Tahle hra patří k mým oblíbeným. O Fahrenheit jsem věděl jako jeden z mála už v době, kdy byl jen ve fázi projektu. Už tehdy jsem věděl, že půjde o výjímečnou hru, jakou doopravdy ve výsledku je. Nicméně jak už to tak v životě bývá, “sejde z očí, sejde z mysli”, na hru jsem časem zapomněl a narazil jsem na ní až o několik let později.

Je pravda, že grafika a efekty byly již v době vzniku zastaralé (automobily jsou navrhnuté snad ještě hůře než v prvním dílu Maxe Paynea), ale hra, na druhou stranu, vyniká svým osobitým přístupem k hratelnosti. Využívá mačkání příslušných tlačítek pro obě ruce, jindy zase pohybů myší (stejně jako je to u mladších dílů Harryho Pottera) a i přes to, že vypadá, jako by patřila na konzole, je jasně dáno, že bez klávesnice a “myšule” by to prostě nešlo.

K příběhu bych měl sice pár výtek (tím myslím tu část s umělou inteligencí), ale to je můj osobní názor. Podání jakým je hráči podán je nezapomenutelný (to je to správné slovo). Nejen to, že hra navazuje na interaktivní filmy, ona je rozvíjí a hráče aktivně zapojuje.

Navíc hrajete nejen za podezřelého z vraždy, ale i za strážce zákona, přesněji řečeno za dva detektivy, mezi kterými jde přepínat a s každým řešit jiné situace.

Jestli se mám zmínit o akci, pak u této hry nejde jen o nějaké střety s protivníky, ale spíše o to, v časovém limitu vykonat nějakou aktivitu, pro kterou je potřeba použít i trochu toho rozumu (např. skrýt kompromitující důkazy).

Hra je dělaná tak, aby vás vtáhla do děje a aby jste dvakrát přesvědčovali měchýř, že nepotřebujete, než se, přeci jen, na ten záchod vydáte. Tuhle akční adventuru by měl zkusit každý, protože, alespoň pro mě, se jedná o mezník, který ukazuje, že hry jde dělat i jinak a ne jen tak, jak je dělají ostatní.

PS: Jen je škoda, že Heavy Rain, který je jakýmsi pokračovatelem, se místo na pc dostal jen na konzole.