Diablo je v podstatě primitivní řezačka, naprosto jednoduchá na pochopení, z RPG je zde přítomen inventář, vylepšování postavy, itemky, staty, a pár questů. Ale to co dělá Diablo Diablem je jeho velká návykovost (potřebuji lepší předměty) a hlavně temná atmosféra( na které hudba má lví podíl, kytarové brnkání v Tristramu, stejně jako hudba v dungeonech), a nakonec zvuky a animace umírajících nepřátel, které doopravdy dávají pocit, že jsem tu potvoru umlátil/ukouzlil/rozstřílel. Náhodné generování dungeonů, questů, a hlavně hledání lepšího vybavení a knih s kouzly nutí člověka ke znovuhratelnosti.
Stejně jako nutnost používat u hry i trochu mozek, což znamená, že se s válečníkem nejde postavit do chumlu monster a vyvraždit je, ale je nutné používat dveře, aby potvůrky chodily po jedné. To stejné za rougue si jaksi není dobrý nápad pustit potvory k télu (to stejné za mága). S dobrým vybavením ale není nemožné zabít ty rytíře v peklei rogunkou z blízka. Ale dost řečí, i tak je ta hra dobrá. Jen ten konec je WTF :)