Zahrál jsem si to až dlouhých 21 let po vydání, čistě ze zvědavosti, jak vypadala první skutečná FPS. A nutno říci, že to nebylo až tak špatné. Ono 3D je strašně zvláštní a člověk se cítí trochu, jako by se octl v úplně jiné dimenzi. Za chvíli jsem si sice zvykl, ale oči mě bolí doteď. Co se 3D týče, příjemně mě překvapila už zde možnost úkroků. Nepříjemně pak ta šílená doba, než se hráčova postava obrátí kolem dokola. V momentě, kdy na vás útočí horda nepřátel, je to nemilé. To mi nedošlo, že se už i tahle hra dá ovládat i myší. Když jsem ji poté vyzkoušel, tak ale stejně v praxi moc použitelná není.

Druhů nepřátel jsou asi čtyři plus boss, což je dvakrát víc, než jsem čekal. Ti nejsilnější parchanti v závěru vám opravdu vyzkouší výdrž vašeho ctrl. Překvapil mě počet textur. Čekal jsem taky tak dvě, ale jejich počet jde určitě přes desítku.

Zásadní problém je hudba. Celou dobu hraje jedna asi osmi taktová pecka Bobbyho Prince jménem Too Hot, kteráž to je navíc převzatá z Commandera Keena. To, že mi ke konci lezla krkem, je slabé slovo.

Nejvíc mě překvapil systém levelů. Vůbec to tu nefunguje jako v Doomovi, že se jde z levelu do levelu. To jen prvních 9 kol. Pak je to podobnější spíše systému právě z Commandera Keena. Máte čtyři "světy". Do kterého se podíváte dříve, je na vás. Dokonce se budete muset (pokud něco zkazíte či opomenete) do nějakého světa i vracet. V každém "světě" získáte jeden svitek, který vám poradí v další fázi hry. Někdy jsou ty rady opravdu cenné. Například ten poslední v závěrečném kole. Ten radí držet se cesty stále rovně, jinak zemřete. Samozřejmě mi to nedalo a byl jsem zvědavý, co se nachází po stranách. A to jsem neměl dělat. V obřím labyrintu plném nejtěžších potvor jsem se zcela ztratil a zdržel na dobrou hodinku, než jsem našel cestu zpátky.

"Příběh" je podivný. Vlastně jsem za celou dobu nepochopil, o co tu jde a závěrečné "outro" mi to opravdu neobjasnilo.

Je tu jedna základní zbraň s nekonečnou municí, a sice fireball. Ten můžete klávesou podržet a kouzlo bude silnější. Reálný výsledek je však sporný a v praxi se akorát mačká ctrl, co nejrychleji to jde. Chválím ale vymoženosti, jakými jsou speciální zbraně blesk a atomovka, které ovšem mohly být i silnější. Hodně se mi líbil systém léčení, který funguje jako velká lékárnička v Duke Nukem 3D. Hru to však dělá poměrně snadnou, protože lékárniček je hodně. Co se mi však nelíbilo, byly skryté chodby, kde se většinou dají zmíněné speciální předměty získat. Skryté chodby nejsou nijak označené a dají se objevit pouze tím, že střelíte do zdi. Výsledkem je tak to, že celou hru neustále střílíte jak pitomci. Buď na příšery nebo na zdi.

Celkově však hru vnímám kladně jako první vlaštovku. Jde v podstatě o Commandera Keena v pseudo 3D se slabší hratelností, jednotvárnou hudbou, ale s větší mírou lekavosti a "akce"