Je to adventura, kde nepotřebujete myslet. Je to interaktivní film bez interaktivity. Je to stealth hra, kde se můžete schovat jen na předem určených místech a je to bojovka, kde vám stačí jedno tlačítko. Co to je?
Je to Dreamfall :The Longest Journey.
Už jednička je podle mě mírně přeceňovaná hra, (ačkoliv je i tak nadprůměrná) ale dvojka je naprosté šlápnutí vedle.

Uznávám, že je Dreamfall velice rozmanitá, co se herních aspektů týče, ale všechny ty aspekty jsou tak dokonale nedodělané, že mě bez rozdílu rozčilovali. Vývojáři se snažili oslovit široké publikum tím, že do hry nacpali všechno, co jim přišlo "cool", ale vše je bráno jen povrchově a ničím se zvlášť nezabírali. To j alespoň můj pocit. Zkusím ty prvky podrobněji probrat.

Adventura: V této hře je prakticky zazděná. Málo předmětů, žádné logické hádanky a všichni vám hned řeknou co dělat a jak to dělat. Jednička v tomto excelovala. Nebyly tam zákysy, ale na všechno jste zároveň nepřišli hned. Vše bylo prostě LOGICKÉ a nemuseli jste mít k tomu nápovědu. Tady většina interakcí spočívá v "poslíčkování"
Bojovka: Po druhém souboji jsem zjistil, že stačí mačkat jedno tlačítko, abych vyhrál. Soubojů tady není naštěstí moc.
Interaktivní film: To podle mě znamená, že můžu rozhodovat o osudu hrdinů sám. Vím, že něco takového je prakticky nemožné, ale tady vaše rozhodnutí nezmění zhola nic. Ani postoj, či chování jiných postav. Ať řeknete, co řeknete, budou se k vám všichni chovat stejně, i když jste jim před chvílí vyhrožovali, nebo je prosili. Dalo by se to nazvat interaktivním filmem jen v případě, že vynecháme ono přídavné jméno "interaktivní".
Stealth: Miluji a vyhledávám stealth akce a snad proto mi tato část hry přišla jako ta nejotravnější a nejhorší. Celý stealth prvek spočívá jenom v tom, že se musíte skrčit a dělat to, co byste dělali normálně. Takhle kvalitní stealth nepracuje.
Zdálo se mi taky, že od třetí třetiny hry tu stealth složku cpali skoro všude. Sloní podíl na tom má také příšerné ovládání, díky kterému se stealth stal peklem. (Alespoň u mě). To je vše o herních aspektech.

Postavy jsou další kámen úrazu. Všechny jsou bez rozdílu ploché a nevýrazné a to dokonce i ty, které jsem měl v minulém dílu rád. (Vrána, Westhouse i April) Nikdo se vám nedostane pod kůži a budou vám úplně ukradení. Když "zemřela" April, bylo mi to jedno a jen jsem se těšil na konec. Minulí díl také disponoval zlehčujícím humorem, jehož zdrojem byl nejčastěji pták Vrána, nebo samotná April. Zde mi ani samotný Vrána nepřišel vtipný.

Možná to bylo špatnými herními mechanizmy, špatně vykreslenými postavami, nebo tam zapůsobilo obojí dohromady, že jsem si to plně nevychutnal, ale všemi vychvalovaný příběh mi přišel jako sled klišé. I když je to jen první část většího příběhu, myslím, že už teď dokáži předvídat, co se bude odehrávat dál. Tedy, pokud se vývojáři nepoučí ze svých chyb a příběh nevylepší, v což doufám. Dle mého skromného úsudku April nezemřela, ale vrátí se a bude těžit z toho, že si všichni budou myslet, že je mrtvá. Zoe se zázrakem probudí a zastaví svého "přítele". Kian napomůže tomu, že se v Mercurii vrátí svoboda od Azadů atd.

Závěr: Tahle hra mě nebavila. Je to ta nejhorší nejlepší hra, jakou jsem hrál. Dohrál jsem ji snad jen proto, abych po cimrmanovsku zjistil, zda druhá půlka bude stejně slabá, jako první.