Kapitánův deník, hvězdné datum 2372
***************************
Den 1
Konečně jsem dostal vlastní loď! Podvádět u testů se vážně vyplatilo, ostatně stejně jako kapitán nic nemusím přeci umět, mám pod sebou schopnou posádku! Na mně jen záleží vyhlásit případně poplach a výsadek, pche! to je přeci triviálnost, jen si budu hezky hačat v křesle a tvářit se že všemu rozumím a zbytek bude kmitat za mě. Ostatně hned mám příležitost si to vyzkoušet, musíme dovést vulcánského diplomata na Vulcan. Avšak nabízí se otázka...doufám že moji důstojníci tu taky nejsou podvodem jinak by mohl být problém. Nuže hurá směr vulcán!

Den 4
To hovado sprosté! Nevzdělanec, vesnickej balík! Takhle mě znemožnit před celou posádkou, ukázalo se že navigátor je na tom ještě hůř než já! Už si i ve strojovně šeptaj co jsem to za idiota že místo souřadnice na Vulcan jsme doletěli do neutrální zóny! Kdo se má v té hvězdné mapě taky vyznat! Nesmím přiznat že nevím kde jsme něco si vymyslím...jasně tajná mise, čistě teoreticky bloudíme ale něco mi říká že štěstí je na mé straně! A podle výpočtů vědeckých důstojníků když najdem cestu správnou tak bychom tam měli být za sedm dnů.

Den 130
Dochází nám jídlo a pomalu selhává podpora životně důležitých funkcí lodi, posádka se mě furt ptá "když už tam budeme, když už ta tajná mise skončí?" Pomalu ke mě pronikají zvěsti že se chystá rebélie, kdybych jim řekl pravdu že fakt nevím a zadávám kurzy náhodně jistě bych byl už mrtvý a kdyby tahle zavšivená loď měla ráhno už bych na mě visel!
Ze všeho nejvíc mě však deptá poradkyně, ty její zasrané telepatické schopnosti! Bez své helmy z celofánu už neopouštím svou kajutu, vlastně ji už raději vůbec neopouštím.

Den 241

Konečně světýlko naděje, nevěřil bych tomu, že klingonské maso může být tak chutné, podařilo se nám zajmout civilní loď, její posádku jsme snědli a panuje hned lepší nálada. Sice hned něco začala mektat poradkyně o tom že to není humánní a je to proti směrnicím, ale k čertu s nimi! Když je hlad je hlad! Jejich navigátora jsem poručil dopravit do mé kajuty vytluču z něj správné souřadnice k Vulcánu a pak jej sníme taky.

Den 248
Konečně Vulcán! Na první misi to vůbec nebylo zlé! Hned co dám opravit zničenou loď poté co jsem ji navedl do mlhoviny plné asteroidů a doplním 70 % ztráty posádky můžeme svůj úspěch nahlásit flotile! ps: V prvé řadě sehnat schopného navigátora aby se mu nemusela stát tak tragická nehoda v koupelně, že omylem laserem udělá do pláště trupu díru o velikosti svého těla a ztratí se ve vesmíru.

Den 249 Konečně rozumím navigaci! Už je to veselejší a moc často se nebloudí, flotila si všimla mých schopností a zahrnuje mě veškerými úkoly! Ty vytěž asteroidy, tu ubraň planetu, tu odvez tu přivez.

Den 270
Ať už se jde celá admiralita vysrat! Nejsem žádná děvka ani poslíček, ty úkoly jsou tak ubíjející a frustrující ! Furt to samé v bledě modrých barvách! Přines to! Pak tohle! Kurva to jsem snad jediná loď ve flotile?! Samozřejmě chápu že jsem nejschopnější důstojník, ale s těmi nákupními seznamy to vážně už přeháněj!!!