První obrovská radost u mě přišla s oznámením hry dne 28.června 2008. Po necelých 4 letech od oznámení hra vychází a mám v paměti dodnes den (noc), kdy byla hra launchovaná. Vše u mě začalo ve velkém stylu, nakoupení si různých dobrot, příprava stolu, předinstalace hry, jednodenní dovolená v práci a spuštění hry mohlo začít.
Nebudu nijak kritizovat již milionkrát omývanou aféru s problémy na začátku. Holt se nedalo připojit, tak jsem si dal do nosu nějaké ty dobroty, popíjel a vyčkával, svět se nezbořil. Po několikahodinovém zpoždění se úspěšně dostávám do hry a divoké klikání mohlo začít.
Hratelnost:
Diablo 3 nezklamalo a jedná se opět o velmi chytlavé a návykové zabíjení milionů nepřátel. Hra má perfektní spád, zabíjení je efektní, honba za lepším gearem rovněž. O přítomnost aukce se zmiňovat nebudu, mnoho lidí to bere jako negativum, ale pokud si chci hru naplno užít, aukci jednoduše umím ignorovat a až po začátek obtížnosti Inferno se mě to dařilo.
Příběh:
Hra klade větší důraz na příběhovost. Ten by se mnohým mohl zdát příliš klišovitý, mě osobně bavil a nejsem v tomto aspektu až takový pedant. Pro mě je hlavní ta hratelnost. Ve hře se objevuje mnoho rozhovorů, sbírat budete i deníky postav.
Svět Diabla 3:
Hra obsahuje 4 akty. Začínáte poblíž Nového Tristramu v temném lese, navštívíte i pouště, horské zasněžené prostředí a na závěr i nebesa. V každém aktu se objevují i dungeony. Stereotyp jsem rozhodně v průběhu hraní nezažíval. Klasická otázka, jaký akt se mi líbil nejvíce? Odpovím, že asi ten první. Tím ovšem nechci nijak ponižovat ty ostatní. Každý akt má co do sebe.
Hratelné postavy:
Na výběr je mezi 5 postavami, každá dále nabízí možnost volby mezi mužským a ženským rodem. Robustní Barbarian, který vše řeší silou nejlépe v boji na blízko. Tuto postavu jsem si zvolil jako první a neporušil jsem tak tradici předchozích dílů.
Další je Monk, kterého bych nazval karatistou, Demon Hunter disponující lukem či kuší (popřípadě dvojicí jednoručních rychlých kuší), Wizard, mocný čaroděj využívající síly ledu, ohně, blesku a dalších specialit v podobě matení nepřítele a zpomalování času a v poslední řadě Witch Doctor, šaman specializující se na jed a summoning pomocníků ze záhrobí.
Každá postava má své kouzlo boje, mě nejvíce uchvátil Barbarian, se kterým jsem jako první dosáhl 5.listopadu 2012 paragonu 100.
Schopnosti:
Skilly jsou zpracovány velmi precizně, jsou účinné a graficky povedené. O způsobu získávání nových skillů a run se zmiňovat nebudu, toho je tu napsáno dost. Jen zmíním, že tuto celkem radikální změnu vítám a neberu ji jako negativum. Hra i tak nabízí velkou škálu možností a já se náramně bavil.
Nepřátelé:
Třetí díl nabízí opravdu mnoho nepřátel i jejich druhů. Rozdělují se na normální (bílé), šampiony (modré), které je obtížnější je zabít, mají vylepšené dovednosti (affixy), jako je například omráčení, ztráta kontroly nad vaší postavou, přitáhnutí a mnoho defenzivních a agresivních schopností.
Další jsou vzácní (žlutí), které je často dosti obtížné je zabít a poblíž sebe mají skupinku minionů, kteří sdílí schopnosti svého vzácného nadřízeného.
Poslední druh jsou unikátní a bossové (fialoví), kteří mají unikátní dovednosti, jsou spjatí často s příběhem a nachází se na konkrétním místě.
Budu se opakovat, ale zabíjení nepřátel je opravdová zábava, hlavně když narazíte na skupinku většího počtu, nebo když mají zajímavě namíchané affixy. Osobně bych trochu víc přidal na obtížnosti závěrečných bossů.
Předměty:
Další podstatná věc ve hře, jako je Diablo, jsou všudypřítomné předměty. Těch se objevuje (stejně jako nepřátel) opravdu mnoho během hraní. Dělí se od poškozených (šedých), přes obyčejné, až po magické, vzácné a unikátní. Ne vždy padne ideální předmět hodící se na vaší postavu, ale trpělivost přináší růže.
Ve hře se nacházejí dva řemeslníci. U kováře si můžete nechat vyrobit předmět, u klenotníka si vylepšujete drahokamy, které vkládáte do předmětů disponující socketem. Práce s řemeslníky stojí úsilí a hlavně peníze, u kováře jsem se za celou dobu hraní nijak extra dlouho nepoflakoval, u klenotníka mám recepty na nejlepší drahokamy ve hře (pár jsem jich i vyrobil ale je to fakt velmi nákladné).
Achievementy:
V dnešní době se achievy cpou do pomalu každé hry, v D3 nevyjímaje. Nebudu komentovat, jestli je to dobře či nikoliv. Já tuto vlastnost uvítal pozitivně, stal jsem se lovcem achievů a v současné době jsem na celkových 92% a očekávám nárůst, jelikož dokončuji maximální dosažený level u všech postav 2x.
Mě osobně achievy přidaly na době hratelnosti, a nutno podotknout, že zábavné, nikoliv nucené.
Grafika:
Právě grafická stránka hry rozdělila od začátku lidi na dva tábory. Nebudu zbytečně rozšiřovat zlo a hodnotím čistě subjektivní názor. I když grafika nenabízí nejnovější technologie, pohled na hru je velmi uspokojivý. Prostředí je vytvořeno poctivě s důrazem na detail, mnohokrát zmiňována temnost hry se ve hře opravdu vyskytuje, i když nádech komiksového stylu je trochu znát, animace a ztvárnění postav žádný průser, nepřátelé jsou někteří obzvlášť povedení, kouzla jsou efektní a číší z nich síla ničivosti.
Zvuky:
Opět velká spokojenost. Perfektně tato složka sedí k celé hratelnosti, dodává na ještě větším pocitu ničivosti a nadvlády nad monstry. Nadabování postav bez výhrad, hlavně hlas Kulleho a Azmodana je boží. Hudba už není , co bývala, ale neurazí. Dodneška si občas pustím Tristram skladbu, či ost ze 2.dílu – ovšem pochybuji , že si budu pouštět hudbu ze třetího dílu.
Co říct na závěr. Určitě jsem na dost věcí pozapomněl, jelikož hra prochází za tu dobu mnoha změnami v podobě vydávání patchů, autoři se snaží hru oživovat, přidávají nové věci a možnosti, jak prodloužit hratelnost a toho si cením.
Příkladem by mohl jít například Paragon systém nebo Infernal Machine. Dále už jen ve zkratkách v bodech.
- Zhruha milion a půl zabitých nepřátel
- Bezmála 80 tisíc zabitých elitních nepřátel
- Všechny postavy dohrány na maximální 60 level (za chvíli to bude u všech 2x)
- 3 hardcore smrti (nejdál jsem se dostal k Izualovi na normal)
- Hardcoru se budu věnovat více později
- Nahráno mám k dnešnímu dni nejvíce za Barbara (nějakých 1100 hodin)
- Druhá nejhranější postava Demon Hunter 350 hodin
- PvP jsem zatím nezkoušel
- V tajné lokaci jsem byl několikrát a otestoval si to
Nebudu nijak kritizovat již milionkrát omývanou aféru s problémy na začátku. Holt se nedalo připojit, tak jsem si dal do nosu nějaké ty dobroty, popíjel a vyčkával, svět se nezbořil. Po několikahodinovém zpoždění se úspěšně dostávám do hry a divoké klikání mohlo začít.
Hratelnost:
Diablo 3 nezklamalo a jedná se opět o velmi chytlavé a návykové zabíjení milionů nepřátel. Hra má perfektní spád, zabíjení je efektní, honba za lepším gearem rovněž. O přítomnost aukce se zmiňovat nebudu, mnoho lidí to bere jako negativum, ale pokud si chci hru naplno užít, aukci jednoduše umím ignorovat a až po začátek obtížnosti Inferno se mě to dařilo.
Příběh:
Hra klade větší důraz na příběhovost. Ten by se mnohým mohl zdát příliš klišovitý, mě osobně bavil a nejsem v tomto aspektu až takový pedant. Pro mě je hlavní ta hratelnost. Ve hře se objevuje mnoho rozhovorů, sbírat budete i deníky postav.
Svět Diabla 3:
Hra obsahuje 4 akty. Začínáte poblíž Nového Tristramu v temném lese, navštívíte i pouště, horské zasněžené prostředí a na závěr i nebesa. V každém aktu se objevují i dungeony. Stereotyp jsem rozhodně v průběhu hraní nezažíval. Klasická otázka, jaký akt se mi líbil nejvíce? Odpovím, že asi ten první. Tím ovšem nechci nijak ponižovat ty ostatní. Každý akt má co do sebe.
Hratelné postavy:
Na výběr je mezi 5 postavami, každá dále nabízí možnost volby mezi mužským a ženským rodem. Robustní Barbarian, který vše řeší silou nejlépe v boji na blízko. Tuto postavu jsem si zvolil jako první a neporušil jsem tak tradici předchozích dílů.
Další je Monk, kterého bych nazval karatistou, Demon Hunter disponující lukem či kuší (popřípadě dvojicí jednoručních rychlých kuší), Wizard, mocný čaroděj využívající síly ledu, ohně, blesku a dalších specialit v podobě matení nepřítele a zpomalování času a v poslední řadě Witch Doctor, šaman specializující se na jed a summoning pomocníků ze záhrobí.
Každá postava má své kouzlo boje, mě nejvíce uchvátil Barbarian, se kterým jsem jako první dosáhl 5.listopadu 2012 paragonu 100.
Schopnosti:
Skilly jsou zpracovány velmi precizně, jsou účinné a graficky povedené. O způsobu získávání nových skillů a run se zmiňovat nebudu, toho je tu napsáno dost. Jen zmíním, že tuto celkem radikální změnu vítám a neberu ji jako negativum. Hra i tak nabízí velkou škálu možností a já se náramně bavil.
Nepřátelé:
Třetí díl nabízí opravdu mnoho nepřátel i jejich druhů. Rozdělují se na normální (bílé), šampiony (modré), které je obtížnější je zabít, mají vylepšené dovednosti (affixy), jako je například omráčení, ztráta kontroly nad vaší postavou, přitáhnutí a mnoho defenzivních a agresivních schopností.
Další jsou vzácní (žlutí), které je často dosti obtížné je zabít a poblíž sebe mají skupinku minionů, kteří sdílí schopnosti svého vzácného nadřízeného.
Poslední druh jsou unikátní a bossové (fialoví), kteří mají unikátní dovednosti, jsou spjatí často s příběhem a nachází se na konkrétním místě.
Budu se opakovat, ale zabíjení nepřátel je opravdová zábava, hlavně když narazíte na skupinku většího počtu, nebo když mají zajímavě namíchané affixy. Osobně bych trochu víc přidal na obtížnosti závěrečných bossů.
Předměty:
Další podstatná věc ve hře, jako je Diablo, jsou všudypřítomné předměty. Těch se objevuje (stejně jako nepřátel) opravdu mnoho během hraní. Dělí se od poškozených (šedých), přes obyčejné, až po magické, vzácné a unikátní. Ne vždy padne ideální předmět hodící se na vaší postavu, ale trpělivost přináší růže.
Ve hře se nacházejí dva řemeslníci. U kováře si můžete nechat vyrobit předmět, u klenotníka si vylepšujete drahokamy, které vkládáte do předmětů disponující socketem. Práce s řemeslníky stojí úsilí a hlavně peníze, u kováře jsem se za celou dobu hraní nijak extra dlouho nepoflakoval, u klenotníka mám recepty na nejlepší drahokamy ve hře (pár jsem jich i vyrobil ale je to fakt velmi nákladné).
Achievementy:
V dnešní době se achievy cpou do pomalu každé hry, v D3 nevyjímaje. Nebudu komentovat, jestli je to dobře či nikoliv. Já tuto vlastnost uvítal pozitivně, stal jsem se lovcem achievů a v současné době jsem na celkových 92% a očekávám nárůst, jelikož dokončuji maximální dosažený level u všech postav 2x.
Mě osobně achievy přidaly na době hratelnosti, a nutno podotknout, že zábavné, nikoliv nucené.
Grafika:
Právě grafická stránka hry rozdělila od začátku lidi na dva tábory. Nebudu zbytečně rozšiřovat zlo a hodnotím čistě subjektivní názor. I když grafika nenabízí nejnovější technologie, pohled na hru je velmi uspokojivý. Prostředí je vytvořeno poctivě s důrazem na detail, mnohokrát zmiňována temnost hry se ve hře opravdu vyskytuje, i když nádech komiksového stylu je trochu znát, animace a ztvárnění postav žádný průser, nepřátelé jsou někteří obzvlášť povedení, kouzla jsou efektní a číší z nich síla ničivosti.
Zvuky:
Opět velká spokojenost. Perfektně tato složka sedí k celé hratelnosti, dodává na ještě větším pocitu ničivosti a nadvlády nad monstry. Nadabování postav bez výhrad, hlavně hlas Kulleho a Azmodana je boží. Hudba už není , co bývala, ale neurazí. Dodneška si občas pustím Tristram skladbu, či ost ze 2.dílu – ovšem pochybuji , že si budu pouštět hudbu ze třetího dílu.
Co říct na závěr. Určitě jsem na dost věcí pozapomněl, jelikož hra prochází za tu dobu mnoha změnami v podobě vydávání patchů, autoři se snaží hru oživovat, přidávají nové věci a možnosti, jak prodloužit hratelnost a toho si cením.
Příkladem by mohl jít například Paragon systém nebo Infernal Machine. Dále už jen ve zkratkách v bodech.
- Zhruha milion a půl zabitých nepřátel
- Bezmála 80 tisíc zabitých elitních nepřátel
- Všechny postavy dohrány na maximální 60 level (za chvíli to bude u všech 2x)
- 3 hardcore smrti (nejdál jsem se dostal k Izualovi na normal)
- Hardcoru se budu věnovat více později
- Nahráno mám k dnešnímu dni nejvíce za Barbara (nějakých 1100 hodin)
- Druhá nejhranější postava Demon Hunter 350 hodin
- PvP jsem zatím nezkoušel
- V tajné lokaci jsem byl několikrát a otestoval si to