Vždycky jsem jako dítě snil o hře, která by dokázala hráče pořádně vyděsit a to tak, že by se strachem/sděšením po*ral a dostal takové šoky, na které jen tak nezapomene. Jak léta plynula, přestal jsem sledovat herní scénu až přišel po mnoha letech ten den. Den, kdy jsem náhodou narazil na gameplay Slendera, kterého hrál letsplayer (MenT) a fascinovalo mě sledovat jak tu hru, tak i autentické reakce hráče. A tak to začalo...

V ten moment jsem si uvědomil, že to je přesně to, o čem jsem vždycky snil. Hra, kterou nemůže pochopit ten, kdo si jí sám nezahraje. Hra, u které si v lepším případě sám hráč nezpůsobí žádné zranění (kopnutím do stolu, reflexem ze šoků apod). Ještě se mi nikdy do tý doby nestalo, aby hra dokázala vyvolat takové bušení srdce, sděšení a aktivovat podvědomě obranné mechanismy člověka - snahu utéct, oči z důlků, heatbeats and worry, chtíč tohle už nezažít znovu...). Tohle žádná hra nikdy do té doby u mě nevyvolala.

Koncept Sledera je svým způsobem hodně primitivní, ale za to geniální a splňuje naprosto svůj účel. Tahle hra započala šnůru dalších pokračování a souvisejících her s tématem Slendera, které rozhodně stojí za to a rozvíjejí to, s čím tahle hra přišla. Ať už se jedná o nové mapy a prostředí (Slender Man's Shadow), nebo "Haunt" nebo komerční pokračování "Slender: The Arrival (2013)".

Závěrem jsou nezapomenutelné ultimátní zážitky.