zasazení do osmdesátých let, automobilové honičky za doprovodu hitů z tohoto období nemají chybu. Nyní se konečně dostávám ke komentované hře. Mám moc rád devadesátá léta, takže zasazení hry do této doby se mně velmi zamlouvalo.

San Andreas jsem zkoušel rozjet už na mém starším počítači, bohužel se mi sekalo, tudíž jsem si musel počkat na pořízení nového stroje. Už na počátku hraní jsem se seznámil s několika skvělými novinkami jak v podobě dopravních prostředků, tak v podobě posiloven, obchodů s oblečením či tuningu aut. Příběh je velmi povedený, rozmanitost misí je mimořádně veliká, žádná na mě nepůsobila nudným dojmem. Pouze jsem byl zklamán obtížností závěrečného úkolu, ve srovnání s předchůdci se mi zdál příliš jednoduchý. Líbily se mi různé školy na zlepšení dovedností. S výjimkou lodní školy nebylo vůbec jednoduché je dokončit. Velkou pochvalu si hra zaslouží také za velkorysý počet vedlejších úkolů, z těch, co se mi nejvíce zamlouvaly, bych jmenoval důlní mise, ilegální závody či úkoly pro autosalon.

Rozlehlost prostředí je vskutku přemrštěná, překvapivě ani ty nejodlehlejší části nepůsobí odfláknutým dojmem. Ať už se jedná o jedno ze tří měst, o pouštní oblasti či venkov, všude se dá nalézt velké množství zajímavých míst. Ani po dohrání hlavního příběhu se herní prostředí neokouká a stále budete nalézat další a další ještě neprozkoumaná území. Dopravních prostředků hra obsahuje hodně, konečně se zde objevily také vlaky, kola či stíhačky. Nejlepší ale je, že veškeré stroje od aut počínaje po dopravní letadla konče se skvěle ovládají, auta mají na arkádu snad dokonalé jízdní vlastnosti, s letadly je jedna velká radost létat, lodě se chovají taktéž příjemně. Rád bych se zmínil také o tuningu vozidel, který je sice ve srovnání s Undergroundy velmi jednoduchý, do hry série GTA ale bohatě postačuje. Není žádný problém přidat do auta nitro, vyměnit kola, přelakovat jej či namontovat pořádný spoiler na záď. Každý vůz má samozřejmě jiné množství možností vylepšení.

Po zvukové stránce se hra povedla, jak střílení, tak jízda vozem či létání letadlem zní dobře. Vzhledem k zasazení do devadesátých let jsem si velmi sliboval od rádií, očekával jsem od nich hraní těch největších hitů z tohoto období. Bohužel, mnoho stanicí je zaměřeno na tehdy začínající hip-hopovou hudbu, takže jsem poslouchal hlavně stanice K-DST a Radio: X, ve kterých zazní i takové světoznámé songy jako Ozzy Ozbourne – Hellraiser, Toto - Hold The Line či Guns N' Roses - Welcome To The Jungle. Grafická stránka je oproti předchůdci mírně vylepšená, rozhodně nedosahovala na špičku tehdejšího herního průmyslu. Vzhledem k obrovské rozlehlosti hry bych ji označil za zdařilou, líbil se mi západ Slunce, noční pouliční osvětlení nebo také velmi různorodé budovy.

I u tak perfektní hry, jakou San Andreas dozajista je, se dají najít nějaké stinné stránky. Horší umělá inteligence soupeřů mi při misích, ve kterých převládá střílení, nevadila, například ale v ilegálních závodech by se mně více zamlouvala lepší AI, své soupeře jsem ve zpětném zrcátku už ani ne po půlce závodu neviděl. Novinka v podobě boje o území vypadá zajímavě, ale vadilo mi, že k zobrazení poslední mise je zapotřebí obsadit určité množství území, což v Los Santos plném vybuchujících aut, střílících lidí a tak podobně nebylo lehké. To je k záporům asi tak všechno, vše ostatní pokládám za zdařilé.

GTA: San Andreas je mým druhým nejoblíbenějším dílem této série. Sice jsem z něj nebyl tolik nadšený jako z Vice City či trojky, i tak ho ale zařazuji mezi TOP 5 her, se kterými jsem měl tu čest se seznámit. Na svou dobu téměř dokonalá záležitost plná zajímavých novinek se skvělou hratelností, kterou si většina z nás ráda zahraje i v dnešní době. Díky staršímu grafickému enginu z trojky má San Andreas HW požadavky na úrovni dvanáct let starých her, není problém ho spustit ani na takové GeForce 4MX-440. Procento dohrání se u mě zatím zastavilo na čísle 84,49.