Nejsem moc datadiskovej. Za život jsem jich odehrál jen pár a ještě méně DLC, ale jedno vím jistě. Datadisk by měl trvat déle, než necelé čtyři hodiny hraní na střední obtížnost. Když si uvědomíme jejich tehdejší cenu (která bývala jen o pár stovek nižší než plné hry), je délka Spearheadu opravdu velkým mínusem k jinak bombovému přídavku.

Ale dnes je jiná doba, datadisk jsem pořídil v ultra výhodném paklu a Spearhead jsem si prostě užil.

Variabilita prostředí je asi největším plusem. Nejdříve opět operace Overlord, ale tentokrát ze strany paragánů, poté zasněžené belgické lesy a souboje připomínající zákopovou první světovou, a nakonec Berlín a krátká tanková epizoda.

Hratelnost je špičková, všechno funguje jak má, level design má hlavu a patu, každá z operací nabídne několik silných momentů a obtížnost nikdy nepřekročí únosnou mez.

Co mě překvapilo, byl pokles FPS při maximálních grafických detailech, což je při dnešních výkonech více než úsměvné. Přitom graficky se hra nikam neposunula (dokonce bych řekl, že některé lokace jsou vyloženě ohyzdné, např. zadní dvorky francouzských domků). Přibyly nějaké ty zbraně (a u každé můžete použít pažbu pro útok zblízka… no, u bazuky asi ne) a všechny jsou stejně povedené jako ty předchozí.

Vyzdvihnout hlavně musím bomby s doutnákem, které za deště zhasnou a je nutné do nich střelit – což je přesně ten prvek, který mi dnes ve hrách chybí – nikdo vám totiž neřekne, že do nich musíte střelit, na to si každý musí přijít sám. A i když vám to dojde během chvilky, tak je to moc příjemný, přijít si na něco ve hře sám, bez pomoci autorů.

Po MoH: AA rozhodně plnohodnotný datadisk – krátký, ale nacpaný hutnými a skvěle hratelnými momenty. Letos jsem se k němu dostal poprvé v životě a naprosto jsem si to užil.