Z herního deníku:
Nebyl to zrovna nešťastnější den, zrovna jsem čekal v doprovodu dvou mých druhů před dveřmi elfské rady a čekal na přijetí. Prodlužující čekání poté co byl oznámen náš příchod neznamenalo nic dobrého. Seděli jsme v krásných vyřezávaných křeslech a u dveří si nás furt měřili dva stražní z elfské stráže, ani jsme nedutali. V hlavě se mi jen přejímala naše rozhodnutí. Sotva jsme se usmířili s Isharem a zaplatili pokutu kolem 30 zlatých za přepadávání a bitky s Isharskou stráží a obyvatel, za napomáhání útěku věznům a poskytování jim azylu i přesto že ze svých zločinů jsme se draze vykoupili něco stále smrdělo ve vzduchu avšak naše chuť pokořit Ishar byla silnější. Tenkrát jsem však měl jedno velké eso v rukávu a to spojenectví s Orky o kterém nikdo nevěděl. Přijali nás za vazaly avšak netušili jakou medvědí službu si tím vykonaly a ještě větší problémy. Získali jsme tak bezpečný úkryt včetně zázemí a nového sídla a pod praporem orků jsme mohli pokojně přepadat a drancovat Ishar, nenávist se tak již netočila čelem pouze k nám ale hlavně k orkům, kterým bylo stále vyčítáno že nás nevyženou a nedovolují isharské armádě a jejím dobrovolníkům konat spravedlnost.
Po chvíli čekání se konečně otevřeli dveře a byl jsem pozván na jednání ,nejdříve mi byly samozřejmě odebrány zbraně a já vešel před elfí radu. Velmi rychle mi však ztuhla krev v žilách. Byl jsem předehnán...ten slizký paladin Helmova chrámu, patolízal Isharu si tam již dávno spokojeně hověl a bylo jasné že celou dobu usiloval a přízeň elfů a jejich podporu pro Ishar. Nemohl jsem před ním mluvit otevřeně, ale ani hlasitě trvat na jeho odchodu, vše by bylo podezřelé..a tak po předání darů jsem vyjádřil že přicházíme v té nejlepší vůli, potřeboval jsem jistotu, že elfové zůstanou nadcházejícím událostem stranou a té se mi posléze i dostalo. Jejich mluva a pohledy nebyli zrovna příjemné, přeci jen. Není to tak dávno co jsme s nimi vedli válku a unesli jejich velkněžku, kterou jsme nakonec i zabili. Kdy jsme se proháněli a mordovali v ulicích Isharu a král Isharionu jen nečině přehlížel, což ostatně nahrávalo jen nám, jelikož elfové tak pocitili velkou křivdu a dali to teď Isharionu sežrat, nableskanej panák odešel s nepořízenou. Já sice také, ale mým vítězstvím byla pasivita elfů.
Když mě míjel ten nablýskanej panák nezapomněl mi oznámit, že přístup mě a mým kumpánům a orkům byl do Cyprony zapovězen. Cyprona jako druhé královské město samozřejmě klečela před Isharem a nic jiného se nedalo ani čekat. Tahle zpráva nebyla nic jiného než oznámení vytáhnout eso.
Po krátkém jednání jsem se hned vydal za orským šamanem Gobrugem, který si byl dobře vědom našeho společného vojenského potenciálu a oznámil jsem mu postoje Cyprony, ten to rychle řekl náčelníkovi Grusmhovi krve a začli přípravy na odplatu a na válku.
Skvělou příležitostí se stalo tažení Cyprony proti banditům čehož jsme neváhali využít. Ihned jsem varoval bandity a připravili lest. Potřebné zbraně a suroviny jsme poskytli banditům a zapasťovali jejich pevnost. Místo k přepadu jsme vybrali horský průsmyk.
Nebylo těžké zjistit detaily jejich výpravy oči a uši jsme již měli všude a kde kdo za malý finanční obnos nám prozradil kde co, lest byla připravena. Do pevnosti banditů vedlo úzké schodiště, které nahrávalo jen nám, neumožňovalo to využít početnější převahu cypronských a isharských, když začali dobývat pevnost a bandité je je odráželi, vpadli jsme jim do zad, bylo více než komické pozorovat jejich reakce překvapení. Když jsme začli masakrovat jejich lukostřelce a mágy kteří se drželi v zádu, válečníci a kněží vepředu ještě vůbec nevěděli co se děje, dokud jsme se pomalu nezačali prosekávat k nim, ale to již pro ně bylo pozdě. Když dorazila družina dobrodruhů tak se zastavila v povzdálí a celou situaci jen sledovala. Kolem pevnosti a v jejim okolí brzo zavládl chaos, jak se snažili rozprášená cypronská výprava uprchnout všemi směry. To však již z pevnosti vycházel velitel banditů a blahopřál nám ke společnému vítězství a my jsme si blahopřáli k válce proti Isharu po boku silného spojence Orků, který do ni byl zavlečen ani nevěděl jak.
Tak tohle panové ve wowku nikdy nezažijete, politikaření, pletky, války, intriky, výstavby měst a jejich dobývání i podlé zrady. Kde to ale zažijete? Na kvalitních RP shardech Ultimy online. Ultima online ,ač je to k nevíře, je ještě dodnes stále žijící hra a pro mě v mnoha oblastech nepřekonaná. Ještě dnes existuej spousta modifikovaných shardů fanoušků hry z nichž ty nejkvalitnější mají nálepku RP. Je to přesně to co jsem si dovolil úvodem. Malý kousek z historie cechu Bratrstva. Možná vás zajímá co to RP znamená je to prostě role play. V praxi vytvoříte si postavu určite ji jméno historii a cíle a dle teho pak vytváříte i svou hru a mluvíte a jednáte jen v rámci reálií světa, je to divadlo hrané hráči hráčům, které nabízí nekonečné možnosti a překonávají technickou stránku hry. Chcete si založit kult šíleného boha? proč ne buď prvním knězem který začne šířit jeho slávu a rekrutuj ovečky, ale brzy pocítíš konkurenci jiných kultů(hráčů), který nebudou váhat vás označit za heretiky a znepříjemňovat vám vaši činnost všemi možnostmi které hra nabízí(ať již lobingem a hráčů ve funkcích správců měst, nebo sháněním lidí do trestanecké výpravy, či rp pří o tom čí bůh je větší). Chcete být bohatým řemeslníkem jehož financování a dodávky zbraní jsou rozhodujícím jazýčkem na váhách v konfliktech? Nebo snad zlořád bandita či jen potulný žoldák snažící se v každém konflitku něco vydělát. každopádně každá z těchto možností várka zábavy a můžu vám říci že opravdu navykové. Hra tvořená hráči hráčům má prostě své kouzlo. Tento příspěvek není ani tak o Ultimě, jako právě o jejich modifikacích, prošel jsem si za ta léta sposty shardů jak českých tak zahraničních. Někde jsem byl drow, někde hraničář ve službách "státu" a jindy zase ten zlej bandita, který hledal bandu kam zapadnout a řádit. Ultima online respektive její free shardy, prostě vždy tvoří jinou a novou hru a ty rp vždy jen kvalitní, který přidává na zážitku a v podstatě celé je to živené z reálií a lore světa, který hráči tvoří jak svými činy tak i příběhy.
Ultima online je základem mnoha skvělých fantas-magorijních světů, které z původní hrou mají často málo co společného a přesto je to zábavné. Ultimě dávám 70 % jejímu odkazu 100 %
Nebyl to zrovna nešťastnější den, zrovna jsem čekal v doprovodu dvou mých druhů před dveřmi elfské rady a čekal na přijetí. Prodlužující čekání poté co byl oznámen náš příchod neznamenalo nic dobrého. Seděli jsme v krásných vyřezávaných křeslech a u dveří si nás furt měřili dva stražní z elfské stráže, ani jsme nedutali. V hlavě se mi jen přejímala naše rozhodnutí. Sotva jsme se usmířili s Isharem a zaplatili pokutu kolem 30 zlatých za přepadávání a bitky s Isharskou stráží a obyvatel, za napomáhání útěku věznům a poskytování jim azylu i přesto že ze svých zločinů jsme se draze vykoupili něco stále smrdělo ve vzduchu avšak naše chuť pokořit Ishar byla silnější. Tenkrát jsem však měl jedno velké eso v rukávu a to spojenectví s Orky o kterém nikdo nevěděl. Přijali nás za vazaly avšak netušili jakou medvědí službu si tím vykonaly a ještě větší problémy. Získali jsme tak bezpečný úkryt včetně zázemí a nového sídla a pod praporem orků jsme mohli pokojně přepadat a drancovat Ishar, nenávist se tak již netočila čelem pouze k nám ale hlavně k orkům, kterým bylo stále vyčítáno že nás nevyženou a nedovolují isharské armádě a jejím dobrovolníkům konat spravedlnost.
Po chvíli čekání se konečně otevřeli dveře a byl jsem pozván na jednání ,nejdříve mi byly samozřejmě odebrány zbraně a já vešel před elfí radu. Velmi rychle mi však ztuhla krev v žilách. Byl jsem předehnán...ten slizký paladin Helmova chrámu, patolízal Isharu si tam již dávno spokojeně hověl a bylo jasné že celou dobu usiloval a přízeň elfů a jejich podporu pro Ishar. Nemohl jsem před ním mluvit otevřeně, ale ani hlasitě trvat na jeho odchodu, vše by bylo podezřelé..a tak po předání darů jsem vyjádřil že přicházíme v té nejlepší vůli, potřeboval jsem jistotu, že elfové zůstanou nadcházejícím událostem stranou a té se mi posléze i dostalo. Jejich mluva a pohledy nebyli zrovna příjemné, přeci jen. Není to tak dávno co jsme s nimi vedli válku a unesli jejich velkněžku, kterou jsme nakonec i zabili. Kdy jsme se proháněli a mordovali v ulicích Isharu a král Isharionu jen nečině přehlížel, což ostatně nahrávalo jen nám, jelikož elfové tak pocitili velkou křivdu a dali to teď Isharionu sežrat, nableskanej panák odešel s nepořízenou. Já sice také, ale mým vítězstvím byla pasivita elfů.
Když mě míjel ten nablýskanej panák nezapomněl mi oznámit, že přístup mě a mým kumpánům a orkům byl do Cyprony zapovězen. Cyprona jako druhé královské město samozřejmě klečela před Isharem a nic jiného se nedalo ani čekat. Tahle zpráva nebyla nic jiného než oznámení vytáhnout eso.
Po krátkém jednání jsem se hned vydal za orským šamanem Gobrugem, který si byl dobře vědom našeho společného vojenského potenciálu a oznámil jsem mu postoje Cyprony, ten to rychle řekl náčelníkovi Grusmhovi krve a začli přípravy na odplatu a na válku.
Skvělou příležitostí se stalo tažení Cyprony proti banditům čehož jsme neváhali využít. Ihned jsem varoval bandity a připravili lest. Potřebné zbraně a suroviny jsme poskytli banditům a zapasťovali jejich pevnost. Místo k přepadu jsme vybrali horský průsmyk.
Nebylo těžké zjistit detaily jejich výpravy oči a uši jsme již měli všude a kde kdo za malý finanční obnos nám prozradil kde co, lest byla připravena. Do pevnosti banditů vedlo úzké schodiště, které nahrávalo jen nám, neumožňovalo to využít početnější převahu cypronských a isharských, když začali dobývat pevnost a bandité je je odráželi, vpadli jsme jim do zad, bylo více než komické pozorovat jejich reakce překvapení. Když jsme začli masakrovat jejich lukostřelce a mágy kteří se drželi v zádu, válečníci a kněží vepředu ještě vůbec nevěděli co se děje, dokud jsme se pomalu nezačali prosekávat k nim, ale to již pro ně bylo pozdě. Když dorazila družina dobrodruhů tak se zastavila v povzdálí a celou situaci jen sledovala. Kolem pevnosti a v jejim okolí brzo zavládl chaos, jak se snažili rozprášená cypronská výprava uprchnout všemi směry. To však již z pevnosti vycházel velitel banditů a blahopřál nám ke společnému vítězství a my jsme si blahopřáli k válce proti Isharu po boku silného spojence Orků, který do ni byl zavlečen ani nevěděl jak.
Tak tohle panové ve wowku nikdy nezažijete, politikaření, pletky, války, intriky, výstavby měst a jejich dobývání i podlé zrady. Kde to ale zažijete? Na kvalitních RP shardech Ultimy online. Ultima online ,ač je to k nevíře, je ještě dodnes stále žijící hra a pro mě v mnoha oblastech nepřekonaná. Ještě dnes existuej spousta modifikovaných shardů fanoušků hry z nichž ty nejkvalitnější mají nálepku RP. Je to přesně to co jsem si dovolil úvodem. Malý kousek z historie cechu Bratrstva. Možná vás zajímá co to RP znamená je to prostě role play. V praxi vytvoříte si postavu určite ji jméno historii a cíle a dle teho pak vytváříte i svou hru a mluvíte a jednáte jen v rámci reálií světa, je to divadlo hrané hráči hráčům, které nabízí nekonečné možnosti a překonávají technickou stránku hry. Chcete si založit kult šíleného boha? proč ne buď prvním knězem který začne šířit jeho slávu a rekrutuj ovečky, ale brzy pocítíš konkurenci jiných kultů(hráčů), který nebudou váhat vás označit za heretiky a znepříjemňovat vám vaši činnost všemi možnostmi které hra nabízí(ať již lobingem a hráčů ve funkcích správců měst, nebo sháněním lidí do trestanecké výpravy, či rp pří o tom čí bůh je větší). Chcete být bohatým řemeslníkem jehož financování a dodávky zbraní jsou rozhodujícím jazýčkem na váhách v konfliktech? Nebo snad zlořád bandita či jen potulný žoldák snažící se v každém konflitku něco vydělát. každopádně každá z těchto možností várka zábavy a můžu vám říci že opravdu navykové. Hra tvořená hráči hráčům má prostě své kouzlo. Tento příspěvek není ani tak o Ultimě, jako právě o jejich modifikacích, prošel jsem si za ta léta sposty shardů jak českých tak zahraničních. Někde jsem byl drow, někde hraničář ve službách "státu" a jindy zase ten zlej bandita, který hledal bandu kam zapadnout a řádit. Ultima online respektive její free shardy, prostě vždy tvoří jinou a novou hru a ty rp vždy jen kvalitní, který přidává na zážitku a v podstatě celé je to živené z reálií a lore světa, který hráči tvoří jak svými činy tak i příběhy.
Ultima online je základem mnoha skvělých fantas-magorijních světů, které z původní hrou mají často málo co společného a přesto je to zábavné. Ultimě dávám 70 % jejímu odkazu 100 %
Star Trek: Starfleet Academy