Rozhodl jsem se sepsat nějaké hodnocení na hru zhruba po roce od vydání, což je podle mého správný čas hodnotit kvalitu MMORPG titulu, který prostě a jednoduše objektivně hodnotit pár dní po vydání nejde.

Hru hraji od prapočátků, ještě od bety, čili si dovolím tvrdit, že vím, jak se v ní situace vyvíjela. Za nějakého extra hráče MMORPG jsem se nikdy nepovažoval, jako asi každý Pc hráče jsem strávil pár let v Azerothu (World of Warcraft) a nějaký čas v primárně korejských grindovačkách, a SWTOR je tak v podstatě první MMORPG, které se nějak více věnuji.

Na hru se krátce po vydání sneslo neskutečné množství nadávek a stížností. Primární věci bylo "málo endgame obsahu". Nutno zdůraznit, že tyto stížnosti pocházely od té skupiny hráčů, co proletěla obsahem za pět dní, čili přeskakování většiny dialogového obsahu a dalších věcí, které jsou na hře unikátní. Ano, hra měla při startu pouze jednu Operaci (pro WoWkaře známé jako Raid) a jednu rozpracovanou, ale kdo čekal, že hra bude mít při startu množství obsahu, jaké má WoW po skoro 10 letech vývoje, z toho 8 na základě komunitních podnětů, tak ať si jde radši hodit mašli a své názory ať dál nešíří.

Hře tato neskutečně negativní reklama vůbec nepomohla, a nepomohlo tomu ani vyjádření distributora na konferenci pro své investory. Z nich si mnozí udělali názor, že hodili hru pod vlak. Dalším problémem pak byla malá populace serverů, kterých bylo vytvořeno obrovské množství, aby se splnila poptávka hráčů. Vývojáři pak podle mého zbytečně dlouho pracovali na zbytečně robustním systému přesunů postav, jehož plný potenciál se zatím nevyužil. Kdyby se to radši udělalo napevno a rovnou, stížností typu "mě přesunuli kam jsem nechtěl" by bylo určitě méně než "nemám s kým hrát".

Tak, negativistický začátek by byl odbytý, a teď k tomu, co je na hře dobrého, plus reakce na nejčastější výtky co okolo sebe slyším.
Primární prodejní artikl her od BioWare byl vždycky silný příběh, čili začneme u něj.
Hra nabídne 8 zcela rozdílných příběhů (co postava, to příběh) a dva příběhy společné všem postavám dané strany (republikové a imperiální planetární mise).
Společné příběhy nejsou až tak záživné při rychlém opakování, ovšem pokud člověk hraje "na přeskáčku" mezi Republikovou a Imperiální postavou, vždy je tam pár věcí, které už zapomněl a znovu se jim zasměje či se do nich ponoří jako do nových.
Unikátní příběhy postav jsou věcí úplně jinou. I pokud budete hrát stejnou postavu dvakrát, zůstane vám hlavní příběhová linka podobná, ovšem rozhodnutí můžete udělat zcela jiná. Ovšem v každém příběhu najdete to, co je určitou "esencí" dané postavy. Rytíř Jedi tak plní samé nebezpečné hrdinské mise na záchranu celé galaxie, konzul Jedi zase hledá řešení problémů pomocí diplomacie a zapomenutých artefaktů, pašerák hledá legendární poklady, lovec odměn jde za jediným cílem, vyhrát nejprestižnější soutěž a podobně.

Co je na všech příbězích a celé hře obecně unikátní, je její kompletní dabing. Každý rozhovor a každá mise (s výjimkou misí z terminálů), jsou plně (tj včetně vaší postavy) plně namluvené, i když je někdy mluvení složeno z klasického "mimozemského brblání" nebo "droidího pískání", které jsou opakující se zvuky pořád dokola. Ovšem ne opakující se do té míry, že by to bylo moc okaté a otravné. samotné mluvení se řídí "kolečkem", které nabídne většinou tři krátké věty, a postava pak na základě výběru řekne kompletní dlouhou větu nebo proslov, jak znají všichni hráči Mass Effect nebo Dragon Age 2. Na příběhu a rozhodnutí je krásné i to, že ne vždycky musí Light Side znamenat správnou volbu. Jste proti názoru senátora, že by se Republika měla zbavit Jediů a přidat se k Sithům? Dark Side volba.

Silnou stránkou hry je zcela jistě možnost se rozhodnout, jakým způsobem chcete vaší postavu na maximální úroveň dostat. Pokud tedy nechcete opakovat planetární příběhy, nic vám nebrání nabírat zkušenosti pouze svým příběhem, doplněným o PvP boje, vesmírné mise a podobné věci. Od patche 1.3 byla tato možnost navíc ještě rozšířena o tzv "Character Perks", které zvyšují množství zkušeností získaných z určité činnosti, nyní po spuštění Cartel Marketu je možnost navíc koupit dočasné zvýšení.

Samotné mise při hraní jsou většinou klasické, jako ve všech hrách. Čili styl "někam dojdi a tam něco udělej, v cestě ti stojí nepřátelé". Na tomto modelu se něco velice těžko mění, protože pod něj jde shrnout úplně všechno. Ovšem na rozdíl od jiných her máte díky dabingu a příběhu pocit, že víte, proč to vlastně děláte. Zajímavou věcí jsou také bonusové mise, které většinou zahrnují klasické "zabij 10 krys". Nikdo vám je přímo nezadá, a doplňují nějaký hlavní úkol. Některé tyto bonusové mise jsou navíc rozsáhlejší, tzv "Stage mise", kdy například během znovuzískávání ukradených součástek na droidy pomůžete značně oslabit nepřátelské jednotky nejdříve vybíjením slabších jedinců, pot jejich zásob a nakonec jste poslání zabít jednoho z jejich "hlavounů". Tyto Stage mise jsou vždy odměněny tučnou sumou kreditů a zkušeností, zatímco jednoduché jednokrokové mise dají zkušeností relativně málo.

Výbornou částí hry je také hudební doprovod, který sice často ani plně nevnímáte, ale podvědomě vám při hraní beze zvuku chybí. Čili splňuje základní kritérium herní hudby. Během intenzivních bojů či scén se navíc hudba patřičně zesílí a zintenzivní, a slyšíte v ní klasické motivy Star Wars hudby, kterou nejde nemilovat.

Spousta lidí kritizovala nedostatečný obsah po dosažení maximální úrovně. Co si o této skupině myslím jsem sepsal výše. Podívejme se tedy, jaká je situace aktuálně.
4 Operace, 3 z toho mají tři úrovně obtížnosti, čtvrtá zatím pouze 2. Každá operace má navíc unikátní prostředí a jinou hratelnost. Ovšem k pořádnému hraní to chce být členem guildy.
Velké množství Flashpointů pro partu 4 lidí, které jsou díky Hard Mode výzvou i pro nové hráče na levelu 50.
Denní mise, určené především pro sbírání kreditů a commendací (tokenů), odehrávající se aktuálně ve 4 lokacích
PvP, odehrávající se na aktuálně 4 mapách, přičemž brzy se máme dočkat mapy páté. Nutno zdůraznit, že každá má unikátní herní styl. Jedinou vadou na PvP bylo dle mého vytvoření "expertise" statistiky, objevující se ve výstroji na levelu 50 a výše. Ta z PvP často činí pouze boj o to, kdo má lepší výbavu, ne kdo je šikovnější. Naštěstí již nějakou dobu všichni hráči na levelu 50 dostávají zdarma základní výbavu, aby nepadali na první ránu (ale až na čtvrtou :) ). Level 50 hráči hrají ve vlastním "bracketu", čili pouze s jinými 50kami. Ostatní hráči jsou vrženi do boje proti všem levelům, ovšem jediný rozdíl je v dostupných schopnostech, statistiky se uměle navýší na úroveň nejsilnějšího hráče. I nižší hráči tak mají možnost přispět v boji, i když je podle mého zoufalý nesmysl vstupovat dříve než na úrovni 15, čili po dohrání druhé planety.

UI je po aktualizacích kvalitní, lze posouvat s každou hovadinou kamkoliv hráč chce, a existuje řada hráči vytvořených rozložení pro různé role nebo postavy, vše volně ke stažení. Group Finder funguje výborně pro to, pro co byl určen, čili hledání party na Flashpointy. Na planetární mise je ale stále lepší klasicky "otevřít hubu" a zeptat se na General Chatu, nebo whispnout pár hráčům podobné úrovně.

Výtka, že hra je moc jako WoWko, ta je taky slyšet hodně. Osobně tohle přirovnání nemá vůbec rád, protože ani WoWko není svým systémem nějaký unikát, a dostáváme se tak do tahanic, jestli všechno co má kulatý rohy je od Applu :). Spíše bych řekl, že SWTOR má systém podobné většině západoevropských RPG (i primárně single-player her) her, čili klasické schopnosti na panelech, a o úspěchu často rozhoduje hod kostkou, jako tomu bylo na počátcích RPG na papírech. Na tomto systému není nic špatného, protože spousta her, co šla jiným směrem, tvrdě dopadla na čelisti.

Je hra perfektní? Není. Je to "WoW in Space"? Určitě ne. Znamená to tedy, že je úplně blbá? Rozhodně ne. Naštěstí díky své povaze jakožto MMO titul je zde šance na neustálý vývoj a vylepšování. BioWare se totiž pokoušejí přidat to, co hráči chtějí, ovšem hráči musí pochopit, že vývojářské studio není jedna masa multifunkčních lidí, ale že každý tým má své specifické talenty. Čili proč by se měli grafici válet na zadku, zatímco scénáristé píšou nový příběh pro novou planetu, nebo když programátoři testují nové herní elementy, když by mezitím mohli dělat nové kusy brnění.