Tak včera dohráno. Musím uznat, že se můj názor na hru v průběhu pokořování několikrát výrazně změnil. Když se nad tím ale vesměs zamyslím, musím říct, že to pozitivní převažuje.

Už při prvním kontaktu s nepřítelem je jasný, že nepůjde o běžnou střílečku, za což jsem byl poměrně rád – kosení nepřátel po desítkách není můj styl. Zaměřovací kříž jsem si vypnul a opravdu v této hře ho není potřeba – většinu hry vyplňují souboje na blízko, které však, uznávám, mají své kouzlo, ačkoli "fatality" (nebo jak to nazvat) na mě byly malinko moc tvrďácký, nevyužíval jsem je.

Trochu k podivení je, že hlavní hrdina sice vzdychá nahlas jak se patří, ale jeho kroky jsou neslyšitelné a to se nezmění ani v případě běhu. Proč to? Atmosféru taky malinko kazí fakt, že hlášky hry typu „seber sekeru“ se zobrazují přímo uprostřed obrazovky a ruší tak ve výhledu. Atmosféra hry celkově je však, uznávám i přes výše uvedené, velmi hutná a i zvuková stránka mě mile překvapila. Neustálý pocit boje o holý život má něco do sebe, ale pokulhávající logika příběhu uvedené trochu kazí:

Příběh sám o sobě by se dal zkousnout, ale nic extra, bohužel. A tak nějak jsem se ale neubránil pocitu přeplácanosti a nesouladů:

Třeba, že člověk, co je obviněn z vraždy dvou policistů nějak moc už neřeší, že ubil vlastníma rukama 30 bezdomovců v každym levlu. Taky onen instinkt, který hra vysvětluje jakousi snad genetickou modifikací či co, je myslím zhola zbytečná hloupost, co ubírá na už tak malé reálnosti a uvěřitelnosti příběhu.

Taky mě štvala jakási sebestřednost hlavní postavy – vždyť venku řádí skoro apokalyptický řádění – lidi mají halucinace a vraždí se navzájem. To je ale jaksi vedlejší – Proč? Aha, jasně ňáký nepřátele to chtělo… Abych pravdu řekl, raději bych pátral po příčině tohoto jevu než po ňákym úchylovi. Ten úchyl ale zase vyniká ve vyšetřování, to se musí uznat, jelikož je nejspíš nejúspěšnějším vyšetřovatelem identity masovejch vrahů v historii. Není to nakonec spíš hrdina, co bere spravedlnost do vlastních rukou? (Uff..)

A snad největší blbost: Hra neumožňuje vlastnit více zbraní naráz.

Příběh z praxe: Utíkám s nově ukořistěnou brokovnicí, která se cení zlatem – má dokonce v zásobníku 4 rány! (myslet si, že najdete například v trezoru bezpečně zamčenou brokovnici, která bude aspoň normálně plně nabitá je holé bláznovství) Hle- potřebuju rozseknout dveře sekerou řeknu si dobře. Utíkám zpět kamsi do sklepa pro sekeru. Po cestě změním brokádu za trubku, abych to něměl při pozdějším vracení se pro ni tak daleko. Vezmu sekeru, vylomím, vrátím se pro brokádu… Jak potom dokáže naštvat, když krve potu našetříte 2 rány z oné brokády a za rohem se potom válí úplně stejná se třemi náboji, náš profík z FBI ale neumí přebít munici – to opravdu nasere. Neříkám, že mi vyhovuje běžnej režim kanónů na klávesách 1-9, ale sakra aspoň 3 sloty pro pistoli, pušku a kontaktní zbraň autoři dotvořit mohli, myslím si, stejně jako možnost vybíjení/přebíjení zbraní.

Vyšetřování pomocí udělátek je sice hezkou a originální zpříjemňující složkou, ale bohužel je naprosto tupé – vždyt ani nemůžeme sami volit který nástroj využijem, stačí jen chvíli bloumat okolo a hra sama upozorní, že jsem požadované nalezl. No aspoň si člověk odpočine od vymlacování mozků bezďákům.

Celkově tedy netvrdím, že to byl herní zážitek, kterej bych si nějak rád zopakoval, ale rozhodně netradiční počin, kterej rozhodně stojí za zahrání. 80%