Přestože jsem této hře dlouhou dobu odolával, zvědavost i šance do ní prakticky nijak neinvestovat mi umožnily ji rozjet a otestovat, jak se budu cítit ve světě plném zkázy po uplynulé jaderné válce, v němž se hra odvíjí.
Jak už znalci PC her a především pak série Stalker mohou odhadnout, v této hře půjde především atmosféru, která se bude skloňovat více než často. Musím uznat, že Metro 2033 stísněnou a často i mrazivou atmosférou doslova oplývá a autoři do ní dali opravdu maximum. Kromě podzemního prostředí, které se mi zamlouvalo nejvíc, hráč vystrčí nos i do prostor venkovních, kde na něj padne doslova tíseň a pocit naprosté prázdnoty. Pokud k tomu připočítám pěkný grafický kabát, pak by moje průměrné hodnocení každému přišlo přinejmenším dost nelogické. Čímpak to bude?
Přestože prostředí, v němž se hráč pohybuje, jsem pochválil, není zas tak ultrabombastické, aby zahalilo další neduhy, kterými hra vyloženě "exceluje". Je to především akční stránka, u níž bych vzhledem k primárnímu žánru hry vyžadoval mnohem kvalitnější úroveň. Pominu-li podivné chování samotných zbraní, pozastavil bych se nad urputnou snahou autorů přiblížit hru realitě. Ono je sice moc pěkné, že v takovémto období plném nejistoty hodnota munice předčí cenu zlaté cihly a nutí hráče s ní zacházet s náležitou opatrností, ale pokud vezmu v úvahu, že nejčastějšími protivníky jsou mutanti, kteří povětšinou útočí v nemalé přesile, pak je zřejmě tato hra určená těm, kteří si libují ve vysoké hodnotě adrenalinu a ty ostatní má buď od hry odradit, nebo je přinejmenším vytáčet. Netvrdím, že s sebou potřebuji nosit tři stovky nábojů a hafo dalších střelných zbraní včetně rotačáku a hru tudíž v opačném případě automaticky odsoudím, ale myslím, že není nutné to s tou realitou zas tak přehánět a pokud ano, tak dát alespoň prostor k možnosti procházení lokací stealth způsobem. Bohužel, na ten autoři sice mysleli, ale ve výsledku vás stejně natlačí do přímého boje, kde se s pár náboji v kapse můžete leda tak vyfotit než s někým adekvátním způsobem bojovat.
Ale abych nezůstal u smršti negativ, musím přece jen vyzdvihnout prostředí metra, které se stalo útočištěm pro desítky obyčejných lidí. Tady to opravdu žije a chování i běžné činnosti postav působí snadno uvěřitelně. Procházení přes tato místa jsou tedy víc než příjemná a leckdy stačilo si jen chvíli postát a sledovat, jak parta chlapíků si pochutnává na horké polévce, nebo jak si malé děcko čmárá po zdech.
Co dodat? Přestože se Metro 2033 tváří jako akční titul, jde v ní vlastně o něco jiného. Hra sází opravdu vše na atmosféru a dává maximální důraz na s ní spojený požitek. Pokud patříte mezi "Stalkerovce" a tento titul jste náhodou minuli, pak vězte, že máte mnoho šancí si hru užít. Ale pokud jste těmi, pro které atmosféra vším není a hru máte chuť navíc rozjet i s logickou touhou si zahrát a užít solidně propracovanou akci, pak doporučuji se otočit na podpatku a zdrhat jako já. Titulů, kde si tu kvalitní akci včetně suprové atmosféry užijete, je poměrně dost a Metro 2033 mezi ně rozhodně nepatří.
Jak už znalci PC her a především pak série Stalker mohou odhadnout, v této hře půjde především atmosféru, která se bude skloňovat více než často. Musím uznat, že Metro 2033 stísněnou a často i mrazivou atmosférou doslova oplývá a autoři do ní dali opravdu maximum. Kromě podzemního prostředí, které se mi zamlouvalo nejvíc, hráč vystrčí nos i do prostor venkovních, kde na něj padne doslova tíseň a pocit naprosté prázdnoty. Pokud k tomu připočítám pěkný grafický kabát, pak by moje průměrné hodnocení každému přišlo přinejmenším dost nelogické. Čímpak to bude?
Přestože prostředí, v němž se hráč pohybuje, jsem pochválil, není zas tak ultrabombastické, aby zahalilo další neduhy, kterými hra vyloženě "exceluje". Je to především akční stránka, u níž bych vzhledem k primárnímu žánru hry vyžadoval mnohem kvalitnější úroveň. Pominu-li podivné chování samotných zbraní, pozastavil bych se nad urputnou snahou autorů přiblížit hru realitě. Ono je sice moc pěkné, že v takovémto období plném nejistoty hodnota munice předčí cenu zlaté cihly a nutí hráče s ní zacházet s náležitou opatrností, ale pokud vezmu v úvahu, že nejčastějšími protivníky jsou mutanti, kteří povětšinou útočí v nemalé přesile, pak je zřejmě tato hra určená těm, kteří si libují ve vysoké hodnotě adrenalinu a ty ostatní má buď od hry odradit, nebo je přinejmenším vytáčet. Netvrdím, že s sebou potřebuji nosit tři stovky nábojů a hafo dalších střelných zbraní včetně rotačáku a hru tudíž v opačném případě automaticky odsoudím, ale myslím, že není nutné to s tou realitou zas tak přehánět a pokud ano, tak dát alespoň prostor k možnosti procházení lokací stealth způsobem. Bohužel, na ten autoři sice mysleli, ale ve výsledku vás stejně natlačí do přímého boje, kde se s pár náboji v kapse můžete leda tak vyfotit než s někým adekvátním způsobem bojovat.
Ale abych nezůstal u smršti negativ, musím přece jen vyzdvihnout prostředí metra, které se stalo útočištěm pro desítky obyčejných lidí. Tady to opravdu žije a chování i běžné činnosti postav působí snadno uvěřitelně. Procházení přes tato místa jsou tedy víc než příjemná a leckdy stačilo si jen chvíli postát a sledovat, jak parta chlapíků si pochutnává na horké polévce, nebo jak si malé děcko čmárá po zdech.
Co dodat? Přestože se Metro 2033 tváří jako akční titul, jde v ní vlastně o něco jiného. Hra sází opravdu vše na atmosféru a dává maximální důraz na s ní spojený požitek. Pokud patříte mezi "Stalkerovce" a tento titul jste náhodou minuli, pak vězte, že máte mnoho šancí si hru užít. Ale pokud jste těmi, pro které atmosféra vším není a hru máte chuť navíc rozjet i s logickou touhou si zahrát a užít solidně propracovanou akci, pak doporučuji se otočit na podpatku a zdrhat jako já. Titulů, kde si tu kvalitní akci včetně suprové atmosféry užijete, je poměrně dost a Metro 2033 mezi ně rozhodně nepatří.
Half-Life 2: Episode Two
Pro: prostředí, slušná atmosféra
Proti: akce, přílišná snaha o reálnost