Co budu povídat, Fallout 3 je dobrá hra. Moc mě potěšilo, že to, co jsem viděl ve Falloutu 2, jsem si nyní mohl takříkajíc osahat ve 3D.
Po grafické stránce je Fallout opravdu povedený. Není to sice nějaká extra špička, ale do kontextu příběhu mi ta grafika nějakým záhadným způsobem sedne jako prdel na hrnec. Velice oceňuji úspěšnou snahu o retro sci-fi design. Když jsem poprvé uviděl robomozek, vzpomněl jsem si na Vlka a zajíce. Krásným a také funkčním doplňkem je Pip-Boy, kterého jsem se nemohl nabažit. A třeba možnost pustit si na něm rádio mě příjemně překvapila...alespoň než jsem zjistil, že je každá stanice pouhá smyčka :)
Svět Falloutu 3 je obrovský. Doslova. Totéž jsem si myslel o předchozím dílu, jenže tady je to všechno vymodelované, takže si člověk může brouzdat, kde chce. A to se počítá. Problémem je ale fakt, že časem to šmajdání začne štvát a na náladě potom nepřidá, že všechny místa musíte nejdříve objevit pěšky, aby bylo možno použít 'rychlé cestování'. Proto mě fakt štve, že tu není jakýkoliv dopravní prostředek...i za koloběžku bych vraždil.
Nesmírně jsem se vyřádil v systému S.P.E.C.I.A.L. a přidružených percích. Zpočátku jsem usilovně přemýšlel, do čeho vrazit každý bod a u perků jsem zase uznale kýval nad úsměvnými či zajímavými nápady (viva la Tajemný Cizinec!). A pak přišla facka do ksichtu v podobě hranice nejvyššího levelu; (jen 30!) To byl zásadní zvrat v celém mém hraní. Od té doby mě totiž Fallout přestal dost znatelně bavit; nepomohl tomu ani neslaný-nemastný příběh (ale znatelně pomohly záhady ohledně Vaultů a celkově velká nadsázka.)
A když už jsem u příběhu, musím vyjádřit trochu rozpaků. Kdybych totiž sledoval pouze hlavní příběhovou linku, byl bych Fallout dohrál tak za...nevím...týden? Ano, pořád je to slušná herní doba, jenže on se mi ten příběh zdál takový nijaký. Očekával bych mnohem víc... Na druhou stranu ale musím pochválit vedlejší questy (kromě toho s Rodinou, jelikož jsem ty hajzly prostě nenašel), protože byly vesměs zajímavé a většina z nich nenudila. Taky bych měl říct něco o DLC, takže jen krátce: byl jsem v Ufu, protože na Pitt a nějaké další serepetičky jsem už neměl náladu - byl jsem v nabručené fázi, kdy už jsem to chtěl dohrát...o tom později. Ufo ale bylo zábavné asi tak prvních deset minut, takže když se to protáhlo ještě o dvě hodiny deset, bylo to dost otravné. Takže nevim! :))
A teď hlavní důvod, proč mě Fallout ke konci fakt nesmírně vytáčel: poměr mezi délkou hry a zábavou se pro mě naklání výrazně v neprospěch délky hry. Zpočátku mi dělalo problém zvednout se a odejít si aspoň na záchod. Ke konci hry jsem si už naštvaně zlehčoval obtížnost (z extrému do extrému, takže z nejtěžší na nejlehčí), protože už jsem tu nudu chtěl skončit. Ten příběh totiž nakonec nebyl zas tak dobrý a nervydrásající, aby mě sám dokázal udržet až do konce. A jako správný puntičkář jsem chtěl projít všechny místa, takže jsem si také to znechucení přivodil zčásti sám - nastaly chvíle, kdy jsem se toulal pustinou a střílel psy Gauss Puškou. Takže v tom pro mě tkví asi největší slabina téhle hry.
Suma sumárum je Fallout 3 dost dobrá hra, která okamžitě dokáže pohltit. Dle mého názoru je ale problém v ohromné svobodě pohybu a množství nedůležitých vedlejších questů, které nakonec můžou (jako v mém případě) způsobit zásadní propad prvotního nadšení.
Po grafické stránce je Fallout opravdu povedený. Není to sice nějaká extra špička, ale do kontextu příběhu mi ta grafika nějakým záhadným způsobem sedne jako prdel na hrnec. Velice oceňuji úspěšnou snahu o retro sci-fi design. Když jsem poprvé uviděl robomozek, vzpomněl jsem si na Vlka a zajíce. Krásným a také funkčním doplňkem je Pip-Boy, kterého jsem se nemohl nabažit. A třeba možnost pustit si na něm rádio mě příjemně překvapila...alespoň než jsem zjistil, že je každá stanice pouhá smyčka :)
Svět Falloutu 3 je obrovský. Doslova. Totéž jsem si myslel o předchozím dílu, jenže tady je to všechno vymodelované, takže si člověk může brouzdat, kde chce. A to se počítá. Problémem je ale fakt, že časem to šmajdání začne štvát a na náladě potom nepřidá, že všechny místa musíte nejdříve objevit pěšky, aby bylo možno použít 'rychlé cestování'. Proto mě fakt štve, že tu není jakýkoliv dopravní prostředek...i za koloběžku bych vraždil.
Nesmírně jsem se vyřádil v systému S.P.E.C.I.A.L. a přidružených percích. Zpočátku jsem usilovně přemýšlel, do čeho vrazit každý bod a u perků jsem zase uznale kýval nad úsměvnými či zajímavými nápady (viva la Tajemný Cizinec!). A pak přišla facka do ksichtu v podobě hranice nejvyššího levelu; (jen 30!) To byl zásadní zvrat v celém mém hraní. Od té doby mě totiž Fallout přestal dost znatelně bavit; nepomohl tomu ani neslaný-nemastný příběh (ale znatelně pomohly záhady ohledně Vaultů a celkově velká nadsázka.)
A když už jsem u příběhu, musím vyjádřit trochu rozpaků. Kdybych totiž sledoval pouze hlavní příběhovou linku, byl bych Fallout dohrál tak za...nevím...týden? Ano, pořád je to slušná herní doba, jenže on se mi ten příběh zdál takový nijaký. Očekával bych mnohem víc... Na druhou stranu ale musím pochválit vedlejší questy (kromě toho s Rodinou, jelikož jsem ty hajzly prostě nenašel), protože byly vesměs zajímavé a většina z nich nenudila. Taky bych měl říct něco o DLC, takže jen krátce: byl jsem v Ufu, protože na Pitt a nějaké další serepetičky jsem už neměl náladu - byl jsem v nabručené fázi, kdy už jsem to chtěl dohrát...o tom později. Ufo ale bylo zábavné asi tak prvních deset minut, takže když se to protáhlo ještě o dvě hodiny deset, bylo to dost otravné. Takže nevim! :))
A teď hlavní důvod, proč mě Fallout ke konci fakt nesmírně vytáčel: poměr mezi délkou hry a zábavou se pro mě naklání výrazně v neprospěch délky hry. Zpočátku mi dělalo problém zvednout se a odejít si aspoň na záchod. Ke konci hry jsem si už naštvaně zlehčoval obtížnost (z extrému do extrému, takže z nejtěžší na nejlehčí), protože už jsem tu nudu chtěl skončit. Ten příběh totiž nakonec nebyl zas tak dobrý a nervydrásající, aby mě sám dokázal udržet až do konce. A jako správný puntičkář jsem chtěl projít všechny místa, takže jsem si také to znechucení přivodil zčásti sám - nastaly chvíle, kdy jsem se toulal pustinou a střílel psy Gauss Puškou. Takže v tom pro mě tkví asi největší slabina téhle hry.
Suma sumárum je Fallout 3 dost dobrá hra, která okamžitě dokáže pohltit. Dle mého názoru je ale problém v ohromné svobodě pohybu a množství nedůležitých vedlejších questů, které nakonec můžou (jako v mém případě) způsobit zásadní propad prvotního nadšení.
Wolfenstein II: The New Colossus
Pro: Atmosféra, nadsázka, obrovská mapa, celkový design, Pip-Boy, systém S.P.E.C.I.A.L.
Proti: Obrovská mapa, nevýrazný příběh, omezený maximální level hráče, bez dopravního prostředku to není ono