Když jsem zkoušel Zaklínače poprvé, napadlo mě, že to bude nějaký nepovedený akční maglajz ve stylu LOTR: Conquest, kde hráč masakruje tuny zrůd, tupě, ale s kvalitním hrdinou na pozadí. Po první rozehře Zaklínače, kdy jsem se dostal do prvního aktu, mi hra přišla nějaká divná-a Geralt sám takový plochý, svedl jsem to tedy na chybu dabingu, a dlouhý čas jsem si na hru nevzpomněl. Až jsem začal číst knižního Zaklínače, začala mi Geraltova "citová plochost" dávat větší smysl-podle knihy to tak prostě má být. Ale zpět ke hře. Toto fortelné RPG by mohlo být téměř dokonalé. Téměř. Skvělý poutavý příběh, kdy hráč zjistí, že hlavní zloun Azar Javed je jen poskok Velmistra Řádu planoucí růže, což hlavní zloun, zachraňující lidi tím, že ve Wyzimě rozpoutá boj mezi nelidmi a Řádem, povedené dialogy, nezapomenutelné ironické/sarkastické Geraltovy hlášky (“Ve Wyzimě je špitál, možná tam léčí i duševně choré” na hlavního zlouna... “, Při závěrečném souboji s Králem honu, který říká, že bude muset bojovat se zaklínačem:“Myslel jsem, že budeme hrát šachy”...) , průpovídky některých NPC (náhodná hláška NPC: "Tvoje máma se pelešila s trpajzlem", nebo babizna u Shani: “Cožpak tě maminka slušnému chování nenaučila?..VEN“, “Ty jsi ožralý? VEN“, vůbec tato babice mi pila krev, protože při potřebě mluvit se Shani v jejím domě mě třeba 5 minut vkuse vyhazovala)...NPC byli mimochodem před Enhanced Edicí stádo klonů, Enhanced Editice má algoritmus, který generuje barvy oblečení NPC, a pár jich přeskinovalo úplně (Carmen) takže už to není tak hrozné, přesto si ale se ale nelze někdy ubránit dojmu.”kde jsem toho člověka viděl”. Svět je také slušně fungující, NPC v noci spí, ve dne pracují, v případě deště sedí doma, lidé na ulici klábosí, okolo hospody U Chlupatého Medvěda stojí štětky. Svět je přesně podle knih, takže je dospělý, plný násilí i sexu, elfové jsou občané druhé kategorie páchající "odvetné útoky" alias uděláme si z lidí cvičné terče....Zaklínač tudíž působí o dost uvěřitelněji něž třeba Skyrim, který pouze bere hrdinské skutky, nikoliv ten hnus okolo.
Do toho všeho vstupuje Geralt, který už v prvním aktu zjišťuje, že je nutno dělat rozhodnutí. Ne ovšem ledajaká rozhodnutí ("chytil jsi vraha, lze ho buď zabít a dostat za jeho hlavu odměnu, nebo ho pustit a nedostat nic..")..ne, tak snadná a prvoplánová rozhodnutí v Zaklínači vážně nejsou. Geraltovo rozhodování spočívá pouze ve výběru mezi větším a menším zlem, což závisí na úhlu pohledu. Díky rozhodování se lze dočkat zajímavých změn v příběhu. Dokonce i v qeustech. Pokud například vyhladíme elfy, jejich vůdce překvapivě nezadá quest na hrdinskou výpravu na hřbitov. V zásadě lze hru vést neutrálně, jak se podle knih Geralt chová, to znamená, že se během hry nepřidáme ani k Veverkám, rebelujícím elfům, trpaslíkům a jiným nelidem, ani k Řádu Planoucí Růže.
Díky dospělému světu zde není nouze o brutální Geraltovy “finishing moves”, ani o ženy. Geralt zkrátka využije každé příležitosti, aby se dostal pod sukni, ale vše je velmi decentně ztvárněno. Za “dobyté” ženy dostává kartičky, nic víc, což je trošku škoda. Za slabou náplast se dá považovat ,že postupem hry si Geralt volí ze 2 “životních partnerek” Triss Ranuncul, nebo Shani.
Hra se snaží přiblížit realitě v mnoha ohledech, například v inventáři nejde nosit 40 mečů, 35 brnění, ale jen věci, které jdou “téměř” nosit u sebe i v reálu. Třeba ještě jeden záložní meč, nebo jinou zbraň, a malou zbraň poslední záchrany na noze - dýky, nebo i Mahakamské kladivo. Bohužel, Geralt umí bojovat plnohodnotně pouze s meči, takže dýky a kladiva jsou spíše na okrasu.. Inventář pro věci, quest itemy a pro alchymii je oddělen, což je pokrok proti “neenhanced edici”, kdy bylo zkrátka vše v jednom pytli.
Alchymistický systém je zde velmi slušně propracován, protože už na střední obtížnost je použití lektvarů v těžších bojích nutnost. Sbírat bylinky a míchat roztodivné zaklínačské lektvary je radost, nikoli zbytečné trápení. Lektvary navíc zvyšují toxicitu, tudíž do sebe nejde naklopit 30 lektvarů a pak být nesmrtelný. Tudíž je třeba volit, čím Geralta nadopujeme, což záleží na nepřátelích, kteří jsou docela neokoukaní, ze slovanských bájí a pověstí vycházející (Polednice, Striga...), a povedení.
Obtížnost je vyvážená, při vstupu do Bažin není Geralt nedotknutelný, stačí silnější potvora (Archespora, nebo shluk Utopenců) a je po něm. Se získanými zkušenostmi se ale výprava do Bažin stává pěknou procházkou, kterou kazí sem tam pár mrtvol na cestě. Mrtvoly se rozpadají po určité době na ostatky, které leží na místě skonu té či oné potvory slušně dlouhou dobu, což opět přidává na uvěřitelnosti.
Bojový systém je jeden z nejlepších, co jsem v RPG viděl. Zaklínač u sebe má 2 meče (stříbrný na potvory, ocelový na lidi i když Velmistra Geralt zabije stříbrným “Tento meč...je na zrůdy”) .K tomu ke každému meči 3 styly-silný, rychlý a skupinový. Tím pádem je třeba volit jak meč tak styl podle nepřítele. Geralt skládá z útoků “komba”, kdy stačí kliknout v okamžiku, kdy se ikonka meče změní na ikonku rozpáleného meče. Čím delší nepřerušené “kombo” je, tím lépe zaklínač bojuje. Animace, co boj doprovázejí jsou výborné (tvůrci měli z čeho čerpat) a boje nejsou stereotypní. Žádné tupé klikání myší, je nutné boj sledovat a útoky časovat.
Questy, úkoly hlavní linie jsou velmi propracované, díky rozhodování často i jinak končící. Vedlejším questům (také v nich platí rozhodování, i když důsledky nemají valný vliv na příběh)se také nedá nic vytknout. Jsou nápadité a neokoukané. Samostatnou linií nepovinných questů jsou zaklínačské zakázky, kdy je potřeba pobít určitý počet daných potvor a přinést z nich určitou ingredienci. Ale i zadání takových questů může být nápadité, jelikož zadavatel vždy tu danou ingredienci na něco potřebuje, takže žádné “jdi a vymlať”. Speciální typ questu je trofej-vždy se někde v aktu potlouká jedna nebo dvě potvory, za jejichž skalp jsou slušné peníze. Bohužel, místo na háku u pasu má Geralt jen jedno, to znamená, že když se podaří zabít 2
trofejní monstra najednou, musí vzít jednu trofej a pak druhou. Neexistuje, že by si strčil trofej do báglu. Bohužel, s questy se někdy váže jistá nepříjemnost-určité úkoly jdou plnit jen po splnění určitých fází jiných úkolů, což nutí sem tam otevřít návod, nebo nefungující quest odložit na později. Je tu i možnost hraní kostkového pokeru (skvěle vymyšlené), nebo boxu v hospodě (s patřičným talentem jednoduché až moc). Oběma těmito způsoby jdou získat peníze, které se dají utratit za knihy, s kterých lze vyčíst, jak rozpoznávat určité byliny, za bestiáře, které poradí jak na kterou potvoru (a ten způsob fakt funguje !), nebo za lepší brnění (tuším okolo 5 000 orénů), případně za úplatky, ukování lepšího meče (1 000), i jiné hlouposti. O stavu ekonomiky si jde udělat obrázek podle toho, že po splnění všech zaklínačských zakázek, boxu, pokeru a qeustech mi zbylo 13 000 ! orénů. Přitom jsem v hospodě popíjel, knihy si kupoval a meče vylepšoval...jen lepší zbroj jsem si na ty 2 akty nekoupil. Obecně na začátku hry šetří Geralt každý orén, potom se penízky začnou tak rychle sypat, že je není za co utrácet.
RPG systém je dostačující, jednak lze zaklínače zlepšovat v síle, inteligenci, vytrvalosti, odolnosti...ale také v umění s mečem a sesílání znamení. Talentový strom každé dovednosti je rozdělen na úrovně talentů-bronz, stříbro, zlato. Za postup na novou úroveň dostaneme určitý počet nejprve bronzových, poté bronzových a stříbrných, a nakonec i zlatých bodů. Nakonec ale ty body není ani kam strkat, protože veškeré užitečné stromy jsou již zaplněny. Škoda. Přitom prvních pár úrovní tento systém vypadal velmi slibně.
Zaklínači umí rovněž používat znamení, což ve hře znamená, že použitelná jsou znamení Aard (odhození protivníka a jeho efektivní doražení Geraltem), nebo Igni (skupinové grilování), maximálně ještě Quen (ochrana před zraněním, ale nejde bojovat) na začátku hry, když Geralt potřebuje projít nějakou nebezpečnou oblast. Na zbylá znamení je škoda energie, Yrden vytvoří magickou past, která párkrát nepřítele zraní, což teoreticky funguje, ale prakticky je to horší. Axie zase umožní zakouzlit potvoru, aby bojovala na straně zaklínače, což bez masivní investice bodů nemá význam. A na investici bodů jsou tu lepší znamení.
Jádrem každého RPG je nutnost postavu vybavovat lepším vybavením, což v případě Geralta tak úplně neplatí. Třeba brnění je pár typů, základní koženice, lepší koženice, a potom Havranovo brnění. Toť vše. Já osobně jsem hru profičel bez investic do lepších zbrojí, tudíž jsem měl základní zbroj a ke konci Havranovu zbroj.
Meče jdou rovněž zlepšovat, buď brouskem, nátěrem, magií, nebo jedem, ale toto je pouze dočasné. Ze 3 meteorických kamenů jdou nechat u kováře udělat nové ocelové meče, stříbrné se dají vykovat ze 3 run. Ovšem nově vykovaný meč z meteorické oceli, nebo meč slitý z run vypadá vzhledem stejně jako jeho obyčejný předchůdce, ale má lepší statistiky. Kromě toho lze získat pár vzhledově odlišných mečů od Paní jezera za usmíření lidí a rybolidí(bohužel vypadá stejně jako klasika), za zabití Strigy (zerrikánský meč)., elfí meče.., které převyšují svými vlastnostmi, všechny meče, co jdou vyrobit, tudíž není motivace shánět úlomky meteoritu a runy....
Geralt měl v knize vždy koně. Klepnu. Ve hře musí chodit pěšky, což by nebyla taková tragédie, kdyby pro to byly optimalizované vzdálenosti, které je potřeba urazit pěšmo. V prvním a ve čtvrtém aktu se tím pádem Geralt projde, v ostatních aktech toto trápení odpadá. K cestování se váže ještě jeden neduh-prostředí je otevřené, ale Geralt neumí skákat, rovněž prudší zítka nebo hlubší voda mu dělají problémy. Sem tam se k tomu přidají i neviditelné stěny, což částečně poddrývá jinak skvěle ztvárněnou krajinu. Její vzhled a vůbec grafika hry jsou poplatny době vzniku hry a Aurora enginu. Grafikům se podařilo mistrně vystihnout atmosféru Sapkowského světa, většina lokací se zapíše hráči do paměti. Hudba taktéž velmi zdařile podbarvuje atmosféru.
Suma sumárum jedná se o povedené RPG, které podkopávají (ne až tak strašné) nedostatky. Kdyby se na hře ještě cca půl roku pracovalo, mohl být Zaklínač skvělé, téměř bezchybné RPG. Bohužel Enhanced Edition tyto věci nezlepšuje...úplně. Klonová města se nekonají, ale zaklínač se pořád nenaučil přeskakovat ploty. Před hraním doporučuji přečíst alespoň pár knih ze Ságy o Zaklínači, jinak si hru zdaleka tolik neužijete, jelikož ve hře jsou velmi často odkazy na děj knih, bez jejichž znalostí si hru ani zdaleka tolik nevychutnáte.