Sérii PES hraju od čtvrtého dílu, takže moje zkušenosti s touto značkou jsou bohaté. PES 2013 ode mě dostal 80% hlavně díky mému nadšení pro fotbal, které do jisté míry tlumí kritičnost mého pohledu na hru.

Nenechte se mýlit, rozhodně nejde o nepovedenou hru, ale podobně jako NHL začalo být od jisté doby toutéž hrou s jiným letopočtem v názvu a případně odebranými/znovu přidanými možnostmi, evoluce ve hře s názvem, který k tomu přímo zavazuje, vidím ve hře dost málo.

Mezi nepochopitelné záležitosti řadím zejména věci jako síla střel průměrných hráčů, která je stupidně nízká, a tudíž je téměř nemožné dát s některými hráči gól z určité vzdálenosti; ještě více zarážející však je, že se takovíto hráči najdou i mezi kanonýry světového kalibru, takže pokud nehrajete moď Football Life, kde můžete vylepšit sílu střel tréninkem či obout slabonohým kopálistům nějaké vhodné kopačky, můžete tyto hráče považovat za střelecky nepoužitelné (pomineme-li střely z voleje).

Další chybou, na jejíž opravu stále čekám, jsou mrtvé ofsajdy; není totiž výjimkou, že vám rozhodčí neuzná gól kvůli hráči, který stál na druhé straně hřiště (a tudíž těžko mohl jevit zájem o hru) v ofsajdovém postavení.

Podobně úsměvné jsou momenty, kdy třeba zfaulujete prasáckým skluzem soupeře ve vlastní šestnáctce, a nejen, že nejste potrestáni penaltou a červenou kartou, ale hra pokračuje dál, jako byste předvedli čistý zákrok. Jo, i rozhodčí jsou lidi, ale ne nevidomí idioti.

Graficky hra pokulhává za konkureční Fifou, ale osobně mi grafika PES nidky nevadila; větší rozdíl je však patrný ve zpracování pohybů a kolizí hráčů, které ve Fife působí realističtěji než v Pro Evolutionu, kde máte občas dojem, že některá z končetin hráče či míč projely skrz tělo hráče jiného apod.

V módu Football Life mě zaujala možnost výběru kopaček, byť mají dle mého názoru možná až příliš značný dopad na dovednosti hráče, líbí se mi také výběr zaměření tréninku, sledování vývoje hráčů a předpovědi skautů. Nepotěší naopak nemožnost koupit některé hráče, což je také ovliněno tím, že nemůžete při přestupových nabídkách určovat, kolik jste ochotni za přestup zaplatit. S odehranými sezónami tak zjišťujete, že nahromaděné stamiliony vlastně nemáte jak využít - hospodařit můžete totiž jen velmi omezeně. Hra sice nabízí jakýsi výber mezi trenéry, doktory, skauty či kondičními trenéry, ale nejste-li zrovna ve finační tísni, nemá cenu kupovat jiné než ty s nejlepšími statistikami, takže v praxi volíte vlastně jen mezi třemi skauty v závislosti na tom, od jakých týmů chcete nakupovat hráče.

Nelze ani jakkoli vylepšovat vlastní stadion, regulovat ceny vstupenek a kromě výše zmíněného vlastně vůbec utratit peníze za cokoli kromě nákupu hráčů. Za odehrané zápasy získáváte mimo peněz od sponzorů (s nimiž nemůžete podepisovat smlouvy, to je provedeno před sezónou automaticky) ještě jeden druh odměny, a sice GPs. Za tyto body můžete nakoupit pro své hráče buď pomůcky, které zrychlí jejich vývoj (ačkoli osobní trenér je při absurdně vysoké ceně 5000GP v podstatě jen vtipem) či vylepší jejich dílčí nebo dokonce celkové dovednosti. Když pominu příliš vysoké ceny některých položek, považuji to za dobrý prvek ve hře.

Na první pohled sympatické je i množství kliček, jež můžete ve hře provést, ale fakt, že někteří hráči nejsou schopni některé kličky spolehlivě provést, a spousta dalších je proti bránícím protihráčům neefektivní, ve výsledku znamená, že budete pravděpodobně používat jen těch několik nejlepších.

Celkem vzato jde tedy o dobrou hru, které by ovšem vůbec neškodil nějaký silnější závan změny; v opačném případě je série na nejlepší cestě za osudem podobným posledním dílům PC verzí NHL.