Na tuto hru jsem se těšil prakticky celý rok. A nakonec jsem nebyl zklamán, škoda ale je, že nevřískám radostí. Hra splnila prakticky všechny sliby vývojářů, stejně mi tam však chybělo něco navíc, co by pozdvihlo tento kousek mezi herní legendy.
Herní prostředí je velmi povedené. Vynálezy vylepšené město 19.století je přesně to, co mi vyhovuje (proto je škoda, že jsem se k něčemu podobnému dostal až po mnoha letech hraní). Právě řádící mor krásně dokresluje atmosféru a ještě více prohlubuje rozdíly mezi chudými a bohatými.
Co se týče příběhu, tak ten je jednou ze slabších stránek hry. Není to žádný zázrak, spíše standart v rámci žánru. Rozhovory jsou spíše těžkopádné a zhruba v duchu: "Tamta osoba je špatná a dělá tohle, má u sebe onohle, takže se jí nějak zbav a onohle přines, ať víme kam tě poslat dál." Opět se tedy dostavuje nešvar drtivé většiny her, kdy vy pracujete a ostatní si v pohodlí sedí v domě a prakticky nic nedělají a tupě při vašem návratu zírají. Daleko větší a zajimavější informační hodnotu má pro hráče poslouchání rozhovorů nepřátel a čtení knih a psaní, kterých je tu velmi hodně. Oceňuji i pár míst v příběhu, která nejsou obvyklá v každé hře.
Samotné herní prvky, tak opěvované ve všech preview, recenzích a rozhovorech, opravdu fungují a je tu cítit dobře odvedená práce. Schopnosti teleportace na malou vzdálenost, zpomalení času, převtělení, a hlavně režim speciálního vidění skrz zeď, které vám ukáže i pohled očí nepřátel a předměty pro další využití, jsou vskutku příjemné zpestření hraní a dávají tak hráči onen proklamovaný prostor pro volnost řešení dané situace.
Byl jsem zvědav i na možnost projití hry bez jediného zabití. A ano, opravdu to jde. Akorát se mi po jedné misi objevilo jedno zabití, ale nevím, jak to bylo možné, všechny jsem pečlivě omračoval, dával pozor, aby omráčení někam nespadli, něco je nezabilo. Dotyčný zřejmě dostal v bezvědomí infarkt, jinak si to neumím vysvětlit. Zhruba dvouhodinovou misi kvůli tomu teď opakovat nebudu, snad někdy v budoucnu. (edit: po téměř dvou letech jsem si projel hru znovu a to už bez zabití, navíc o mně nepřátelé ani nevěděli).
Sečteno a podtrženo. Dishonored je dobrá, nadprůměrná hra, splnila vše, co jsem od ní čekal, ale nepřinesla toho moc navíc. Přesto bych se přimlouval za pokračování, rozpracovaný svět a herní mechanismy si to zaslouží, a to rozhodně víc než některé jiné herní série.
Herní prostředí je velmi povedené. Vynálezy vylepšené město 19.století je přesně to, co mi vyhovuje (proto je škoda, že jsem se k něčemu podobnému dostal až po mnoha letech hraní). Právě řádící mor krásně dokresluje atmosféru a ještě více prohlubuje rozdíly mezi chudými a bohatými.
Co se týče příběhu, tak ten je jednou ze slabších stránek hry. Není to žádný zázrak, spíše standart v rámci žánru. Rozhovory jsou spíše těžkopádné a zhruba v duchu: "Tamta osoba je špatná a dělá tohle, má u sebe onohle, takže se jí nějak zbav a onohle přines, ať víme kam tě poslat dál." Opět se tedy dostavuje nešvar drtivé většiny her, kdy vy pracujete a ostatní si v pohodlí sedí v domě a prakticky nic nedělají a tupě při vašem návratu zírají. Daleko větší a zajimavější informační hodnotu má pro hráče poslouchání rozhovorů nepřátel a čtení knih a psaní, kterých je tu velmi hodně. Oceňuji i pár míst v příběhu, která nejsou obvyklá v každé hře.
Samotné herní prvky, tak opěvované ve všech preview, recenzích a rozhovorech, opravdu fungují a je tu cítit dobře odvedená práce. Schopnosti teleportace na malou vzdálenost, zpomalení času, převtělení, a hlavně režim speciálního vidění skrz zeď, které vám ukáže i pohled očí nepřátel a předměty pro další využití, jsou vskutku příjemné zpestření hraní a dávají tak hráči onen proklamovaný prostor pro volnost řešení dané situace.
Byl jsem zvědav i na možnost projití hry bez jediného zabití. A ano, opravdu to jde. Akorát se mi po jedné misi objevilo jedno zabití, ale nevím, jak to bylo možné, všechny jsem pečlivě omračoval, dával pozor, aby omráčení někam nespadli, něco je nezabilo. Dotyčný zřejmě dostal v bezvědomí infarkt, jinak si to neumím vysvětlit. Zhruba dvouhodinovou misi kvůli tomu teď opakovat nebudu, snad někdy v budoucnu. (edit: po téměř dvou letech jsem si projel hru znovu a to už bez zabití, navíc o mně nepřátelé ani nevěděli).
Sečteno a podtrženo. Dishonored je dobrá, nadprůměrná hra, splnila vše, co jsem od ní čekal, ale nepřinesla toho moc navíc. Přesto bych se přimlouval za pokračování, rozpracovaný svět a herní mechanismy si to zaslouží, a to rozhodně víc než některé jiné herní série.
HeistGeist
Pro: volnost řešení, nemusí se zabíjet, může se zabíjet, neotřelé herní mechanismy
Proti: slabší dialogy