V devadesátých letech bylo závodních simulátorů hratelných pouze pomocí volantu poskrovnu. Kromě Grand Prix Legends, či Grand Touring to byl Sports Car GT, který simuluje pro mně neznámou americkou závodní sérii Professional Sports Car Racing.
Systém kariéry je kromě nákupu ojetých vozidel téměř stejný jako v Need for Speed: Porsche 2000, tedy za peníze vyhrané v závodech si hráč kupuje tuningové díly, které po jejich instalaci skutečně fungují. Na každou trať je potřebné odlišné nastavení auta, nejvíc měněnými parametry byly přítlak, délka převodových stupňů a huštění pneumatik. Hráči SCGT jsou kromě řidičů taky mechanici s alespoň základními znalostmi mechaniky závodních vozidel. Ve hře funguje systém nápovědy při koupi výkonnějších dílů.
Samotné závodění je skvělé, pocit z jízdy realistický, a proto velice návykový. SCGT byla hrou, kvůli které jsem si pořídil volant, který jsem od té doby nepoužil. Opravdu napínavé byly závody na trati Desert Speedway, což je název pro Las Vegas Motor Speedway, pětihodinovky v kanadském Mosport Parku, či dvanáctihodinovka v Sebringu. Mimochodem, víte, kolik vážných jezdeckých chyb uděláte počas dvanáctihodinového závodu? Já je udělal několik, ale výsledek stál za to: když jsem se nenechal vystřídat svým počítačovým jezdeckým kolegou, který se pravidelně propadl z prvního na třetí místo, do cíle jsem dojel sice první, ale druhý dojel za mnou se spožděním řádově v sekundách, většinou 6 až 12 sekund. Je zajímavé hrát hru, která se navzdory jednodušší grafice hraje jako GTR od SimBinu, či mod GTR pro F1 2002. Ostatně v SCGT byl jako v první hře od Image Space Incorporated použit herní systém GMotor 1, který byl později použit třeba ve hře rFactor. Ve svém hodnocení jsem nedal plný počet bodů kvůli zmatenému chování soupeřů v boxích.
Hru mohu doporučit všem retro virtuálním jezdcům, kteří chtějí zjistit, jak se hraje předchůdce rFactoru z roku 1999.
Systém kariéry je kromě nákupu ojetých vozidel téměř stejný jako v Need for Speed: Porsche 2000, tedy za peníze vyhrané v závodech si hráč kupuje tuningové díly, které po jejich instalaci skutečně fungují. Na každou trať je potřebné odlišné nastavení auta, nejvíc měněnými parametry byly přítlak, délka převodových stupňů a huštění pneumatik. Hráči SCGT jsou kromě řidičů taky mechanici s alespoň základními znalostmi mechaniky závodních vozidel. Ve hře funguje systém nápovědy při koupi výkonnějších dílů.
Samotné závodění je skvělé, pocit z jízdy realistický, a proto velice návykový. SCGT byla hrou, kvůli které jsem si pořídil volant, který jsem od té doby nepoužil. Opravdu napínavé byly závody na trati Desert Speedway, což je název pro Las Vegas Motor Speedway, pětihodinovky v kanadském Mosport Parku, či dvanáctihodinovka v Sebringu. Mimochodem, víte, kolik vážných jezdeckých chyb uděláte počas dvanáctihodinového závodu? Já je udělal několik, ale výsledek stál za to: když jsem se nenechal vystřídat svým počítačovým jezdeckým kolegou, který se pravidelně propadl z prvního na třetí místo, do cíle jsem dojel sice první, ale druhý dojel za mnou se spožděním řádově v sekundách, většinou 6 až 12 sekund. Je zajímavé hrát hru, která se navzdory jednodušší grafice hraje jako GTR od SimBinu, či mod GTR pro F1 2002. Ostatně v SCGT byl jako v první hře od Image Space Incorporated použit herní systém GMotor 1, který byl později použit třeba ve hře rFactor. Ve svém hodnocení jsem nedal plný počet bodů kvůli zmatenému chování soupeřů v boxích.
Hru mohu doporučit všem retro virtuálním jezdcům, kteří chtějí zjistit, jak se hraje předchůdce rFactoru z roku 1999.
Jane's Combat Simulations: Advanced Tactical Fighters - NATO Fighters
Pro: schopnost pohltit hráče na mnoho hodin denně, skvělý fyzikální model, inteligentní soupeři, možnost rozsáhlé modifikace hry stažením modů
Proti: zmatení soupeři v boxích