8 let nám uběhlo a newyorský policista Max Payne se nám vrátil.
Avšak tentokrát už nějak změnil obor i lokaci. Z potemnělých New Yorských ulic se podíváme do slunné Jižní Ameriky, přesněji do Brazílie nebo Panamy. I po 8 letech je Max stále tím drsným chlapíkem, kterého jen tak něco nevyvede z míry. Z Maxe se stal osobní strážce a bodyguard jedné z bohatých rodin v Brazílii. Rutina, zdálo by se, jenže to by nebyl Max Payne, aby se z rutiny nestalo prvotřídní Hollywoodské drama. V průběhu příběhu, který obsahuje tolik zvratů, že jsem je málem ani nestačil pobírat, se ocitneme třeba ve známe čtvrti města Ria de Janeira, Favele nebo v Panamském průplavu. Co jsem od autorů nečekal je, že si zde zahrajeme i za Maxe v dobách, kdy od konce druhého dílu neuběhlo příliš mnoho času a navštívíme zde dokonce i hrob jeho ženy a dcerky. No a hlavně zde potká i svého nového přítele, se kterým v Brazílii prožije většinu dobrých i špatných chvil.
Příběh celkově se autorům velmi povedl (na předchozí 2 díly to sice nemá, ale i tak je povedený) a musím říct, že smíchání současnosti a pár flashbackových misí v minulosti v New Yorku nebo Panamě se povedlo dokonale skloubit a rozhodně se mi nestalo jako u jiných her, že bych se v příběhu prostě najednou ztratil. Za to autory chválím.
Další věcí, kterou mě vývojáři potěšili, je celkový návrat do světa Maxe Payna. Upřímně, nečekal jsem, že po 8 letech autoři udělají tuto hru byť s jen malými náznaky a odkazy na předchozí 2 díly. Jak jsem již řekl, byl jsem vedle. Například hned po spuštění hry mi do uší vplula ta stará, skvělá hudba z prvních dílů. Pocit nostalgie byl prostě parádní. Avšak co jsem uslyšel první slova Maxe, mé srdce naprosto zaplesalo. Ani po těch 8 letech nezměnili u Maxe dabéra a ten chladný hlas je zpět! Dokonalé, výborné a hlavně nečekané! Přiznejme si to, 8 let je 8 let a já po takto dlouhé době čekal, že z Maxe trojky udělají jen obyčejnou tuctovou střílečku, která nebude mít s původními díly pramálo společného. Však zmýlil jsem se, autorům patří má omluva.
Teď už ale k těm „normálnějším“ stránkám. Graficky je hra velmi krásná a i přes to, že běží na RAGE enginu, neměl jsem s ní takové velké problémy jako s GTA IV. Modely postav jsou výborné, stejně tak zbraní a okolí. Grafické stránce tedy nemám co vytknout. Vlastně ani zvukové stránce nemám co vytknout. A vůbec, vlastně celé hře toho nemám co vytknout. U jiných her bych zde napsal odstavec, možná dva o kladech a záporech oné hry, ale u Maxe prostě ne. Klady jsem shrnul v předchozích odstavcích, zmínil bych k nim ještě třeba povedený systém krytí (který je dnes však v každé druhé hře), zábavnost (většiny) misí a herní dobu, která pro mě čítala hezkých 14 hodin. V některých okamžicích jsem si říkal, jak to může být tak dlouhé a zda to má vůbec konec, když to zrovna vypadalo, že by měl příběh skončit. A ono né a né. Ale vždy jsem za to byl rád a musím říct, že konec přišel akorát v tu pravou chvíli, kdy už mě hra prostě přestávala bavit.
I když jsem řekl, tak přeci jen zde nějaký zápor (ač malý) zmínit musím. V některých misích jsem měl chuť roztřískat klávesnici i myš, neboť jsem asi 3 scény musel opakovat tak 50x. Jojo, někdy to prostě bylo dost těžké. A když bych měl ještě něco zmínit, tak teda ať to trošku ještě zaplním, musím říct, že prostě ta klasická atmosféra z prvních dvou dílů se vytratila (co se však dalo čekat) a celkově se to už blížilo prostě střílečkám dnešní doby. Avšak toto za velký mínus nepovažuji.
Všeho všudy hře dám 85% a hodnocení prvních dvou dílů to nedosáhne jen proto, že už to prostě není ten „pravý“ Max Payne.
Délka:
13 kapitol, herní doba asi 12 hodin na normální obtížnost
Avšak tentokrát už nějak změnil obor i lokaci. Z potemnělých New Yorských ulic se podíváme do slunné Jižní Ameriky, přesněji do Brazílie nebo Panamy. I po 8 letech je Max stále tím drsným chlapíkem, kterého jen tak něco nevyvede z míry. Z Maxe se stal osobní strážce a bodyguard jedné z bohatých rodin v Brazílii. Rutina, zdálo by se, jenže to by nebyl Max Payne, aby se z rutiny nestalo prvotřídní Hollywoodské drama. V průběhu příběhu, který obsahuje tolik zvratů, že jsem je málem ani nestačil pobírat, se ocitneme třeba ve známe čtvrti města Ria de Janeira, Favele nebo v Panamském průplavu. Co jsem od autorů nečekal je, že si zde zahrajeme i za Maxe v dobách, kdy od konce druhého dílu neuběhlo příliš mnoho času a navštívíme zde dokonce i hrob jeho ženy a dcerky. No a hlavně zde potká i svého nového přítele, se kterým v Brazílii prožije většinu dobrých i špatných chvil.
Příběh celkově se autorům velmi povedl (na předchozí 2 díly to sice nemá, ale i tak je povedený) a musím říct, že smíchání současnosti a pár flashbackových misí v minulosti v New Yorku nebo Panamě se povedlo dokonale skloubit a rozhodně se mi nestalo jako u jiných her, že bych se v příběhu prostě najednou ztratil. Za to autory chválím.
Další věcí, kterou mě vývojáři potěšili, je celkový návrat do světa Maxe Payna. Upřímně, nečekal jsem, že po 8 letech autoři udělají tuto hru byť s jen malými náznaky a odkazy na předchozí 2 díly. Jak jsem již řekl, byl jsem vedle. Například hned po spuštění hry mi do uší vplula ta stará, skvělá hudba z prvních dílů. Pocit nostalgie byl prostě parádní. Avšak co jsem uslyšel první slova Maxe, mé srdce naprosto zaplesalo. Ani po těch 8 letech nezměnili u Maxe dabéra a ten chladný hlas je zpět! Dokonalé, výborné a hlavně nečekané! Přiznejme si to, 8 let je 8 let a já po takto dlouhé době čekal, že z Maxe trojky udělají jen obyčejnou tuctovou střílečku, která nebude mít s původními díly pramálo společného. Však zmýlil jsem se, autorům patří má omluva.
Teď už ale k těm „normálnějším“ stránkám. Graficky je hra velmi krásná a i přes to, že běží na RAGE enginu, neměl jsem s ní takové velké problémy jako s GTA IV. Modely postav jsou výborné, stejně tak zbraní a okolí. Grafické stránce tedy nemám co vytknout. Vlastně ani zvukové stránce nemám co vytknout. A vůbec, vlastně celé hře toho nemám co vytknout. U jiných her bych zde napsal odstavec, možná dva o kladech a záporech oné hry, ale u Maxe prostě ne. Klady jsem shrnul v předchozích odstavcích, zmínil bych k nim ještě třeba povedený systém krytí (který je dnes však v každé druhé hře), zábavnost (většiny) misí a herní dobu, která pro mě čítala hezkých 14 hodin. V některých okamžicích jsem si říkal, jak to může být tak dlouhé a zda to má vůbec konec, když to zrovna vypadalo, že by měl příběh skončit. A ono né a né. Ale vždy jsem za to byl rád a musím říct, že konec přišel akorát v tu pravou chvíli, kdy už mě hra prostě přestávala bavit.
I když jsem řekl, tak přeci jen zde nějaký zápor (ač malý) zmínit musím. V některých misích jsem měl chuť roztřískat klávesnici i myš, neboť jsem asi 3 scény musel opakovat tak 50x. Jojo, někdy to prostě bylo dost těžké. A když bych měl ještě něco zmínit, tak teda ať to trošku ještě zaplním, musím říct, že prostě ta klasická atmosféra z prvních dvou dílů se vytratila (co se však dalo čekat) a celkově se to už blížilo prostě střílečkám dnešní doby. Avšak toto za velký mínus nepovažuji.
Všeho všudy hře dám 85% a hodnocení prvních dvou dílů to nedosáhne jen proto, že už to prostě není ten „pravý“ Max Payne.
Délka:
13 kapitol, herní doba asi 12 hodin na normální obtížnost
Pro: + příběh + Max Payne svět + prvky z původních Maxů + grafická stránka + herní doba
Proti: - obtížnost některých misí - ta pravá Maxovská atmosféra - víc nemám co vytknout