Ctvrty dil Atlantis se vraci ke korenum, pro mne osobne mozna vic, nez je zdravo. Na jedne strane se vraci i Pierre Esteve jako skladatel, bohuzel mi tentokrat jednotlive melodie prisly hodne nevyrazne. Stejne tak byl opusten koncept nekolika navzajem nesoumernych svetu, ve kterych je potreba neco vykonat, aby se otevrela cesta do sveta dalsiho a vracime se k linearnimu stylu jednicky. To by taky nebylo spatne, kdyby se nevratila i nutnost do zblbnuti opakovat urcity postup, dokud se nepovede spravne (bludiste v lese - 2x, plizeni mezi strazemi, utnuty pri nespravnem kroku kratkym vystekem, ktery je otravny uz napodruhe, natoz jej poslouchat porad dokola).

Paradoxne se mi nejvic libil uvod, ale s postupujici dobou me hrani bavilo cim dal tim min. Zajimave je i pouziti hlavni postavy zaroven i jako vypravece - komentatora deje. Opet navrat k jednicce (dvojka ani trojka, pokud si vzpominam, vypravece nemely, v jednicce byla navic vypravecka, ne protagonista Seth). Zapomenout bych nemel ani na vice ci mene otravne minihry, casto napodobujici klasicke hry - Pong mixnuty s Arkanoidem, Frogger, Snake, opet otresne Towers of (H)Annoy nebo divosi strilejici ostepy. Nejvic se mi libila prvni, kde se jezdilo po mape a vyhybalo se cervenym mistum.

Taky mam trochu problem usporadat si jednotlive udalosti, ktere vedly ke zkaze Atlantisu: zatimco v jednice za vse mohl uzurpator Creon, zde se objevuje motiv sopky a zrada ve vladnouci rodine.

PS, i zde se objevuje onen motiv letajici lodi...:-)