Dead Space jsem zdárně ignoroval až do doby, kdy vyšel třetí díl této vesmírné ságy. Jaké milé překvapko bylo pro mě přichystáno, jelikož jsem scify/horor pozitivní.
Hnedka z kraje na Vás vybafne úžasné, celkem brutální a hororové, into a naprosto minimalistické menu, což beru jako plus. Na port z konzolí to má poměrně rozsáhlé nastavení grafiky i ovládaní, takže palec nahoru.
Po startu New Game, Vás ihned při výsadku na Ishimuru pohltí temná a studená atmosféra nekonečného vesmíru, jen ten pohyb je takový jaksi "gumový"
Asi ve třetí kapitole už jsem ochutnal všechny chutě necromorphů, někdy dost zblízka a na DH jsem se dočetl, že stací vypnout V sync a ovládání bude ok, stalo se a hra se hraje hned o třídu lépe a krajení neřátel je hned jedna radast.
Prostředí je stejne strohé a minimalistické stejně jako samotné menu, ale ke hře tohoto typu to sedne jak hýždě na papiňák, takže jsem abseci kytiček a usmívajících se králíčků překousnul, jak špagetu v kečupu. Sem tam narazíte na velké prostory s generátory a velké strojovn a v závěru se mrknete i troch na "cerstvý vzduch", ale po většinu času se budete potulovat po krví nasáklé Ishimuře, mě osobně se toto prostředí moc a moc zamlouvalo.
Nepřatelé které jsem ve hře potkal jsou luxusní příšerky s.r.o.. Někdy dokázaly solidně zatopit, povetšinou jsem je stihl pohodlně překrajet na dálku a pak labužnicky rozšlápnout. Jinak se jedná o klasickou sadu humusáků, jeden lehčí na úvod, rejnok, pár chapadel, turbo voják, střílejcí(velice nepříjemné)mimina a jeden tuhej, na kterého se musí zezadu a jeden jestě víc tuhej na kterého se musí chytře, plus černý varianty.
Co se týče zbraní, jsem byl velice spokojen, asi jako každý fanda scify fláku, zbraně jsou velice pesté a já osobně jsem si vystačil s pistolí(řežák), sapikem(pulsní puška), brokádou(provazová pistole) a cirkulou, kterou jsem asi v půly vyměnil za plamenomet.
Nejsilnějsí plus DS je asi ta atmosféra, která je parádní hlavně v noci se sluchátky na uších, vážně se cítíte jak na vesmírné lodi, k tomu různé zvuky jak monster, tak děsů ve vší hlavě.
Příběh je takový nemastný neslaný, ovšem rozhodně ne, zádná tragédie, pár zvratů se najde i když je budete tušit na míle daleko. K tomu se připočte solidní grafika, masivní gore efekty a velice příjemná herní doba. Jelikož jsem nehrál žádný speedrun a dosyta jsem se vyblbnul na minihrách, tak mi DS ukradl něco málo přes 14 hodin života.
Celkově toho není mnoho co vytknou, snad jen že Isak je jen němá loutka, některé, podle mě zbytečné zbraně, trošku tupý scénář.
Jinak velice potěšily místa s nulovou gravitací, místa bez kyslíku a sem tam logická hádanka. Na druhou obtížnost jsem místy musel šetřit s municí. A srada byla i s kinetickým a stázním modulem.
Sečteno a podtrženo velice solidní survival. Časem se vrhnu na DS2
Metascore: 86
Hnedka z kraje na Vás vybafne úžasné, celkem brutální a hororové, into a naprosto minimalistické menu, což beru jako plus. Na port z konzolí to má poměrně rozsáhlé nastavení grafiky i ovládaní, takže palec nahoru.
Po startu New Game, Vás ihned při výsadku na Ishimuru pohltí temná a studená atmosféra nekonečného vesmíru, jen ten pohyb je takový jaksi "gumový"
Asi ve třetí kapitole už jsem ochutnal všechny chutě necromorphů, někdy dost zblízka a na DH jsem se dočetl, že stací vypnout V sync a ovládání bude ok, stalo se a hra se hraje hned o třídu lépe a krajení neřátel je hned jedna radast.
Prostředí je stejne strohé a minimalistické stejně jako samotné menu, ale ke hře tohoto typu to sedne jak hýždě na papiňák, takže jsem abseci kytiček a usmívajících se králíčků překousnul, jak špagetu v kečupu. Sem tam narazíte na velké prostory s generátory a velké strojovn a v závěru se mrknete i troch na "cerstvý vzduch", ale po většinu času se budete potulovat po krví nasáklé Ishimuře, mě osobně se toto prostředí moc a moc zamlouvalo.
Nepřatelé které jsem ve hře potkal jsou luxusní příšerky s.r.o.. Někdy dokázaly solidně zatopit, povetšinou jsem je stihl pohodlně překrajet na dálku a pak labužnicky rozšlápnout. Jinak se jedná o klasickou sadu humusáků, jeden lehčí na úvod, rejnok, pár chapadel, turbo voják, střílejcí(velice nepříjemné)mimina a jeden tuhej, na kterého se musí zezadu a jeden jestě víc tuhej na kterého se musí chytře, plus černý varianty.
Co se týče zbraní, jsem byl velice spokojen, asi jako každý fanda scify fláku, zbraně jsou velice pesté a já osobně jsem si vystačil s pistolí(řežák), sapikem(pulsní puška), brokádou(provazová pistole) a cirkulou, kterou jsem asi v půly vyměnil za plamenomet.
Nejsilnějsí plus DS je asi ta atmosféra, která je parádní hlavně v noci se sluchátky na uších, vážně se cítíte jak na vesmírné lodi, k tomu různé zvuky jak monster, tak děsů ve vší hlavě.
Příběh je takový nemastný neslaný, ovšem rozhodně ne, zádná tragédie, pár zvratů se najde i když je budete tušit na míle daleko. K tomu se připočte solidní grafika, masivní gore efekty a velice příjemná herní doba. Jelikož jsem nehrál žádný speedrun a dosyta jsem se vyblbnul na minihrách, tak mi DS ukradl něco málo přes 14 hodin života.
Celkově toho není mnoho co vytknou, snad jen že Isak je jen němá loutka, některé, podle mě zbytečné zbraně, trošku tupý scénář.
Jinak velice potěšily místa s nulovou gravitací, místa bez kyslíku a sem tam logická hádanka. Na druhou obtížnost jsem místy musel šetřit s municí. A srada byla i s kinetickým a stázním modulem.
Sečteno a podtrženo velice solidní survival. Časem se vrhnu na DS2
Metascore: 86
Pro: Atmosféra, zvuk, prostředí, suboje, gore.
Proti: Isak, scénár, Vsync