Jsem velký fanda adventur. Všech možných druhů - humorných, šílených, kriminálních, fantasy. Takže při koupi této hry jsem neváhala. Still Life je klasická point and click adventura s kriminální zápletkou a lehce hororovou či noire stylizací.

Příběh je členěn do dvou celků - příběh ze současnosti, jehož hrdinkou je Victoria McPhershon, a příběh jejího dědečka, který se odehrává v Praze v první polovině 20. století. Oba tyto příběhy se navzájem prolínají a střídají se dostatečně často, aby člověka nezačly lokace v jedné či druhé části nudit a otravovat. Lokace v obou částech jsou detailní, ponuré, zajímavé a hlavně nenudí. Lehce strašidelná a tajuplná atmosféra je dokreslována příjemnou hudnou, která člověka nezačne po chvíli iritovat.

Samotný gameplay je příjemný, některé puzzly jsou skvělé a jejich dokončení vám přinese opravdový pocit "jsem borec, dal jsem to bez návodu!". Příběh se svižně posouvá vpřed, je chytlavý a způsobí, že se opravdu od hry nemůžete odtrhnout. Na rozdíl od autora předešlého komentáře mi hra nepřišla nijak zmatená, postav bylo sice opravdu dost (především obětí), ale zapamatování jejich jmen nebylo pro samotný příběh nijak zásadní a všechny ostatní (=žijící) postavy byly představeny dostatečně.

Bohužel, ne všechny puzzly byly povedené. V jednu chvíli mi připadlo, jako by snad u téhle části autor puzzlu zrovna šel objednat pizzu a místo něj si k tomu sedla jeho matka - mám na mysli část, kdy si Victoriin otec v naprosto nevhodnou chvíli (vrcholí vyšetřování série vražd) usmyslí, že by měla Victorie napéct sušenky. No dobře, řeknete si, cookies it is. Přečtení receptu vám ale nejspíš způsobí, tak jako mě, solidní šok. Místo 10 deka mouky vás čeká "2 hrnky lásky" a "1 hrnek integrity" (atd. v podobném duchu). Opravdu jako výplod sentimentální divačky Pošty pro tebe, která si řekne "všechny to určitě dojme, dyk je to miloučký". Proč? Logika v převodu surovin není veškerá žádná. Jak tohle může někoho bavit?

Další otravná část, jak už tady někdo vzpomínal, je zneškodnění laserů protibombovým robotem, abyste se mohli dostat do archivu. Tohle je prostě nuda, do hry to nezapadá. Also, proč by proboha někdo chránil pitomý archiv lasery? Archiv. Lasery. Proč? Tahle část se mi prostě nelíbila.

Naopak pochválit musím to, že se nikdo nepokoušel o navození pražské / české atmosféry pitomým přízvukem. Komolení výslovnosti jmen (Vaklav, Frantíska) bylo spíš úsměvné.

Co opradu dokázalo pokazit celkový dojem, byl samozřejmě konec. A to hlavně proto, že hra postrádá jakékoli solidní zakončení. Proč vymýšlet do druhého dílu novou zápletku, když můžeme zrecyklovat tu starou? A tak se žádné rozuzlení prostě nekonalo. Vzkaz vývojářů: kupte si druhý díl. Trochu sprosté.

I přes zmíněné výtky hra ale opravdu není špatná, hraje se příjemně, má atmosféru, hezké lokace a pár zajímavých puzzlů. Koupě nelituji.