To the Moon je na herním nebi velmi zvláštní kousek. Bere nepříliš hezký RPG Maker a vytváří v něm originálně se tvářící čtyřhodinové dílko. Dva protagonisté se vydávají na cestu vzpomínkami pomalu umírajícího Johnyho a snaží se mu splnit největší přání, kterým je právě cesta na Měsíc. Jenže nic není tak prosté, jak se původně zdá. Cesta do vzpomínek starého muže je plná otázek. Čím hlouběji do jeho paměti postupují, tím zvláštnější vše je. V závěru se děj bohužel mění na poměrně tradiční love story s dost předvídatelným koncem.
Samotné hraní se skládá z hledání předmětů a řešení velmi jednoduchých a opakujících se puzzlů. Z pohledu hratelnosti jde o tradiční RPG Maker výtvor bez soubojů obsahující povedenou hudbu a oblečený do NES kabátu. Ústřední duo vědců zpočátku působí dost genericky, ale postupně si dokázali získat mou oblibu a i ostatní postavy měli v příběhu své opodstatnění. Prostředí je propracované a nenajdou se vněm žádná prázdná místa. Povedené dialogy občas vystřídaly nepříliš vtipné vsuvky, které akorát kazily atmosféru.
Přes několik nedostatků To the Moon jistě stojí za zkoušku. Jednoduché herní mechanismy umožňují plynulé vyprávění příběhu, jen je škoda, že není problém vytušit jeho závěr již před koncem hry.
Samotné hraní se skládá z hledání předmětů a řešení velmi jednoduchých a opakujících se puzzlů. Z pohledu hratelnosti jde o tradiční RPG Maker výtvor bez soubojů obsahující povedenou hudbu a oblečený do NES kabátu. Ústřední duo vědců zpočátku působí dost genericky, ale postupně si dokázali získat mou oblibu a i ostatní postavy měli v příběhu své opodstatnění. Prostředí je propracované a nenajdou se vněm žádná prázdná místa. Povedené dialogy občas vystřídaly nepříliš vtipné vsuvky, které akorát kazily atmosféru.
Přes několik nedostatků To the Moon jistě stojí za zkoušku. Jednoduché herní mechanismy umožňují plynulé vyprávění příběhu, jen je škoda, že není problém vytušit jeho závěr již před koncem hry.
Pro: hudba, prostředí, plynulost děje
Proti: ke konci předvídatelné, nehodící se humor