K Etherlords jsem se znovu vrátil asi po 10 letech abych napravil svůj rest z minula, kdy jsem nebyl schopen hru dohrát, protože měla pro mě tehdy vysokou obtížnost
Děj se odehrává v magickém světě Étheru, kde mezi sebou soupeří 4 rasy (frakce) ve dvou spojenectvích která se nakonec rozpadnou o post toho nejvyššího a to Bílého Vládce. Nyní Vám je představím podle mojich sympatií:
1. Chaotové: Je to rasa válečníků a bojovníků, kteří se asi nejméně ze všech frakcí podobají lidem, jsou něco na způsob zlobrů. Zaměřují se na ničení všeho druhu. Do jejich arzenálu patří klasické fantasy bytosti jako skřeti, kyklopové nebo třeba vampýři. Takže pokud máte rádi ohně, blesky a chaos budete v blahu
2. Kinetové: Ti jsou něco mezi anděli a paladiny a prezentují se zde jako ztělesněné dobro. U Kinetů se objevují klasické "vyčůrané" kouzla (mlha) a mají na své straně takové frajery jako duchy, draky nebo čarodějky, což z nich dělá hodně silnou a všestrannou rasu. Kinetským elastákům jsem se musel někdy smát
3. Vitalové: Lesní lid co žije v souladu s přírodou ne-li v symbióze. Disponují celou živočišnou a rostlinou říší a hlavně velkým množstvím sociálního hmyzu jako např. termiti nebo včelky, kteří jsou sice slabí jako jedinci, ale silní jako celek ( do teďka nechápu, jak jsem mohl porazit zavěrečného bosse právě se včelkama). Tato rasa se hodí pro všechny příznivce Greenpeace a eko
4. Synthetové: Synthetové jsou pravým opakem Vitalů a rozhodli se, že budou zdokonalovat svá těla pomocí morbidní techniky. Synthetové jsou experti na bleskový útok, kdy dokáží zničit nepřítele, ještě před tím než stačí vyvolat jediné kouzlo. Jak jsem zminoval "vyčurané" kouzla u kinetů tak tady jich je snad nejvíc (zahod všechny karty). Synthetské ocelové bestie jsou sice skvělé, avšak hodně z nich má své "ale". Jsou specializovaní na oživovaní svých padlích monster, takže co leží na hřbitovně u synthetů se dá ještě složit dohromady. Bohužel jsem zase až tak nepodlehl tomu železnému fetiši. Bojovník je borec!!
Hra je kombinací HOMAM, RPG a klasických karetních her (nejčastěji zminovaný Magic). Na rozdíl od HOMAN však zde nemáte za sebou svoji armádu, nýbrž "bojujete" pomocí karet (kouzel). Ve hře je velmi dobře propracovaný soubojový systém, díky kterému Vám je nabídnuto nespočet taktik a možností, takže si každý najde to svoje. Můžete se vydat cestou těžké defenzívy (zdi), brutální síly (draci) nebo silou mnoha (termiti) atd. Celý svět Ětheru je opravdu různorodý a autoři se zde hodně vyřádili. Hudba je dobře zvolená a jenom podtrhuje celou epickou atmosféru toho díla. Grafika na tehdejší dobu byla celkem slušná a i teď se mi líbily ty krásné duhové barvy. Je to sice drobnost, ale hru jsem hrál s českým dabingem, sice se tam moc nemluví, ale vypravěč s Pípalovým hromovým hlasem mi bude znít v uších ještě hodně dlouho
Asi největší problém u této hry je její menší stereotyp. Jde o to, že vaši hrdinové, kteří dokázali zničit uplně vše co jim stálo v cestě nepostupují dál, ale začínáte jakoby od znova a máte zase ty stejné chcípáky co na začátku minulé mise, ke konci hry už ale budete dostávat o něco málo lepší hrdiny. Další věc je ta, že musíte již po desáté bojovat s tím blblým termitem, což je značně ubijející, ještě že zde existuje možnost automatického boje, kdy za Vás jede počítač, takže otravné souboje se dají lehce "přeskočit".
Dalším aspektem této hry, je starý známý prvek náhody, ale to už k deskovým, ne-li všem, hrám patří, ale háček je v tom, že Vám na ruku můžou chodit třeba jen dobré karty nebo jen špatné. Takže se Vám stane, že napoprvé bitvu vyhrajete na plné čáře, ale napodruhé už třeba s odřenýma ušima. Autoři se hodně snažili o multiplayer, jde to vidět, protože některé věci jsou v singlu skoro k ničemu jako např. diplomacie nebo étherový útok, který jsem použil jenom 2x. Není to vyloženě zbytečnost, ale jsou efektivnější cesty jak zničit nepřátelský hrad.
Další chybku vidím v ne moc vyvážené obtížnosti, kdy v jedné misi máte zabít příšeru v jeskyni a vlastně Vás nikdo neotravuje, ale jindy na Vás vyletí za pár tahů 4 nepřátelští hrdinové o 3 lvl vyšší než Váš nejlepší (samozřejmě, že jsem to zvládl, ale tak, tak). Všechny příšery ve hře mají své vlastní karty se kterýma hrají, takže po nějaké těch bitkách už budete vědět co na Vás čeká. Skutečně héroické a impozantní střety si užijete s nepřátelskými hrdinami ve stylu souboje titánů, kdy proti sobě stojí 12 vs. 12 lvl (a výš).
Je to sice moje blbost, ale to, že jdou vylepšovat budovy jsem zjistil, až v půlce hry náhodným dvojklikem (ano nečetl jsem tutorial), dálepak jsem neměl ani ponětí o tom jak se přesouvají artefakty mezi hrdiny, musel jsem to hledat 2 hodiny a nakonec jsem to našel v anglickém manuálu
Sečteno, podtrženo:
Etherlords je skvělá hra a můžu ji jenom doporučit, všem co mají rádi "deskovky" nebo sérii HOMAM, na druhou stranu styl této hry není pro každého. Doufám, že se k Vládcům Étheru zase za takových 10 let vrátím a dohraji to na nejtěžší obtížnost! COŽ NELZE!
PS: Synthetové mají nejlepší vítězný taneček!
Děj se odehrává v magickém světě Étheru, kde mezi sebou soupeří 4 rasy (frakce) ve dvou spojenectvích která se nakonec rozpadnou o post toho nejvyššího a to Bílého Vládce. Nyní Vám je představím podle mojich sympatií:
1. Chaotové: Je to rasa válečníků a bojovníků, kteří se asi nejméně ze všech frakcí podobají lidem, jsou něco na způsob zlobrů. Zaměřují se na ničení všeho druhu. Do jejich arzenálu patří klasické fantasy bytosti jako skřeti, kyklopové nebo třeba vampýři. Takže pokud máte rádi ohně, blesky a chaos budete v blahu
2. Kinetové: Ti jsou něco mezi anděli a paladiny a prezentují se zde jako ztělesněné dobro. U Kinetů se objevují klasické "vyčůrané" kouzla (mlha) a mají na své straně takové frajery jako duchy, draky nebo čarodějky, což z nich dělá hodně silnou a všestrannou rasu. Kinetským elastákům jsem se musel někdy smát
3. Vitalové: Lesní lid co žije v souladu s přírodou ne-li v symbióze. Disponují celou živočišnou a rostlinou říší a hlavně velkým množstvím sociálního hmyzu jako např. termiti nebo včelky, kteří jsou sice slabí jako jedinci, ale silní jako celek ( do teďka nechápu, jak jsem mohl porazit zavěrečného bosse právě se včelkama). Tato rasa se hodí pro všechny příznivce Greenpeace a eko
4. Synthetové: Synthetové jsou pravým opakem Vitalů a rozhodli se, že budou zdokonalovat svá těla pomocí morbidní techniky. Synthetové jsou experti na bleskový útok, kdy dokáží zničit nepřítele, ještě před tím než stačí vyvolat jediné kouzlo. Jak jsem zminoval "vyčurané" kouzla u kinetů tak tady jich je snad nejvíc (zahod všechny karty). Synthetské ocelové bestie jsou sice skvělé, avšak hodně z nich má své "ale". Jsou specializovaní na oživovaní svých padlích monster, takže co leží na hřbitovně u synthetů se dá ještě složit dohromady. Bohužel jsem zase až tak nepodlehl tomu železnému fetiši. Bojovník je borec!!
Hra je kombinací HOMAM, RPG a klasických karetních her (nejčastěji zminovaný Magic). Na rozdíl od HOMAN však zde nemáte za sebou svoji armádu, nýbrž "bojujete" pomocí karet (kouzel). Ve hře je velmi dobře propracovaný soubojový systém, díky kterému Vám je nabídnuto nespočet taktik a možností, takže si každý najde to svoje. Můžete se vydat cestou těžké defenzívy (zdi), brutální síly (draci) nebo silou mnoha (termiti) atd. Celý svět Ětheru je opravdu různorodý a autoři se zde hodně vyřádili. Hudba je dobře zvolená a jenom podtrhuje celou epickou atmosféru toho díla. Grafika na tehdejší dobu byla celkem slušná a i teď se mi líbily ty krásné duhové barvy. Je to sice drobnost, ale hru jsem hrál s českým dabingem, sice se tam moc nemluví, ale vypravěč s Pípalovým hromovým hlasem mi bude znít v uších ještě hodně dlouho
Asi největší problém u této hry je její menší stereotyp. Jde o to, že vaši hrdinové, kteří dokázali zničit uplně vše co jim stálo v cestě nepostupují dál, ale začínáte jakoby od znova a máte zase ty stejné chcípáky co na začátku minulé mise, ke konci hry už ale budete dostávat o něco málo lepší hrdiny. Další věc je ta, že musíte již po desáté bojovat s tím blblým termitem, což je značně ubijející, ještě že zde existuje možnost automatického boje, kdy za Vás jede počítač, takže otravné souboje se dají lehce "přeskočit".
Dalším aspektem této hry, je starý známý prvek náhody, ale to už k deskovým, ne-li všem, hrám patří, ale háček je v tom, že Vám na ruku můžou chodit třeba jen dobré karty nebo jen špatné. Takže se Vám stane, že napoprvé bitvu vyhrajete na plné čáře, ale napodruhé už třeba s odřenýma ušima. Autoři se hodně snažili o multiplayer, jde to vidět, protože některé věci jsou v singlu skoro k ničemu jako např. diplomacie nebo étherový útok, který jsem použil jenom 2x. Není to vyloženě zbytečnost, ale jsou efektivnější cesty jak zničit nepřátelský hrad.
Další chybku vidím v ne moc vyvážené obtížnosti, kdy v jedné misi máte zabít příšeru v jeskyni a vlastně Vás nikdo neotravuje, ale jindy na Vás vyletí za pár tahů 4 nepřátelští hrdinové o 3 lvl vyšší než Váš nejlepší (samozřejmě, že jsem to zvládl, ale tak, tak). Všechny příšery ve hře mají své vlastní karty se kterýma hrají, takže po nějaké těch bitkách už budete vědět co na Vás čeká. Skutečně héroické a impozantní střety si užijete s nepřátelskými hrdinami ve stylu souboje titánů, kdy proti sobě stojí 12 vs. 12 lvl (a výš).
Je to sice moje blbost, ale to, že jdou vylepšovat budovy jsem zjistil, až v půlce hry náhodným dvojklikem (ano nečetl jsem tutorial), dálepak jsem neměl ani ponětí o tom jak se přesouvají artefakty mezi hrdiny, musel jsem to hledat 2 hodiny a nakonec jsem to našel v anglickém manuálu
Sečteno, podtrženo:
Etherlords je skvělá hra a můžu ji jenom doporučit, všem co mají rádi "deskovky" nebo sérii HOMAM, na druhou stranu styl této hry není pro každého. Doufám, že se k Vládcům Étheru zase za takových 10 let vrátím a dohraji to na nejtěžší obtížnost! COŽ NELZE!
PS: Synthetové mají nejlepší vítězný taneček!
Horizon Zero Dawn: The Frozen Wilds
Pro: Souboje, Rozmanitý svět, Nestvůry
Proti: Chvílemi stereotypní, Prvek náhody, Nesedne každému