Ztracená koruna je hra pomalá, velmi pomalá. Po celou dobu hraní, která překračuje dobrých 30 hodin, se děj posouvá šnečím tempem kupředu a několikrát se ohlíží zpět. V dnešním trendu rychlé hratelnosti, kde kolikrát ani není jasné co se na obrazovce děje, tak The Lost Crown vzbuzuje nezvyklý dojem.

V roli Nigela hráč prochází městem Saxton a jeho přilehlým okolím. Obrazovky, tvořené převážně upravenými černobílými fotografiemi, dodává hře specifický a hlavně povedený grafický styl. Průchod některými přírodními lokacemi je doslova pastvou pro oči. Postavy sice vypadají hůř, ale pro adventury jsou dostačující.

Hledání koruny a odhalování tajemství zapadlého městečka plného podivných lidí je proloženo různými netradičními prvky (např. pozorování paranormálních aktivit s pomocí kamer). Za největší plus ovšem jednoznačně považuji pozadí příběhu. Knihy, deníky, dopisy a podobné záležitosti dodávají, jinak celkem obyčejnému ději, hloubku. Navíc jsou napsány kvalitně a především poutavě. Povedený závěr nechává místo pro spekulace a teorie, i když se rozhodně nemusí líbit všem.

S The Lost Crown mám však jeden, v mých očích, velmi závažný problém. Hlavní postavu. Nigel Danvers trpí nepřirozeným dabingem, divným pohybem a především někdy působí jako naprostý trouba, který neumí do pěti počítat. Při tom ostatní postavy, namluvením i charakterem, nejsou vůbec špatně zpracované.

A Ghost-Hunting Adventure není rozhodně dobrodružstvím pro všechny. Lze na něm nalézt plno věcí, které se dají vylepšit. Pomalé tempo a zvláštní závěr hry jsou nicméně variantou pro ty hráče, kteří mají chuť na hru, která je trochu jiná než většina ostatních.