Nejsem jeden z těch, co by si pamatoval, jak se hra šířila na disketách. Je to sotva pár let, co jsem UFO rozehrál. Předtím jsou dost často hrál UFO: Aftermath. Jak je teda možné, že mě tahle hra stará 20 let stále baví více než její pozdější napodobeniny?

Tak v první řadě je EU dost jednoduchá hra. Pravidla jsou jasná a srozumitelná, veškeré herní mechanismy není potřeba nějak sáhodlouze objevovat a snažit se pochopit. Vše je celkem dost přehledné, přístupné a relativně nenáročné na ovládání.
Výzkum, vybavování vojáků, výroba a nákup předmětu, stavění budov, to vše je jednoduché a přitom nabízí mnoho a mnoho strategických a taktických možností.
Výstavba základen je jednoduchá, ale lze vybudovat řadu různě orientovaných základen, kde každá bude něčím vyjímečná.

I boj je jednoduchý. Vojáci se prostě pohybují, střílí po nepřátelích a používají předměty co mají u sebe. Přesto ve hře nastávají všemožné situace, které je možno řešit mnoha taktickými způsoby
Zbraní ani výzbroje obecně není nijak závratně mnoho, ale v boji pak záleží na všem. I jeden granát může zcela rozhodnout situaci.
Nepřátel je dost druhů a jsou dostatečně různorodí, aby vás táhli celou hru. Jejich pitvy navíc odhalí některé zajímavé detaily.
Přes grafickou zastaralost dokáže hra svým výtvarným zpracováním a jednoduchou hudbou vytvořit atmosféru neustálého ohrožení od neznámého nepřítele. Nepřítele, který přišel z vesmíru, který je nelítostný, zlý a odporný.

A chce to pak hodně taktiky i strategie aby to člověk na nejtěžší obtížnost dotáhl proti těmhle odporným emzákům až do konce.