Vyhrál jsem třetí díl, ale co bych to byl za hráče, abych si neprojel celou sérii. Začal jsem tedy prvním dílem hry věnované tomuto policistovi s pohnutým osudem.
Hned ze začátku mě dost zarazilo Maxovo vzezření. Tohle má být zhrzený policista, co měl ženu a dítě? Tohle má být majitel onoho hlubokého hlasu? Vypadá spíš jako floutek, co po večerech objíždí v americkém kabrioletu diskotéky.
No co, stejně ho člověk vidí většinou zezadu. TPS mám obecně méně rád než FPS, a to platí i pro tuto hru. Není nad to, když zaměřovač míří na něčí hlavu, vy vystřílíte zásobník, abyste zjistili, že všechny kulky skončily kdesi ve stolu, za nímž se kryjete. A co si budeme povídat, i animace hlavního hrdiny už vypadají víceméně směšně. Zkrátka TPS.
Hra má na můj vkus poměrně pomalý rozjezd, takový nemastný neslaný, ale čím více hrou postupujete, tím je zábavnější. Obtížnost mi přišla vysoká, F5 jsem mačkal víceméně v každé místnosti. Zatímco soupeři vydrží děsnou sodu, vám stačí pár zásahů. Ale máme tu přeci ten slavný bullet time. No, osobně to vidím tak, že to z čeho byli v roce 2001 všichni hotoví, už dnes moc nenadchne. A co víc, není nad to, když efektně skočíte zpoza rohu a začnete za letu kosit zloduchy jednoho po druhém. Ale běda, jakmile je nestihnete postřílet všechny, než dopadnete. Max se rozplácne a mezi svištícími kulkami ho nenapadne nic lepšího, než se začít zvedat. A tak namísto toho, aby z polohy ležmo pokosil zbytek bandy, schytá úplně zbytečnou ránu či rovnou zemře, protože při vstávání chudák střílet neumí. Také jsem si těžko zvykal na to, že i při normálním běhu času kulky létají pomalu, což poznáte hlavně při střelbě na delší vzdálenost. Další věcí, co mě vytáčela, byly samozavírací dveře. Bože můj, to je ale krávovina. Nejde otevřít dveře a opatrně postřílet zloduchy. Nejde, protože během dvou sekund se dveře zase sami zavřou. Zkrátka musíte do místnosti vlítnout. A to platí i pro všechny možné skříňky, které jsem s oblibou prohledával.
Grafická stránka tak nějak odpovídá době. Nenadchne, neurazí. Zprovoznění širokoúhlého rozlišení se správným FOV je proces natolik exotický, že jsem nakonec radši hrál za Maxe tlouštíka. Zato potěšilo prostorové ozvučení. Hudba je velmi povedená. Zbylé zvukové efekty už jsou slabší, nicméně vzhledem ke stáří hry se to dá pochopit.
A nakonec příběh. Ten je prostý, ale na druhou stranu je to to, co přesně sedí do něčeho takového, jako je počítačová hra. A čím více úrovní jsem měl za sebou, tím více jsem se do děje ponořoval a doufal v rozuzlení celého temného pozadí. Atmosféra není špatná, i když jsem viděl ve hrách lepší. Hlavně New York působí tak nějak podivně, prázdně. Jako by člověk pobíhal jen ve studiu mezi kulisami.
Bezprostředně po dokončení hry jsem měl strašně nutkavou potřebu jít a obejmout všechny své blízké a nebýt půl třetí v noci, tak to snad i udělám. Nechť události, které si osud přichystal pro nebohého Maxe Payna, zůstanou jen ve hrách.
Jako celek hodnotím hru kladně. Není to žádná špička a nebudu dávat devadesátkové hodnocení. Nakonec to nebyly přestřelky, co by mě na hře nějak extra zaujalo, ale byl to spíš právě příběh a Maxův osud. Ale rozhodně jsem navnaděn na další díly. Tak uvidíme.
Druhý den po dohrání jsem také shlédl stejnojmenný film, se kterým jsem byl velmi spokojen. Doporučuji.
Galerie obrázků: http://steamcommunity.com/id/SasakrCZ/sc ... er=myfiles&view=grid
Hned ze začátku mě dost zarazilo Maxovo vzezření. Tohle má být zhrzený policista, co měl ženu a dítě? Tohle má být majitel onoho hlubokého hlasu? Vypadá spíš jako floutek, co po večerech objíždí v americkém kabrioletu diskotéky.
No co, stejně ho člověk vidí většinou zezadu. TPS mám obecně méně rád než FPS, a to platí i pro tuto hru. Není nad to, když zaměřovač míří na něčí hlavu, vy vystřílíte zásobník, abyste zjistili, že všechny kulky skončily kdesi ve stolu, za nímž se kryjete. A co si budeme povídat, i animace hlavního hrdiny už vypadají víceméně směšně. Zkrátka TPS.
Hra má na můj vkus poměrně pomalý rozjezd, takový nemastný neslaný, ale čím více hrou postupujete, tím je zábavnější. Obtížnost mi přišla vysoká, F5 jsem mačkal víceméně v každé místnosti. Zatímco soupeři vydrží děsnou sodu, vám stačí pár zásahů. Ale máme tu přeci ten slavný bullet time. No, osobně to vidím tak, že to z čeho byli v roce 2001 všichni hotoví, už dnes moc nenadchne. A co víc, není nad to, když efektně skočíte zpoza rohu a začnete za letu kosit zloduchy jednoho po druhém. Ale běda, jakmile je nestihnete postřílet všechny, než dopadnete. Max se rozplácne a mezi svištícími kulkami ho nenapadne nic lepšího, než se začít zvedat. A tak namísto toho, aby z polohy ležmo pokosil zbytek bandy, schytá úplně zbytečnou ránu či rovnou zemře, protože při vstávání chudák střílet neumí. Také jsem si těžko zvykal na to, že i při normálním běhu času kulky létají pomalu, což poznáte hlavně při střelbě na delší vzdálenost. Další věcí, co mě vytáčela, byly samozavírací dveře. Bože můj, to je ale krávovina. Nejde otevřít dveře a opatrně postřílet zloduchy. Nejde, protože během dvou sekund se dveře zase sami zavřou. Zkrátka musíte do místnosti vlítnout. A to platí i pro všechny možné skříňky, které jsem s oblibou prohledával.
Grafická stránka tak nějak odpovídá době. Nenadchne, neurazí. Zprovoznění širokoúhlého rozlišení se správným FOV je proces natolik exotický, že jsem nakonec radši hrál za Maxe tlouštíka. Zato potěšilo prostorové ozvučení. Hudba je velmi povedená. Zbylé zvukové efekty už jsou slabší, nicméně vzhledem ke stáří hry se to dá pochopit.
A nakonec příběh. Ten je prostý, ale na druhou stranu je to to, co přesně sedí do něčeho takového, jako je počítačová hra. A čím více úrovní jsem měl za sebou, tím více jsem se do děje ponořoval a doufal v rozuzlení celého temného pozadí. Atmosféra není špatná, i když jsem viděl ve hrách lepší. Hlavně New York působí tak nějak podivně, prázdně. Jako by člověk pobíhal jen ve studiu mezi kulisami.
Bezprostředně po dokončení hry jsem měl strašně nutkavou potřebu jít a obejmout všechny své blízké a nebýt půl třetí v noci, tak to snad i udělám. Nechť události, které si osud přichystal pro nebohého Maxe Payna, zůstanou jen ve hrách.
Jako celek hodnotím hru kladně. Není to žádná špička a nebudu dávat devadesátkové hodnocení. Nakonec to nebyly přestřelky, co by mě na hře nějak extra zaujalo, ale byl to spíš právě příběh a Maxův osud. Ale rozhodně jsem navnaděn na další díly. Tak uvidíme.
Druhý den po dohrání jsem také shlédl stejnojmenný film, se kterým jsem byl velmi spokojen. Doporučuji.
Galerie obrázků: http://steamcommunity.com/id/SasakrCZ/sc ... er=myfiles&view=grid
Pro: Příběh, hudba, solidní atmosféra, prohledávání skříněk :-D
Proti: Samozavírací dveře, neplatí "kam křížek, tam kulka", blbě se zprovozňující širokoúhlé zobrazení,