Hra nadprůměrná, co se týče samotného „hraní“ a to je podstatné. Současně však hra spoléhající na vlastní propracovaný svět, který ztrácí význam své hloubky v konfrontaci s podprůměrným příběhem, který by obstál možná tak v rodokapsu při jedné cestě vlakem, nikoli však ve hře trvající po několik hodin.

Hra s nádherně stylizovanou grafikou, která vytváří vskutku parádní zážitek. Že poté přijdete blíže k té krásně stylizované zdi, a místo cihel na vás kouká jakýsi červený hnus, je věc druhá. Člověk má však tendenci pamatovat si celkový dojem, který je originální a skvěle zpracovaný.

Hra veselých shledání s postavami, při kterých zní depresivní hudba trhající duši. Shledání, která ve mně evokují pocit, jakoby se pod povrchem věcí zřejmých ukrývala snaha vyvolat i význam jiný, jen se nějak zapomnělo jaký a proč vlastně. Mnoho negativního bylo v internetových vodách napsáno na účet nemluvného hrdiny, jehož nemluvnost mi kupodivu vůbec nevadí. Tak nějak mi zapadá do celé té atmosféry znepokojení, kterou u mě způsob, jakým je příběh prezentován, vyvolává.

Hra s prvkem magična a jakýchsi nadpřirozených schopností. Vše ale jen tak nahodile, aby to tam bylo, lidi to chtějí, tak to tam dáme. Chybí mi hlubší důvod přítomnosti nadpřirozena. Odbýt zdůvodnění postavou Cizince je pro mě slabou náhražkou.

Nejedná se o revoluci ani evoluci. Prostě je vše tak, jak má být a také tu již několikrát bylo, hráče při hraní vůbec nic nevyrušuje. Je tu jen hráč, hra, skvělej svět a přiblblej příběh.