O téhle hře jsem neměl ani zdání, dokud jsem ji nedostal na Vánoce. Říká se ''Darovanému koni na zuby nehleď'', ale přeci jen se na ně mrknul. :)

Než jsem si hru zahrál, přečetl jsem si komentář tady od JohnaCZ nademnou, a ze strachu z 11. kapitoly jsem si dal lehkou obtížnost :) Bylo to snadné a umřít se mi, krom kritických částí, podařilo jen párkrát. Nicméně bylo zde pár okamžiků u kterých jsem se, tak na hodinku, zasekl. Zmíněnou kapitolu 11 jsem dělal tak 10x než se mi to konečně povedlo :) Po dohrání hry jsem si řekl že si ji zopakuji na nejtěžší obtížnost. No nevím, ale zdála se mi ještě lehčí :D

Grafika:
Pěkná. Žádný Crysis. Lepší než Mario :)

Hratelnost:
Naprostá spokojenost. Dvě schopnosti fungovaly, spolubojovníci většinou poslouchali a bojování? Dva základní útoky - lehký a těžký a jejich kombinování. Potěšila mne možnost protivníka chytit a doslova rozdrtit na sračky :)

AI:
Objeví se a jdou po Vás.......rubačková klasa.

Soundtrack:
Krom písně pro Grendela jsem při sekání, mlácení, drcení a trhání hudbu moc nevnímal :)

Příběh:
Začíná kousek před filmem, pokračuje na jeho začátek a poté vyplňuje ony ztracené roky než se vypořádal se synáčkem. Když tak přemýšlím, žádný příběh tam vlastně není. Běž, zmasakruj nepřátele, zachraň své lidi, zabij bosse, vrať se, jeď to udělat zase...Je tady také možnost stát se zuřivým Monster Slayerem, který chodí v tmavém oblečení, nebo statečným králem, věrným svému lidu, během průběhu hry. Ale že by to mělo nějaký dopad jsem si nevšimnul.

Takže když to shrneme, tak se nedočkáme příběhu, umělá inteligence houpacího koně, zbraně se furt rozpadaj, tak proč tak vysoké hodnocení. Protože je to primitivní rubačka. Dost dobrá primitivní rubačka. Díky Ježíšku :)