Nevím, nevím. Série začíná mít jakousi klesavou tendenci, co se kvality týče. Jsou zde dobré, inovativní věci, ale bohužel těch špatných inovativních je o trochu víc.
Příběh je určitě nadprůměrný, ale zatímco v předešlých dílech jste často nevěděli na čem jste a konečné rozuzlení přišlo až ke konci, tady je vše jasné tak od první třetiny hry. Po zbytek hry se snažíte jen zachránit.
Charaktery jsou nemastné, neslané. Hl. hrdina mi nepřirostl k srdci. Zase se neubráním nesrovnávat se staršími díly. V minulých dílech hrdina často komentoval dění, věděli jste co se mu líbí a co ne. (U mě osobně vede v oblíbenosti Heather) A to dokonce i u vedlejších postav. (v tomhle vynikala zase dvojka) Tady Henry řekne na začátku nové lokace jen"Kde to sakra jsem"... a někdy ani to ne. Připadalo mi, že je hrdinovi všechno jedno a záchrana světa je jeho každodenní rutina. Jediná postava s určitým charakterem je Walter.
Když jsem u postav, tak vám hra přidělí v půlce hry "pomocníka"sousedka Eileen, která jen zavazí a zdržuje. Je pravda, že jí můžete dát zbraň a tudíž vám občas pomůže toho protivníka skolit, ale je pomalá, útočí na nepřítele, když vy chcete raději utéct a vrcholem je, že když ji necháte tak o deset kroků pozadu a jdete do nové místnosti, zůstane v předešlé lokaci. (Kde je to často plné nepřátel)
Nepřátelé jsou zase naopak poměrně slušní. Ve hře odpadli bossové (tedy až na toho finálního) ale jsou nahrazeny nesmrtelnými duchy, kteří vás pronásledují i skrze místnosti a stěny. Zneškodnit jdou jen jednorázovým mečem, kterých jsou ve hře asi čtyři. (Naopak duchů asi patnáct) Skrze místnosti vás taky bude občas pronásledovat hlavní padouch, který je ovšem taky nesmrtelný. (srovnatelný s Nemesis z Resident Evilu 3) Tihle mě ve hře tedy strašili nejvíc.
Prostředí nemám co vytknout, až na to, že v druhé půlce hry budete muset prozkoumávat stejné lokace, jako v první půlce. Což je torchu nuda, ale moc jsem si toho nevšímal.
Další věc je, že můžete ukládat hru jen ve vašem bytě, do kterého se budete neustále vracet. Tohle mi ani nevadilo, ale vadilo mi, že máte omezený inventář. Několikrát se mi stalo, že jsem něco našel, měl plný inventář a musel jsem se proto vrátit do bytu, abych si trochu odlehčil (zde si totiž věci můžete odkládat) a pak se zdlouhavě vracel do oné místnosti pro tu určitou věc. Hrozně zdržující. Výhodou ale je, že vás byt v první půlce hry uzdravuje. Proto v 1. půlce neuvidíte žádné léčivo. A v 2. půlce hry začne ve vašem bytě strašit. (Toto pro mě bylo největším zdrojem strachu... když se vrátíte, co se stane?)
Potom mě hluboce ranilo, že hra postrádá adventurní část. Jsou zde určité "logické" úkoly (asi 3) ale všechny vyřešíte hned a bez problému. Přes tenhle aspekt jsem se hodně těžko dostával.
Další hřebíček do rakve je kamera. Kamera se z 80% dívá hl. postavě do obličeje. To má za následek, že nevidíte vůbec nic před vámi a často vás zraní něco, co jste ani nevěděli, že tam je. (Například pes) Ovládání je konzoloidní, ale dá se na něj snadno zvyknout.
Shrnutí: SH4 je hra s nadprůměrným příběhem, ale chabými postavami. Hra s dobrými nepřáteli, ale špatnou kamerou. Tato hra je velice rozporuplná, má spoustu chyb, ale i tak má určité kouzlo, které vás strhne.