Tak a je to tady - po více než 50 hodinách čistého herního času jsem dohrál Mass Effect 2. Importované pozice měly opravdu větší význam, než jsem si myslel a musím říct, že to stálo za to.
Celkový příběh o Reaperech hraje ve druhém díle tak nějak druhé housle. Krásně to ale vyvažuje spousta vedlejších úkolů a také osobní mise jednotlivých členů týmu, takže mi to zas tolik nevadilo. Oproti prvnímu dílu už to totiž nejsou pouze vyplňovačky a příběhová vata, ale jedná se o minulost týmu či zásadnější události, které ke svému šťastnému konci potřebují neohroženého kapitána.
Graficky doznal Mass Effect 2 značných změn. Bez krvavých nároků ukazuje různorodější a uvěřitelnější prostředí a lépe vymodelované postavy. Za špičku považuji design Citadely, Ilia a Omegy - ta místa na mě dokázala nějakým způsobem dýchnout svou atmosférou. Normandy SR2 je potom kapitolou sama o sobě, protože se z ní stala loď, kterou bych si opravdu dokázal představit poletovat po vesmíru. A když mi pak na osobní terminál přišla zpráva od člověka, kterému jsem zachránil krk, vždycky mě to potěšilo.
Velkou zásluhu na kvalitě hry má také dabing a filmové dialogy. V člověku pak postavy díky osobitému dabingu dokáží vzbudit sympatie či antipatie a to je podle mě krok správným směrem. Také přibyla možnost udělat při hovoru neočekávanou akci, což mi také přijde sympatické. Nejvíce mě pobavila situace, kdy jsem udělal "zlou" akci a dal jsem tak plamenně hovořícímu kroganovi hlavičku, načež se ten sebral a s brbláním odešel pryč :))
Celkově se hra vydala výrazně akčnější cestou, a ač některé boje byly na můj vkus moc dlouhé, tenhle příklon k akci mi nijak zásadně nevadil. Líbilo se mi zaměření zbraní na určité druhy poškození, ale taky trochu vadilo, že neměly žádné číselné statistiky. V boji pro mě ale bylo trochu těžší používat biotické schopnosti - mají modifikovaný účinek, takže nepůsobíly vždycky tak, jak jsem potřeboval (kinetické bariéry a zbroj povětšinou negují jejich účinek).
Také se nemohu nezmínit o mé úchylce - výzkumu. Tvůrci dokázali osekat původní ježdění po planetách a udělali z něho zkoumání planet pomocí automatických sond. Díky nim získává hráč do skladů 4 základní suroviny, ze kterých pak financuje výzkum různých vylepšení. A že jich je požehnaně - byl jsem v sedmém nebi :)
A teď si trochu zafňukám - tahle hra mi ukázala, že DLC jsou skutečně jen vytržené části hry za účelem získání většího pytlíku peněz od zákazníků. O to více mě naštvalo, že třeba DLC postavy nebyly tak propracované jako původní...aspoň že ty mise stály za to... A potom ten zvláštní konec - lidský reaper? To mě moc nepotěšilo, ale...nějak jsem se s tím asi smířil..
Tak to bude asi všechno. Mass Effect 2 jsem hrál s radostí, byl jsem zvědavý, jak to všechno dopadne a nenašel jsem na něm moc chyb. Už teď se těším, až si importuji postavu do třetího dílu :)
Celkový příběh o Reaperech hraje ve druhém díle tak nějak druhé housle. Krásně to ale vyvažuje spousta vedlejších úkolů a také osobní mise jednotlivých členů týmu, takže mi to zas tolik nevadilo. Oproti prvnímu dílu už to totiž nejsou pouze vyplňovačky a příběhová vata, ale jedná se o minulost týmu či zásadnější události, které ke svému šťastnému konci potřebují neohroženého kapitána.
Graficky doznal Mass Effect 2 značných změn. Bez krvavých nároků ukazuje různorodější a uvěřitelnější prostředí a lépe vymodelované postavy. Za špičku považuji design Citadely, Ilia a Omegy - ta místa na mě dokázala nějakým způsobem dýchnout svou atmosférou. Normandy SR2 je potom kapitolou sama o sobě, protože se z ní stala loď, kterou bych si opravdu dokázal představit poletovat po vesmíru. A když mi pak na osobní terminál přišla zpráva od člověka, kterému jsem zachránil krk, vždycky mě to potěšilo.
Velkou zásluhu na kvalitě hry má také dabing a filmové dialogy. V člověku pak postavy díky osobitému dabingu dokáží vzbudit sympatie či antipatie a to je podle mě krok správným směrem. Také přibyla možnost udělat při hovoru neočekávanou akci, což mi také přijde sympatické. Nejvíce mě pobavila situace, kdy jsem udělal "zlou" akci a dal jsem tak plamenně hovořícímu kroganovi hlavičku, načež se ten sebral a s brbláním odešel pryč :))
Celkově se hra vydala výrazně akčnější cestou, a ač některé boje byly na můj vkus moc dlouhé, tenhle příklon k akci mi nijak zásadně nevadil. Líbilo se mi zaměření zbraní na určité druhy poškození, ale taky trochu vadilo, že neměly žádné číselné statistiky. V boji pro mě ale bylo trochu těžší používat biotické schopnosti - mají modifikovaný účinek, takže nepůsobíly vždycky tak, jak jsem potřeboval (kinetické bariéry a zbroj povětšinou negují jejich účinek).
Také se nemohu nezmínit o mé úchylce - výzkumu. Tvůrci dokázali osekat původní ježdění po planetách a udělali z něho zkoumání planet pomocí automatických sond. Díky nim získává hráč do skladů 4 základní suroviny, ze kterých pak financuje výzkum různých vylepšení. A že jich je požehnaně - byl jsem v sedmém nebi :)
A teď si trochu zafňukám - tahle hra mi ukázala, že DLC jsou skutečně jen vytržené části hry za účelem získání většího pytlíku peněz od zákazníků. O to více mě naštvalo, že třeba DLC postavy nebyly tak propracované jako původní...aspoň že ty mise stály za to... A potom ten zvláštní konec - lidský reaper? To mě moc nepotěšilo, ale...nějak jsem se s tím asi smířil..
Tak to bude asi všechno. Mass Effect 2 jsem hrál s radostí, byl jsem zvědavý, jak to všechno dopadne a nenašel jsem na něm moc chyb. Už teď se těším, až si importuji postavu do třetího dílu :)
Pro: PŘÍBĚH!, grafika, filmovost, kodex, design úrovní, sakra stylová loď
Proti: Některé boje na můj vkus až příliš dlouhé