Mars: War Logs mě hned po svém prvním traileru velice lákal. Především boje a důraz na vyprávění příběhu mě nejvíce zaujalo a protože na DH tuhle hru asi moc lidí nezná, tak vám popíši můj dojem z ní a třeba vás také chytne :)
První věcí, která mě zaujala jsou souboje, které velice připomínají soubojový systém ze The Witcher 2: Assassins of Kings. Bohužel nejsou až tak propracované a většina bojů se skládá z dlouhého kotoulování, aby vás náhodou někdo nezasáhl. Ačkoliv máte možnost protiútoku stejně jako v zaklínačovi, tak na rozdíl od mršného zaklínače, zde nejste schopni vykrýt údery tak rychle, abyste byli schopní se postavit najednou více než jednomu protivníkovi. Z toho důvodu jsem se furt jen kutálel a šel po tom, kdo byl od ostatních nejdál. Ale i přes to mě souboje bavili, jelikož byli z větší části založené na zručnosti. Pár ran do vás a ležíte, takže si nemůžete dovolit moc chyb.
Na druhou stranu se mi líbí velká využitelnost dalších craftovatelných předmětů. Například miny, po domácku vyrobeného granátu a nebo hřebíkovací pistole, která zde představuje vaši nejsilnější palebnou sílu. Proto pokud se pro tuto hru rozhodnete, rozhodně s nimi nešetřete. Na konci hry jsem jich měl spousty a nevěděl jsem ani co s nimi. A v případě potřeby si je vždy můžete vytvořit na koleně během bitvy :D
Občas se k vám v soubojích připojí i nějaký ten společník, ale ti víceméně jsou užiteční tak akorát na to, že od vás na chvíli odlákají část nepřátel. Jen málokdy se stane, že by se jim vůbec povedlo někoho třeba jen trochu víc zranit. Výjimka je jen jeden technomancer, který občas překvapil. Bohužel jak zjistíte už při prvním boji s technomancerem tak oni sami jsou často nebezpečnější svým spojencům, než nepřátelům, takže mít ho v partě není zrovna ideální.
Další věcí, který se mi velice líbila v souvislosti se souboji je craftování předmětů. Vytvářet si své vlastní předměty se musíte naučit už na začátku, jelikož skoro všechny kupovatelné zbraně nestojí za nic a zvláště později byste měli velké problémy někoho vůbec zranit. Proto si stačí vzít třeba trubku, přidat na ní kus ostří a už máte pěknou sekerku se kterou můžete nepřátele krájet jedna radost. Takto si můžete vylepšit například i své oblečení a zvýšit mu odolnost proti fyzickým útokům a elektřině.
Bohužel ke konci hry jde obtížnost trochu dolů a to především kvůli tomu, že bojujete skoro pořád proti stejným nepřátelům a není těžké po nějaké doby si na ně vypilovat taktiku a pak je dávat bez problémů. Především technomanceři, kteří jsou prezentování jako naprosto ultimátní nepřátelé mi až na jednoho nedělali žádný problém.
Další a pro někoho možná trochu otravnou věcí je to, že nepřátele nezabíjíte nikdy permanentně. Po nějaké době, když jdete přes lokaci, kde jste je porazili je musíte sejmout znovu. Tímto hra kopíruje systém známí již z Gothicu a stejně jako v něm máte možnost nepřátele na zemi dorazit a obdržet tak penalizaci k vaší reputaci (v tom případě už neobživnou). Reputace zde má však jen určitý vliv. Pokud hrajete jako záporáci, budete snadno moci vyhrožovat nepřátelům aby se vám podvolili. Pokud však budete hrát jako klaďasové, tak vás budou mít radši obchodníci a dají vám 50% slevu. To jestli má reputace ještě nějaký efekt jsem nezjistil, ale několik questů ve hře má řešení pro klaďase a řešení pro záporáka zvlášť podle vaší volby.
Hra si však z druhého Zaklínače půjčila více, než jen soubojový systém. Dalším prvkem je strom dovedností, který je vizuálně zpracován stejným způsobem, jen proti Zaklínači působí více osekaně. Nemáte zde tolik možností a asi se nikdy nebudete rozhodovat stylem "vzít tohle nebo tohle?" ale i tak jsou v něm obsaženy zajímavé dovednosti. Na výběr máte ze tří směrů. Čistý boj, kde jsou schopnosti na zlepšení životů, kritické údery a úhyby. Odpadlický boj, kde máte schopnosti jako házení písku do očí nebo tiché zabíjení. Třetí možností, která se vám otevře později je technomancie, která vám umožní zelektrizovat svojí zbraň, vytvořit kolem sebe elektrický štít nebo útočit blesky.
To co mě ale nejvíce zaujalo a je také důvodem mého relativně vysokého hodnocení je příběh. Hra má na něj dost slušný důraz a způsob vyprávění se mi velice líbil. Především postava hlavního hrdiny je po celou hru obtočena rouškou tajemství a takovou tu kladnou postavu okolo které se točí příběh připomíná spíše kluk se jménem Innocence (česky-nevinnost), který je velice věrný svému jménu. Popisovat vám však samotný příběh radši nebudu, abych vás nepřipravil o překvapení z něj :).
Nakonec jen ještě shrnu takové ty zbylé věci, které by někoho mohli zajímat. Takže:
Hra je i po vydání jen s minimem bugů. Narazil jsem pouze na bug, kdy když držíte v ruce zbraň a projdete dveřmi, tak po průchodu jí sice máte v ruce, ale to pouze vizuálně (musíte jí znovu vytáhnout).
Dále se všude na mapě objevuje spousta neviditelných stěn (ne vyloženě stěna uprostřed cesty, ale především mezi budovami).
Ve hře jsou sice i romance, ale těch pár vět co prohodíte dvakrát za hru by asi ani neměli stát za zmínku.
Hra by měla být dobře znovu hratelná, protože kromě možnosti hraní za zlého/dobrého jsou také ve hře dvě frakce ke kterým se budete moci připojit.
Herní svět dost připomíná třeba takový Fallout. Odehrává se 100 let po nějaké katastrofě na Marsu a stejně jako ve Falloutu běháte zničenou krajinou a v hromadách suti a bordelu hledáte užitečné věci.
Tak to je vše :) osobně mi nějak nevadili ty negativní věci co jsem napsal a ve hrách vyhledávám především příběh a aspoň trochu výzvu, takže jsem celkově byl s hrou spokojen a určitě jí někdy dám znovu.
První věcí, která mě zaujala jsou souboje, které velice připomínají soubojový systém ze The Witcher 2: Assassins of Kings. Bohužel nejsou až tak propracované a většina bojů se skládá z dlouhého kotoulování, aby vás náhodou někdo nezasáhl. Ačkoliv máte možnost protiútoku stejně jako v zaklínačovi, tak na rozdíl od mršného zaklínače, zde nejste schopni vykrýt údery tak rychle, abyste byli schopní se postavit najednou více než jednomu protivníkovi. Z toho důvodu jsem se furt jen kutálel a šel po tom, kdo byl od ostatních nejdál. Ale i přes to mě souboje bavili, jelikož byli z větší části založené na zručnosti. Pár ran do vás a ležíte, takže si nemůžete dovolit moc chyb.
Na druhou stranu se mi líbí velká využitelnost dalších craftovatelných předmětů. Například miny, po domácku vyrobeného granátu a nebo hřebíkovací pistole, která zde představuje vaši nejsilnější palebnou sílu. Proto pokud se pro tuto hru rozhodnete, rozhodně s nimi nešetřete. Na konci hry jsem jich měl spousty a nevěděl jsem ani co s nimi. A v případě potřeby si je vždy můžete vytvořit na koleně během bitvy :D
Občas se k vám v soubojích připojí i nějaký ten společník, ale ti víceméně jsou užiteční tak akorát na to, že od vás na chvíli odlákají část nepřátel. Jen málokdy se stane, že by se jim vůbec povedlo někoho třeba jen trochu víc zranit. Výjimka je jen jeden technomancer, který občas překvapil. Bohužel jak zjistíte už při prvním boji s technomancerem tak oni sami jsou často nebezpečnější svým spojencům, než nepřátelům, takže mít ho v partě není zrovna ideální.
Další věcí, který se mi velice líbila v souvislosti se souboji je craftování předmětů. Vytvářet si své vlastní předměty se musíte naučit už na začátku, jelikož skoro všechny kupovatelné zbraně nestojí za nic a zvláště později byste měli velké problémy někoho vůbec zranit. Proto si stačí vzít třeba trubku, přidat na ní kus ostří a už máte pěknou sekerku se kterou můžete nepřátele krájet jedna radost. Takto si můžete vylepšit například i své oblečení a zvýšit mu odolnost proti fyzickým útokům a elektřině.
Bohužel ke konci hry jde obtížnost trochu dolů a to především kvůli tomu, že bojujete skoro pořád proti stejným nepřátelům a není těžké po nějaké doby si na ně vypilovat taktiku a pak je dávat bez problémů. Především technomanceři, kteří jsou prezentování jako naprosto ultimátní nepřátelé mi až na jednoho nedělali žádný problém.
Další a pro někoho možná trochu otravnou věcí je to, že nepřátele nezabíjíte nikdy permanentně. Po nějaké době, když jdete přes lokaci, kde jste je porazili je musíte sejmout znovu. Tímto hra kopíruje systém známí již z Gothicu a stejně jako v něm máte možnost nepřátele na zemi dorazit a obdržet tak penalizaci k vaší reputaci (v tom případě už neobživnou). Reputace zde má však jen určitý vliv. Pokud hrajete jako záporáci, budete snadno moci vyhrožovat nepřátelům aby se vám podvolili. Pokud však budete hrát jako klaďasové, tak vás budou mít radši obchodníci a dají vám 50% slevu. To jestli má reputace ještě nějaký efekt jsem nezjistil, ale několik questů ve hře má řešení pro klaďase a řešení pro záporáka zvlášť podle vaší volby.
Hra si však z druhého Zaklínače půjčila více, než jen soubojový systém. Dalším prvkem je strom dovedností, který je vizuálně zpracován stejným způsobem, jen proti Zaklínači působí více osekaně. Nemáte zde tolik možností a asi se nikdy nebudete rozhodovat stylem "vzít tohle nebo tohle?" ale i tak jsou v něm obsaženy zajímavé dovednosti. Na výběr máte ze tří směrů. Čistý boj, kde jsou schopnosti na zlepšení životů, kritické údery a úhyby. Odpadlický boj, kde máte schopnosti jako házení písku do očí nebo tiché zabíjení. Třetí možností, která se vám otevře později je technomancie, která vám umožní zelektrizovat svojí zbraň, vytvořit kolem sebe elektrický štít nebo útočit blesky.
To co mě ale nejvíce zaujalo a je také důvodem mého relativně vysokého hodnocení je příběh. Hra má na něj dost slušný důraz a způsob vyprávění se mi velice líbil. Především postava hlavního hrdiny je po celou hru obtočena rouškou tajemství a takovou tu kladnou postavu okolo které se točí příběh připomíná spíše kluk se jménem Innocence (česky-nevinnost), který je velice věrný svému jménu. Popisovat vám však samotný příběh radši nebudu, abych vás nepřipravil o překvapení z něj :).
Nakonec jen ještě shrnu takové ty zbylé věci, které by někoho mohli zajímat. Takže:
Hra je i po vydání jen s minimem bugů. Narazil jsem pouze na bug, kdy když držíte v ruce zbraň a projdete dveřmi, tak po průchodu jí sice máte v ruce, ale to pouze vizuálně (musíte jí znovu vytáhnout).
Dále se všude na mapě objevuje spousta neviditelných stěn (ne vyloženě stěna uprostřed cesty, ale především mezi budovami).
Ve hře jsou sice i romance, ale těch pár vět co prohodíte dvakrát za hru by asi ani neměli stát za zmínku.
Hra by měla být dobře znovu hratelná, protože kromě možnosti hraní za zlého/dobrého jsou také ve hře dvě frakce ke kterým se budete moci připojit.
Herní svět dost připomíná třeba takový Fallout. Odehrává se 100 let po nějaké katastrofě na Marsu a stejně jako ve Falloutu běháte zničenou krajinou a v hromadách suti a bordelu hledáte užitečné věci.
Tak to je vše :) osobně mi nějak nevadili ty negativní věci co jsem napsal a ve hrách vyhledávám především příběh a aspoň trochu výzvu, takže jsem celkově byl s hrou spokojen a určitě jí někdy dám znovu.
Pro: Slušná obtížnost, craftování předmětů, příběh, dobrá optimalizace
Proti: Málo druhů nepřátel, spousta neviditelných stěn